Další pražské mosty přes Vltavu? Ve hře je Suchdol i tramvaje přes Císařský ostrov

Modřanská lávka zvaná Modla, propojení šesté a osmé městské části či překlenutí Vltavy poblíž Suchdola. Takové jsou v představách plánovačů další mostní stavby v Praze pro následující roky. Vzniknout mohou v režii metropole, anebo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD)

Jejich umístění se stane také součástí aktuálně schvalovaného metropolitního plánu.

Kubistickým, před několika dny otevřeným „Dvorečákem“ to nekončí, další spojnice vltavských břehů mohou následovat. Nejblíže k výstavbě je aktuálně suchdolský most, neboli součást Pražského okruhu. Tuto klíčovou stavbu na severu metropole řeší ŘSD, které nedávno představilo výsledky architektonické soutěže na návrh nového mostu.

OBRAZEM: Historické tramvaje, jazz i fronta na přívoz. Jak se otevíral most

„Vítězný návrh zapracujeme do projektové dokumentace tak, abychom v roce 2027 mohli zahájit stavbu s cílem dokončit celý Pražský okruh v letech 2030 až 2031,“ řekl k výběrovému řízení Radek Mátl, generální ředitel ŘSD.

Na délku dosáhne zhruba 600 metrů s výškou 80 metrů nad hladinou řeky. Most přes Vltavu se stane architektonicky nejvýraznější stavbou celého okruhu. Zajistí podle předpokladů také nové propojení pro pěší a cyklisty mezi levým – Suchdolským a Sedleckým břehem řeky a Zámky, Bohnicemi a Čimicemi. O mostu se v těchto místech uvažuje již od 30. let 20. století.

Lávka přes Vltavu

Přímé spojení získá šestá a osmá městská část prostřednictvím tramvajového mostu přes špičku Císařského ostrova. Tak vypadá další mostní vize pro příští léta.

„Za mne je tento most z hlediska přípravy a projektových prací prioritou. A to vzhledem k potenciálu spojení Prahy 6 a 8,“ vysvětlil Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro územní rozvoj.

V metropolitním plánu jsou ještě dva mosty. Podolský most je vymezen jako možnost, to znamená územní rezerva. Vize urbanistů pracují též s tím, že Dvorecký most dostane souseda. Půjde o Zlíchovský most, neboť i on je vymezen ve zmiňovaných plánech jako rezerva. „O tom, zda se bude, nebo nebude realizovat, se rozhodne podle studie proveditelnosti a vývoje automobilové dopravy v Praze,“ dodal Hlaváček.

Někdejší průmyslové čtvrti Holešovice a Karlín náleží nyní k mimořádně atraktivním a rychle se rozvíjejícím čtvrtím. Zlepšit jejich spojení může Rohanský most, jímž se před časem mimo jiné zabýval magistrátní výbor pro dopravu. Vznikla též koncepční rozvaha spojit Urxovu ulici v Karlíně s Jateční v Holešovicích. Časový horizont zde zatím není, předpokládá se, že po schválení metropolitního plánu město vypíše soutěž.

Jihovýchodní část Pražského okruhu se už rýsuje. Prohlédněte si snímky ze stavby

Rohanský most poslouží také tramvajím jako doplněk sousedního Hlávkova a Libeňského mostu. Jeho rekonstrukce byla před časem pozastavena, přestavba tak skončí pravděpodobně na počátku 30. let.

Modla, lávka z Modřan do Lahovic, představuje další vizi budoucího spojení vltavských břehů. „Jde o uvažovanou variantu přemístění Výtoňského mostu či konstrukci novou,“ vysvětlil Petr Hlaváček.

Správa železnic (SŽ) plánovala nahradit zmiňovaný chátrající Výtoňský most a vybudovat nový s doplněnou třetí kolejí. Aktivisté ale volají po rekonstrukci. „Chceme do konce roku 2026 rozhodnout o finálním řešení a budeme o něm jednat jak s resortem dopravy, tak kultury. Zároveň se Státním fondem hmotných rezerv připravujeme zřídit mostní provizorium,“ uvedla k dalším krokům mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová.

Opičí válka o most

Mostní stavby v hlavním městě vzbuzovaly kontroverze též v minulosti, týkalo se to mj. okolí Vyšehradu. V 70. letech plánovači na projekčních prknech řešili Vyšehradský most, jenž měl navazovat na průtah Radlicemi a dále na západ na plzeňskou dálnici.

„Když se to všechno nakreslilo ve větším měřítku, šel z tohoto mráz po zádech, protože Vyšehrad a jeho skála jsou posvátné i u největších technokratů,“ vzpomínal na tento plán Blahomír Borovička, v 70. a 80. letech hlavní pražský architekt.

Útvar hlavního architekta řešil tehdy mj. i problematiku chybějícího tramvajového spojení Dejvic a Bohnic. Ve hře se ocitlo trasování přes špičku Císařského ostrova.

„Tady padla kosa na kámen, ředitel zoo se vzbouřil, že jakákoliv doprava by mu rušila zvířata. Byla z toho celá řada rozčilených porad, kterým se začalo říkat opičí válka,“ zaznamenal ve svých vzpomínkách Borovička, proč zmiňovaný návrh neprošel.