Jakou část ČR nejvíce zasáhla radioaktivita z Černobylu? Meteorologové ukázali mapu

Svět si v neděli připomněl 40 let od nejhorší jaderné katastrofy ve své historii, výbuch v elektrárně v Černobylu. Radioaktivní mrak zasáhl jak Ukrajinu a Bělorusko, tak i velkou část Evropy. Kde tehdy zaznamenali nejvíce radioaktivního spadu v Česku?

Sovětští soudruzi únik radioaktivity tajili dva dny, přiznali ho až na nátlak západních zemí. Přišli na něj Švédové, když pracovníky jaderné elektrárny Forsmark ráno 28. dubna 1986 upozornil alarm na zvýšenou radiaci. Radioaktivita podle vědců zasáhla 200 000 kilometrů čtverečních evropského území.

Kde v Česku jí zaznamenali nejvíce?

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil historické mapy srážek, které v Česku spadly na konci dubna a začátku května 1986. Nejvíce tehdy pršelo na severu Moravy a ve Slezsku, od Orlických hor přes Jeseníky až po Ostravsko. Do oblasti s nejtmavší barvou spadá například Opava a Krnov.

Děsivá fotka sloní nohy v Černobylu. Sověti do smrtící hmoty stříleli kalašnikovem

Další pás srážek šel přes východní Čechy a Vysočinu na jih Čech až k Šumavě. A významná část srážek zasáhla také Prahu a část Středočeského kraje přiléhající těsně k hranicím Prahy od východu přes jih na západ.

Právě déšť funguje jako čisticí mechanismus atmosféry a na zem stahuje například i radioaktivní částice, ať už se uvolnily při jaderné havárii, zkoušce jaderné zbraně nebo samovolně z geologického podloží.

Aktivita cesia 137 v půdě v roce 1986.

„Nad naším územím se nacházely kontaminované vzdušné masy z výbuchu,“ dodávají meteorologové k historickým mapám ve velmi malém rozlišení a špatném ořezu z archivu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Stejná místa, kde spadlo v prvním květnovém týdnu nejvíce srážek, vykazovala v roce 1986 největší aktivitu cesia 137 v půdě.

Na případný únik radioaktivity do ovzduší jsou dnešní úřady mnohem lépe vybavené. Například meteorologové na žádost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost každé úterý počítají případnou trajektorii kontaminovaných vzdušných mas.

„Model TRACON se počítá samozřejmě jen v testovacím režimu a doufejme, že tomu nikdy nebude muset být jinak,“ uvedli meteorologové.

Dědictví Černobylu. Havárie byla i k něčemu dobrá, vysvětluje jaderný vědec

Za 40 let od havárie v Černobylu se změnilo téměř vše. Především díky zásadnímu pokroku v informačních technologiích se výrazně rozvinuly možnosti modelování krizových situací. Na informování veřejnosti se spíše než vláda podílí instituce, například Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Jeho bývalá dlouholetá šéfka Dana Drábová, která měla ráda jednu ze svých přezdívek jaderná baba, každý den psala na síti X větu „radiační situace na Ukrajině zůstává normální.“ Začala s tím po začátku ruské invaze v únoru 2022, kdy Rusko zasáhlo jeden z bloků Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny. Energetické bloky zůstaly nedotčeny a radiace neunikla.