Vzácný okamžik. Hrad Bečov se poprvé otevře veřejnosti, ukrývá slavný relikviář

Nikdy nebyl dobyt ani přestavěn. Od šestnáctého století se v jeho zdech skladovalo jen obilí a dnes se dovnitř poprvé podívají návštěvníci. Národní památkový ústav otevírá nejstarší část areálu v Bečově nad Teplou, gotický hrad s kaplí, kde před 40 lety nalezli slavný relikviář svatého Maura.

Tady to bylo, tady čtyřicet let čekal na své znovuobjevitele, popisuje kastelán Tomáš Wizovský. Ukazuje na hrubou prkennou podlahu v rohu bečovské hradní kaple Panny Marie. „Když ho narychlo zakopávali, porušili dokonce tři staré hroby,“ říká kastelán v hradní kapli.

V pátek 1. května se návštěvníci na Bečově podívají poprvé do hradní kaple, kde na jaře 1945 vévoda Jindřich Beaufort-Spontin zakopal svůj největší poklad, relikviář svatého Maura. A do díry k relikviáři tehdy přidal i hradní vinotéku. Doufal, že se pro svoje poklady ještě někdy vrátí. Nestalo se.

30 fotografií

Bečov neměl v minulém století po odsunu šlechtického rodu Beaufortů do Rakouska štěstí. Zatímco po jiných hradech a zámcích se proháněli návštěvníci v legendárních papučích, tady vznikla policejní stanice, škola, ubytovna jáchymovských dolů.

Unikátní komplex hradu a zámku nad říčkou Teplou ale hlavně nezadržitelně chátral, mobiliář a sbírky byly odvezeny jinam nebo se poztrácely. Až dobrodružný nález zlatého románského relikviáře nevyčíslitelné ceny v roce 1985 vedl k tomu, že po jeho rekonstrukci a obnově dolního zámku byla v roce 1996 otevřena v Bečově první expozice. A stal se zázrak.

Hrady se neotevírají často

Po dalších třiceti letech a mnoha proinvestovaných milionech se pro návštěvníky otevírá jeho poslední část. Nejstarší díl areálu, gotický hrad, který nebyl nikdy dobyt ani přestavěn a který se dochoval v autentické středověké podobě. Naposledy byl obydlen v polovině 16. století. Od té doby ho jen udržovali. „Uvnitř byla sýpka, většina údržby se tak týkala jen střechy, aby nepršelo na obilí,“ popisuje kastelán.

Návštěvníci budou poprvé procházet autentickým prostorem středověkého hradu – bez vybavení, mezi surovými zdmi a pod původními trámy, doprovázeni lektorem, který je naučí číst stavebně historické souvislosti. „Nezkrášlený interiér hradu v nálezovém, ale zakonzervovaném stavu pak pravidelně oživí interaktivní programy,“ popisuje Wizovský.

Poklady z hradů a zámků: Bečov nad Teplou ukrývá cennost v lahvích

Ta syrovost je podle něj záměrná, byla by ho podle něj škoda prezentovat s nábytkem a červenými koberci. „Je to takový Boubín, náš hradní prales,“ vysvětluje s nadsázkou. Místo zrcadel a paroží tu návštěvníci najdou rumpál, kterým se v minulosti tahaly nahoru pytle s obilím, nebo malou expozici archeologických nálezů. Nejcennějším prostorem hradu je právě kaple, ta byla vystavěna kolem poloviny 14. století a zachovala si svou jedinečnou gotickou podobu.

Byl sídlem předních šlechtických rodů, pánů z Rýzmberka nebo pánů z Plavna, kteří se kdysi soudil s Rožmberky o tom, kdo je v Čechách druhý po králi. Za husitských válek se stal prvním českým majetkem Schwarzenbergů a nakonec patřil Beaufortovům, pocházejícím z území dnešní Belgie. V roce 1813 zakoupil bečovské panství Friedrich August Beaufort-Spontin, který viděl budoucnost svého rodu na rozdíl od Francie a Belgie v revolucí nezasaženém Rakousku.

Velmož Kašpar Pluh z Rabštejna byl v polovině 16. století poslední, kdo na hradě bydlel. Podle kastelána založil tradici, každý další rod si přistavěl nový palác a areál se tak rozšiřoval. Návštěvníci si díky tomu v Bečově mohou teď vybrat ze tří velmi různorodých okruhů.

Nejen relikviář. Šlechta za války ukryla na českých zámcích poklady i mumii

První je právě nově otevřený starý hrad, druhý jsou takzvané Pluhovy domy. V rozsáhlém renesančním paláci, který také prošel rekonstrukcí, je samostatně přístupná expozice, či spíše muzeum věnované tomu, za čím návštěvníci do Bečova nejčastěji míří. Prohlédnou si tu nejen originál relikviáře svatého Maura, který je po korunovačních klenotech údajně nejdražším pokladem v Česku, ale dozvědí se i historické souvislosti.

„Během návštěvy se dozvědí, jak vznikl a jaký byl jeho osud. Součástí prohlídky je i vyprávění napínavého pátrání po neznámé starožitnosti mimořádné hodnoty včetně vhledu do kanceláře tehdejšího vyšetřovatele,“ popisuje Wizovský. V paláci je také kavárna, stylově pojmenovaná St. Maur.

Navíc k hradu a relikviáři je tu ještě třetí část areálu, dolní zámek, jak Wizovský říká „s průvodkyní a vůní leštěnky“. Trasa prochází jednotlivými salony, představí velkoformátový model hradu a zámku. Nejkrásnější jsou ale autentické prostory knihovny a zámecké kaple či pokoje, ve kterých žili Beaufortové.

Myslíme i na děti

Na Bečově chystají ještě jedno překvapení, takový návštěvnický bonus. V bývalé vinotéce bude v budoucnu představena sbírka vín posledního majitele Bečova, vévody Jindřicha. Ta, které si cenil tak, že ji ukryl hned vedle relikviáře svatého Maura. Odhad ceny jedinečné kolekce francouzských vín je až třicet milionů korun.

Hrady a zámky se opět otevírají. Na které z nich se dosud nemohlo, ale teď ano

V pátek, na slavnostní otevření, bude na Bečově připraveno i něco navíc. „Ke slavnostnímu otevření hradu chystáme bohatý doprovodný program: středověké tržiště, ukázky dobových řemesel, vojenské ležení, přehlídku sokolníků, hudebníků a žonglérů a další překvapení. Od června se naši návštěvníci mohou těšit na nově zrestaurovanou zámeckou jídelnu v dolním barokním zámku,“ popisuje kastelán.

V areálu myslí i na děti, mají tu cvičnou archeologickou lokalitu, v zahradách i na hradním nádvoří jsou herní prvky z minulosti: dřevěné koně, chůdy, obruče na hraní. Na pokladně je půjčovna kostýmů. „Kolem hradu vede interaktivní stezka a na hradní vyhlídce si můžete vyzkoušet změřit sílu větru pomocí Beaufortovy stupnice,“ dodává Wizovský.