Středobodem Čechů je rodina. Hrdí jsou na historii, sport a zlaté české ručičky

Co je pro typického Čecha nejdůležitější? Za co se nejvíc stydí a čeho se bojí? Jsme opravdu tím nejateističtějším národem na planetě? Výzkum Češi 2026, který realizoval Solvo Institut na vzorku české populace, zmapoval hodnoty, postoje i obavy Čechů.

Pro více než 80 procent Čechů je nejdůležitější hodnotou rodina, kterou staví nad stát. Češi se zároveň jeví jako praktičtí a spíše uzavření lidé, kteří si své soukromí pečlivě střeží. Typický je pro ně také smysl pro humor, jenž jim pomáhá zvládat nejistoty, i nedůvěra k autoritám. V krizových situacích se ale projevují jako loajální a ochotní pomoci.

Takto popisují „typického Čecha“ výsledky výzkumu Češi 2026 Solvo Institutu. Navazuje na předchozí studie zaměřené na jednotlivé skupiny obyvatel a snaží se zachytit obraz české společnosti jako celku.

„Už v minulosti jsme měli několik podrobných výzkumů, které vedly k tomu, proč se dnes věnujeme Česku. Byly o ženách, o mužích, o dětech, generaci Z. Měli jsme mnoho ohlasů a dodatečných otázek, takže nás zajímalo, jak všechny tyto kategorie vlastně fungují v rámci celé české společnosti,“ vysvětluje zakladatelka Solvo Institutu Ivana Tykač, proč vznikl výzkum Češi 2026.

„Děláme to proto, že dnes je upřená pozornost na pozici Evropy nebo na dění v Zálivu, ale ať se bude dít cokoli, my zůstáváme v české kotlině a budeme se s tím muset poprat. Proto je důležité si říct, jací jsme, co chceme a co od sebe můžeme čekat,“ dodala s tím, že samotnou ji překvapilo, jak vysoce si Češi cení rodiny, když ji kladou na první místo. Následuje práce a kariéra a pak svoboda a koníčky.

Osmdesát procent dotázaných má představu, že stát má rodiny podporovat, ne je definovat. Přesně čtyři pětiny dotázaných odmítají, aby se stát do rodin vměšoval.

Jedním z témat, kterým se respondenti zabývali, byla národní hrdost. Téměř polovina lidí nesouhlasí s tím, že by byla přežitkem. „Ani ostatním není většinou lhostejná, jen to nedávají okázale najevo, případně jsou hrdí jen občas,“ říká socioložka Jana Hamanová. V první řadě jsme hrdí na historii a kulturu, následují sportovní úspěchy, šikovnost a zlaté české ručičky, ale také krajina, příčina a bezpečnost v zemi.

„Jsme především Češi, ale jsme rádi v Evropské unii.“ Taková je odpověď na téma Češi a evropanství. Pokud jde o migraci, názory jsou přesně rozpůlené. Zejména vzdělanější lidé si uvědomují, jak jsou migranti důležití pro českou ekonomiku. Čechům často vadí, že přistěhovalci nedodržují pravidla, naopak chtějí, aby tu pracovali a nezneužívali dávek a velmi oceňují snahu těch, kteří se snaží mluvit česky. Polovina Čechů má obavy z bezpečnostní hrozby a kriminality.

Z islámu mají dvě pětiny lidí obavy nebo jsou vůči němu ostražití. Ostatní jsou shovívavější a jsou například zvědaví na cizí kulturu. Jako soused jim nevadí Slovák, Američan nebo Němec, nejčastěji za něj nechtějí Afghánce, Araba a nově Rusa.

Přísnou optikou čísel by se mohli Češi jevit jako ateisti – jen tři z deseti praktikují víru. Ateistů z přesvědčení je však jen jedna třetina respondentů. Všichni ostatní v něco věří, pouze nejsou organizovaní v církvi. Církvi respondenti přisuzují špatnou pověst, touhu po majetku, agresivní prosazování víry a snahu příliš lidem mluvit do života. Téměř tři čtvrtiny lidí považují téma víry za velmi intimní věc, se kterou se nesvěřují.

A za co se typický Čech stydí? Nejvíc za politiky. Za jejich chování, vyjadřování, celkovou úroveň chování. Následuje závist, agresivita a arogance, lhostejnost a nedodržování pravidel.

Autorky výzkumu Anna Shavit a Jana Hamová shrnuly výsledky průzkumu do Desatera pro Česko, kde vyzdvihují zejména hrdost na naši zemi, její historii, kulturu a přírodu, ochotu lidí pomáhat a vysoké hodnocení rodiny.

Průzkum ukázal, že Češi jsou velmi orientovaní na práci, nejsou ochotni se organizovat v církvi, vadí jim lhostejnost a bezohlednost. Rádi cestují a rádi se vracejí domů, oceňují úspěchy Čechů v zahraničí. Mohli by se však obecně více chválit a méně se kritizovat a shazovat. Češi milují svůj jazyk a cení si cizinců, kteří se snaží ho používat.