České zdravotnictví je úspěšné, šampion ale přestal trénovat, shodují se experti

České zdravotnictví má špičková centra, nízké přímé platby pacientů a výbornou dostupnost péče. Zároveň ale čelí personální krizi, rigidnímu systému a zaostává v digitalizaci. V iDNES Lounge o tom mluvili Helena Rögnerová, ředitelka IKEM, Jiří Pecina ze zdravotnické platformy MEDDI hub a František Vlček z holdingu AKESO. Shoda zazněla jasně: systém není před krachem, ale bez změn se dostupná péče začne propadat.

Česko se může pochlubit hustou sítí nemocnic, nadprůměrným počtem lékařů a péčí, která je pro pacienty z velké části zdarma. Přesto se odborníci shodují – tváříme se jako šampion, který přestal trénovat.

Hosté pořadu

Helena Rögnerová
IKEM

Helena Rögnerová je zkušená česká manažerka, ekonomka a politička. Od září 2023 působí jako ředitelka IKEM. Vystudovala VŠE v Praze. Pracovala v ekonomických a manažerských funkcích, později se angažovala v politice, působila například v Senátu a Evropském parlamentu. Do IKEM přišla z Ministerstva zdravotnictví, kde pracovala mimo jiné na pozici náměstkyně ministra. Časopis Forbes ji letos zařadil do prestižního žebříčku 7 nad 70.

Jiří Pecina
MEDDI hub

Jiří Pecina je zakladatelem a hlavním představitelem telemedicínské platformy MEDDI, která propojuje lékaře s pacienty a digitalizuje zdravotní služby v 16 zemích světa. Je 1. místopředsedou Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb. Vzdělání v oblasti managementu a zdravotnictví získal na Newton University, Advance Healthcare Management Institute a v roce 2024 absolvoval exekutivní program zaměřený na digitální transformaci na Harvard Medical School. Pravidelně přednáší o inovativních technologiích a vede workshopy pro studenty 1. lékařské fakulty UK.

František Vlček
AKESO

František Vlček je vrchním ředitelem pro strategii a inovace zdravotnického holdingu AKESO, kde od roku 2021 zodpovídá za agendu rozvoje. Vystudoval 3. lékařskou fakultu UK a postgraduální studium v oboru managementu. V minulosti působil jako manažer kvality v Ústřední vojenské nemocnici a jako zástupce ředitele Spojené akreditační komise. Jako mezinárodní auditor Joint Commission International se věnuje bezpečnosti zdravotní péče v nemocnicích po celém světě a působí také jako odborný asistent na 3. LF UK.

„České zdravotnictví je historický úspěch. Ale přijde mi to jako pozice šampiona, který trochu zpohodlněl a přestal trénovat. A začínají ho dohánět ti ostatní, bohužel i předhánět,“ říká František Vlček, ředitel rozvoje a inovací zdravotnického holdingu AKESO.

Podle něj se na systém řítí populační a generační krize. Pacientů bude rapidně přibývat, zdravotníků naopak ubývat. „Dostupnost péče se bude zhoršovat. Pokud nic neuděláme, můžeme přijít i o to, na čem zakládáme argumentaci úspěchu,“ varuje.

Hosty pořadu iDNES LOUNGE na téma „Zdravotnictví v Česku“ jsou ředitel rozvoje a inovací zdravotnického holdingu AKESO František Vlček, zakladatel platformy MEDDI hub Jiří Pecina, moderátorka Elen Černá a ředitelka IKEM Helena Rögnerová.

Úspěch, nebo krize? Obojí

Ředitelka IKEM Helena Rögnerová vidí úspěch především v otevřenosti systému. „Když se podíváme do zahraničí, péče je výrazně častěji za peníze, pacienti čekají, hodně záleží na pojištění. Tady to mizí, přístup je otevřený, máme velký švédský stůl.“ Zároveň ale připouští, že systém je rigidní a změny přicházejí pomalu.

Jiří Pecina, zakladatel platformy MEDDI hub, je optimističtější. „České zdravotnictví rozhodně není před krizí. Ani v krizi, ani ji podle mě nikde v dálce nevidíme. Máme fantastický systém, lékařů je oproti okolí hodně a čekací doby minimální.“

Jako jediný problém vidí digitalizaci. Respektive její absenci. Podle Peciny ale tím na druhou stranu Česko paradoxně získalo unikátní šanci – může ji zavést později a lépe. „Můžeme se stát takovou Čínou nebo Japonskem. Ti taky začali se železnicí později a dneska ji mají výrazně lepší než my.“

Digitální diagnostika už funguje

Všechny tři hosty spojuje názor, že digitalizace není luxus, ale nutnost. A existují už funkční příklady.

Pecina představil systém BIOSCAN, certifikovaný zdravotnický prostředek, který měří tlak, tep, hemoglobin i tříměsíční průměr cukru v krvi – a to vše přes mobilní telefon. „Na Slovensku se takto staráme o pacienty třetím rokem, 97,9 procenta z nich nevyhledá do měsíce fyzickou pomoc,“ říká.

V IKEMu zase využívají vlastní systém, který už v záchrance sbírá data o pacientovi a nemocnice se na zákrok připravuje ještě před jeho příjezdem. „Vidíme to všechno na obrazovce. A podle toho už se staví tým k zákroku,“ popisuje Rögnerová.

Problémem podle Vlčka není technologie samotná, ale přeregulované prostředí, a hlavně strach z odpovědnosti. „Systém se často ptá jako první: kdo ponese zodpovědnost? To je největší brzda inovací.“

Personál? Ne počet, ale kompetence

Jedním z největších témat byl nedostatek zdravotníků. Podle Rögnerové ale není řešení jen přidávat peníze. „Máme 600 miliard, rostou exponenciálně. Bez změn se peníze jen rozptýlí.“

Řešení vidí v centralizaci a kompetenčním modelu. „Lékaři by měli dělat jen to, co umějí nejlépe. Sestry zase to, co mohou dělat za ně. A systémy to, co se dá vyřešit za oba.“ Připomněla, že Česko má dvakrát více fyzických kontaktů pacient–lékař než evropský průměr. „Když ošetříme to, co lze na dálku, klesne počet zbytečných návštěv.“

Vlček dodává, že technologie mohou uvolnit až 70 až 75 procent času terapeutů. „Nafukujeme tím dostupnost kapacit. Ale musíme se připravit na to, že za počítač možná posadíme někoho méně kvalifikovaného, kdo technologii vytěží.“

Inspirace Izraelem a odvaha ke změně

Kde vzít inspiraci? Podle Heleny Rögnerové je to Izrael. „Izraelci potřebují mít zdravý národ – je to pro ně otázka přežití. Mají nejnovější technologie a zároveň si pro korunu nechají vrtat koleno. Dělají systém velmi efektivní.“

Pecina dodává, že Izrael má polovinu lékařů na stejně velkou populaci. „Tím odpovídám na to, že se blíží velká krize. My máme o 100 procent víc lékařů než v zemi, kde zdravotnictví velmi dobře funguje. Jen musíme včas zavést pomocné technologie.“

Všichni tři se shodli, že současné ministerstvo zdravotnictví je nejaktivnější za posledních deset let. „Je tady odvaha jít do změny. Musíme startovat hned, protože v druhé polovině volebního období už se nestíhá,“ říká Rögnerová.

iDNES LOUNGE

Sledovat další díly na iDNES.tv

František Vlček závěrem přidává varování před zakopanými sekyrami. „Zdravotnictví je rozdělené na znepřátelené tábory – pacienti, regulátor, pojišťovny, poskytovatelé. Každý má moc zablokovat to, co chce druhá strana. Pokud nedosáhneme konsensu, bude to v příštích 10 až 15 letech velmi bolet.“

Jiří Pecina uzavírá optimisticky: „Mladá generace se nenechá uplatit 400 hodinami přesčasů. Pokud jim díky digitalizaci dáme work-life balance, budeme mít skvělé zdravotnictví i do budoucna.“