Dynastie Přemyslovců. Národní muzeum představí příběhy českých knížat i králů

Největší příběhy a poklady Přemyslovců představí výstava Přemyslovci – panovnická dynastie a její doba. Výjimečné exponáty, zapůjčené do muzea z několika zemí, oživují dramatický příběh dynastie, která formovala české i evropské dějiny.

V Historické budově Národního muzea v Praze se na výstavě představí více než 900 exponátů ze sbírek Národního muzea i téměř sedmdesáti domácích a zahraničních institucí, z nichž mnohé jsou vystaveny zcela výjimečně.

K nejvýznamnějším exponátům patří románský sarkofág takzvaného svatého Longina, který je poprvé vystaven mimo prostory Vyšehradu a pravděpodobně ukrýval tělo jednoho z panovníků. Královská koruna ze Slezské Středy, pohřební klenoty Přemysla II. Otakara, jeho meč, kterým podle legendy bojoval ve své poslední bitvě na Moravském poli nebo osobní prsten Přemysla I. Otakara.

„Přemyslovci proměnili české knížectví v království a stojí u počátků naší státnosti. Výstava je svým rozsahem i jedinečnými exponáty mimořádná i v evropském kontextu. Návštěvníkům nabízí možnost nejen spatřit vzácné památky středověku, ale také poznat příběh přemyslovské dynastie, přiblížit si její klíčové okamžiky a zároveň poznávat historii poutavou formou,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Nejen klenoty v chrámu svatého Víta. V Česku jsou k vidění i jiné vzácné koruny

Do Národního muzea se kvůli výstavě přestěhovali i nejcennější exponáty se sbírek Pražského hradu. „Celkem jsme na výstavu z našich sbírek zapůjčili přes devadesát předmětů. Jsou mezi nimi například pohřební textilie svaté Ludmily, které pocházejí z 10. století, a patří k nejvýznamnějším textilním památkám v Čechách. Jedná se o výjimečný projekt a věříme, že přiláká mnoho návštěvníků,“ popisuje ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek.

Jedním ze silných momentů výstavy je podle Lukeše konflikt mezi svatou Ludmilou a její snachou Drahomírou. Boj o vliv nad mladým Václavem nebyl jen rodinným sporem, ale střetem dvou hodnotových světů, křesťanského a pohanského. Vyústil v dramatickou vraždu Ludmily na Tetíně, která otřásla celou zemí. Textilie z jejího hrobu, vystavené ve výstavě, představují mimořádně autentické svědectví tohoto příběhu a patří k nejvzácnějším raně středověkým památkám v Čechách.

Feminista plný nápadů, živila ho matka. Dvě století od narození Vojty Náprstka

Na tento příběh navazuje osud jejího vnuka, knížete Václava. I jeho život a smrt jsou spojeny s rodinným konfliktem, tentokrát mezi bratry. Václavova vražda ve Staré Boleslavi patří ke klíčovým momentům českých dějin.

Výstava v Historické budově Národního muzea v Praze se koná od pátku 24. dubna do 31. října 2026. Otevírací doba je denně od 10.00 do 18.00 hodin.