Dům z konopí je jako triko z bavlny. Můžete v něm volně dýchat, říká projektantka

Ve svých návrzích využívá slámu, dřevo, korek nebo technické konopí. Podle brněnské projektantky Veroniky Flaškové, jež se specializuje na přírodní stavby, ovšem „zelená architektura“ není módní výstřelek, ale návrat k přírodním zdrojům, které naši předkové ve stavitelství chytře a efektivně využívali.

Od Nového roku se změnila legislativa ohledně konopí. Lidé starší 21 let mohou nyní pěstovat až tři byliny, také byly ustanoveny gramáže sušiny, které je povoleno mít u sebe. Co se mění ve vašem oboru?
Přímý dopad na stavitelství změna nemá, protože pracujeme s technickým konopím, jež obsahuje jen velmi nízké množství THC, a není tudíž považováno za omamnou látku. Ale díky tomu, že se mluví o blahodárných účincích byliny na zdraví, jsou lidé otevřenější přemýšlení o jejím širším využití. Poptávka je zejména po rodinných domech. Jak se do popředí dostává zdravý životní styl, mnozí si uvědomují, že materiály, z nichž si postaví dům, zásadně ovlivňují kvalitu celého života.

Ubývá lidí, kteří mají ke konopí nedůvěru? Jak složité je vysvětlit klientům, že technické konopí je užitečná surovina?
Klienti, kteří se na mě obrací, už vědí, že chtějí ke stavbě svého domu přistoupit jinak. Výhody konopí tak mají většinou dobře nastudované. S předsudky, že je přírodní architektura nesmysl, se setkávám daleko méně, než když jsem s alternativními materiály před deseti lety začínala. Mimochodem to označení alternativní mi u přírodních materiálů přijde úsměvné, i když se běžně používá a sama jsem ho teď vyslovila.

Proč?
Odkazuje na latinská slova alter, což znamená druhá volba, a nativus neboli přirozený. Tedy jiný než přirozený. Neobjevujeme Ameriku, když používáme slámu, dřevo, korek nebo konopný beton. Naopak se vracíme ke kořenům. Lidé si pomalu uvědomují, o jak cenný zdroj přicházejí a že kromě konopného květu a listu mohou využít i stonek. Z něj se právě vyrábí stavební směs pojmenovaná konopný beton.

Jak přesně vzniká?
Jedná se o směs konopného pazdeří, tedy dřevité části stonku rostliny, vápna a vody. V konstrukci funguje jako izolační materiál. Během jednoho vegetačního období – několika měsíců – vyroste jedna rostlina konopí do výšky až pěti metrů, a vzniká tak velké množství mnohostranně využitelné biomasy. Když se vlákno ze stonku oloupe, zbude dužina, tedy to pazdeří. Je pórovité a velice lehké. Navíc dokáže absorbovat velké množství vody a udržovat tepelnou stabilitu. Takovou hmotu používali lidé od pradávna a pak byla znovuobjevena v 80. letech minulého století ve Francii. Ve světě je známá pod názvem hempcrete.

8 fotografií

Nejedná se však o produkt, jenž nahradí klasický beton…
Přesně tak. Konopný beton není nosný. V přírodním stavení máme jako základ dřevěnou konstrukci a konopí v ní slouží jako izolační materiál. Tak se konopí využívalo i v minulosti, například když si lidé kdysi budovali roubenky, jednotlivé trámy poskládané na sebe vyplňovali buď slámou, nebo právě konopným vláknem.

Z jakého důvodu se používala tato přírodnina?
Neplesniví, navíc na ni nejdou hlodavci. Tehdy se zároveň dělávaly konopné omítky. Naši předci taky spojovali pazdeří s vápnem, a tím zatahovali fasády, čímž vlastně vytvořili izolaci danému objektu. Nevím, nakolik to dělali vědomě, možná to byla náhoda, možná záměr. Každopádně na tento způsob izolace další generace zanevřely a až nyní ho znovu objevujeme.

Má to smysl, když je na trhu tolik moderních možností?
Člověk přebývající v přírodní stavbě zaznamenává řadu zdravotních benefitů. Bydlení v ní je jako nošení trička z bavlny. Člověk může volně dýchat, na rozdíl od momentu, kdy oblékne kus z umělé tkaniny. Dále má tato architektura přínos obecně pro společnost. Jedná se o přírodní obnovitelný zdroj, vyroste na poli a nemusíme ho vyrábět v továrně. Navíc konopí roste rychle, k čemuž potřebuje uhlík, a ten získává z atmosférického oxidu uhličitého.

První dům z podhoubí vyrůstá v Česku. Mykokompozit zcela nahradí polystyren

Můžete více přiblížit ony zdravotní benefity?
Současná praxe obalování domů do parozábran (fólií zabraňujících pronikání vodní páry obsažené ve vzduchu tím, že oddělují interiér stavby od exteriéru – pozn. red.) způsobuje, že je vlhkost v interiéru zadržována. To může vést ke vzniku plísní, zhoršené kvalitě vzduchu nebo nepříjemnému pocitu vydýchaného prostředí. Přírodní materiály naopak umí s vlhkostí přirozeně pracovat. Dokážou ji přijmout, když je jí v prostoru moc, a zase uvolnit, když je vzduch příliš suchý. Byly živé, takže přirozeně regulují vnitřní mikroklima a udržují ideální hodnoty pro lidský organismus.

Jaké zkušenosti slýcháte od vašich klientů?
Lidé často popisují, že se jim lépe dýchá, méně trpí na podráždění sliznic, ekzémy nebo bolesti hlavy. Konopí navíc izoluje nejen tepelně, ale i akusticky. Vytváří tak příjemný klid a prostředí je díky němu velice harmonické. Doporučuji každému se do takového stavení aspoň podívat a zažít ten rozdíl na vlastní kůži.

Je možnost návštěvy někde v Jihomoravském kraji?
Takové domy se budují po celé republice. Své klienty mohu přímo propojit s obyvateli, aby nekupovali zajíce v pytli. Nebo si může každý najít sám pronajímatele a na pár nocí si pobyt v jeho objektu vyzkoušet.

Směs konopného pazdeří, vápna a vody. Tedy takzvaný konopný beton před umístěním do dočasného bednění.

Jižní Morava je plná starších domů, statků a vinařských staveb. Hodí se konopný beton i pro jejich rekonstrukce?
To jste uhodila hřebíček na hlavičku. Směsí se dají zaplnit všechny škvíry a přizpůsobí se dané konstrukci. Některé opravy historických objektů ukázaly, že novodobé umělé materiály blokující vodní páru nejsou pro staré budovy vhodné. To vlastně odstartovalo i používání konopí u novostaveb. Díky rekonstrukcím se přišlo na to, že objekt jednak zateplí, čímž zlepší jeho tepelně technické vlastnosti, zároveň umožňuje cirkulaci vzduchu – a tedy nijak neškodí.

Svou diplomovou práci na Vysokém učení technickém jste věnovala architektuře využívající alternativní materiály. Proč?
Přivedla mě k tomu náhoda. Dělala jsem hostesku na stavebním veletrhu, kde jsem se prvně setkala s tímto tématem a nadchlo mě. Jenže v Česku nebyl nikdo, kdo by mi podal pomocnou ruku a pomohl mi se v této oblasti vzdělávat. Proto jsem odjela na zkušenou do Anglie, kde jsem získala know-how ve společnosti UK Hempcrete, která staví domy z konopí. Na Západě už přírodní stavby dlouhodobě jedou ve velkém, kromě Velké Británie ještě třeba ve Francii, Německu nebo Belgii.

Myslíte, že se postupně budou prosazovat stále víc také u nás?
Věřím, že ano. Poptávka po hotovém konopném betonu by tu byla obrovská, jenže chybí celý řetězec vedoucí k finálnímu produktu. Zemědělci nejsou motivovaní konopí pěstovat, takže je to v Česku nedostatkové zboží. Dále není potřebné množství strojů na zpracování stonků. Nemáme ani mnoho dalších segmentů tohoto odvětví, zkrátka nejsou vyhovující kapacity celého zpracovatelského průmyslu.

Důležité je přesvědčovat lékaře dobrými i špatnými příklady, říká výzkumník konopí

S čím se na vás mohou zákazníci obrátit?
Projektuji stavby a zároveň nabízím konzultace při opravách. Moje práce vypadá tak, že si nejprve vyslechnu požadavky klienta, dále vypracuji studii a hledám ideální řešení pro danou situaci. Po zpracování projektové dokumentace pomáhám získat stavební povolení a poskytuju dohled nad stavbou. Pokud o to člověk stojí, provedu ho celým procesem od začátku do konce.

Mnoho lidí si pod ekologickým domem představí drahý luxus. Je stavba z konopného betonu výrazně dražší?
Na první pohled se to tak může zdát, hlavně proto, že v Česku zatím chybí širší zázemí pro výrobu a zpracování konopí. Kubík konopného betonu je dražší než běžný beton. Jenže jde o různé materiály se zcela jiným využitím, takže přímé srovnání není úplně fér. Když se však člověk podívá na cenu domů jako celku, stavba z přírodních materiálů obvykle nevyjde výrazně dráž než běžný dům. Navíc do budoucna mohou alternativy získat výhodu. Jsou méně závislé na ropě než třeba polystyren, jehož cena může kvůli geopolitické situaci dál růst. Pravděpodobně sice budou zdražovat přírodní materiály stejně jako umělé, u prvně jmenovaných by ale nárůst cen mohl být pomalejší. Pro každého, kdo staví, je cena samozřejmě primární ukazatel, žít v kvalitním prostředí má však nevyčíslitelnou hodnotu.