Radnice musela sundat sovětskou vlajku, tak stáhla i tu americkou

Provozovatelka kavárny v Českém Krumlově vyvěsila ve čtvrtek českou a ukrajinskou vlajku. Jednatel městské společnosti, jíž budova patří, ji však donutil výzdobu sundat s odkazem na to, že nesměla do fasády vrtat. Vlajkové dobrodružství se odehrálo i v Písku, kde na příkaz policie z budovy radnice museli sundat sovětskou vlajku. Starosta však připomněl, že v roce 1945 se armády USA a SSSR ve městě potkaly.

Českou a ukrajinskou vlajku vyvěsila odpoledne před pátečním Dnem vítězství na fasádu kavárny Kolektiv na českokrumlovském Latránu její provozovatelka Blanka Křížová. Chtěla tak prý podpořit zemi, která důvod k oslavám konce války nemá.

Vlajkovou výzdobu však nakonec musela zanedlouho sundat. Jako první na případ upozornila Budějcká drbna.

„V půl jedné ráno mi přišla zpráva od jednatele Českokrumlovského rozvojového fondu (ČKRF) pana Sommera, ať vlajky odstraním do desáté hodiny 8. května s odůvodněním, že nemám povolení k instalaci držáků na vlajky na fasádu,“ popsala Křížová pro iDNES.cz. Právě městské společnosti budova patří, provozovatelka kavárny tam je v nájmu už 13 let.

Vlajku tak odstranila, její slova potvrdil i sám Jan Sommer. Jak řekl, vadilo mu hlavně vrtání do fasády městské budovy v historickém jádru UNESCO. Nejednalo se prý o zasunutí vlajek do existujícího držáku, ale o instalaci nového nerezového uchycení. Zmínil také, že správce nemovitostí se musí chovat jako řádný hospodář a ne kreativní kutil.

První krok ve funkci. Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Sněmovny

Proti tomu se však Křížová vymezila. Držáky má dle svých slov na budově už čtyři roky, vlajky při nejrůznějších příležitostech vyvěšuje a nikdy s tím neměla problém. „Byla to hromadná akce, kdy jsme montovali držáky různě po městě, když začala válka na Ukrajině. Tehdy jsme řešili jen ústní souhlas, bylo ještě jiné vedení ČKRF, což mi schvaloval tehdejší jednatel pan Reitinger,“ řekla.

Sommer provozovatelce doporučil, že pokud chce vlajky instalovat, stačí požádat ČKRF o souhlas. „Upřímně si neumím představit, co by se dělo, kdybych si z pozice jednatele a zastupitele začal podle aktuální nálady věšet na domy společnosti různé vlajky. Asi bychom se rychle dostali od správy majetku a péči řádného hospodáře k cirkusu,“ doplnil.

Zmínil též, že v celém historickém jádru města není prakticky možné najít jinou ukrajinskou vlajku. Krumlov navíc řeší i jiné problematické zásahy do fasád městských objektů, například instalaci ok či háků kvůli vánoční výzdobě. Některé měly už dokonce skončit v přestupkovém řízení. Nejde tedy z jeho pohledu o ojedinělý prohřešek, ale o širší fenomén.

Sovětskou vlajku v Písku řešila policie

Zatímco v Krumlově vzbudil emoce ukrajinský prapor, v Písku šlo o vlajku sovětskou. Město ji tam vyvěsilo na budovu radnice k připomenutí konce války spolu s americkou, protože se obě armády právě tady v roce 1945 potkaly. Starosta Michal Čapek však v pátek večer napsal na svůj facebookový profil, že mu volala policie, že vlajka musí dolů.

Čapek se nad celou situací pozastavil. „Podle této ‚logiky‘ se dnes město Písek, Prácheňské muzeum, Československá obec legionářská, a dokonce i spolek Buddies of the 4th Armored Division Písek (přátelé 4. obrněné divize) proměnily v nebezpečné šiřitele totality,“ pokračoval v pátečním příspěvku.

Ostré projevy i potyčky na Dni vítězství na Olšanech. Emoce vyvolaly sporné symboly

Případ potvrdil i jihočeský policejní mluvčí Jiří Matzner. „Přijali jsme oznámení, že se radnice dopouští vyvěšením té vlajky protiprávního jednání. Takže my jsme museli z úřední povinnosti tu věc zdokumentovat, nafotit a odkomunikovat s panem starostou,“ sdělil. Upřesnil, že se nejedná ani o přestupek, ani o trestný čin a věc bez dalších opatření založí.

Písecká radnice tak zahraniční vlajky sundala. „Ne ze strachu, ale z principu. Pokud si totiž nemůžeme důstojně a bez asistence policie připomenout 144 000 sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování naší země, nebudeme dělat selektivní politické divadlo. Buď si připomínáme historii celou, nebo si na tu pietu jen hrajeme,“ uvedl Čapek. Ocenil i přístup policistů.

Problém v tomto případě zřejmě vyvolala novela trestního zákoníku platná od 1. ledna zakazující propagaci komunismu. Tu prosadila ještě minulá vláda. Starosta však poukázal na to, že zákon je nový a neexistuje k němu zatím žádný výklad ani judikatura. Památka padlých v jeho očích nesmí být selektivní podle momentální objednávky. „Historická pravda není švédský stůl, ze kterého si vyberete jen to, co se vám dnes hodí do politického krámu,“ komentoval.