Savanu buvolům, druhý kemp. Dvorská zoo slaví 80 let a má velké plány

Do tří let se Africké safari Josefa Vágnera v královédvorské zoologické zahradě rozšíří o novou jižní část s výběhem pro nosorožce, zebry a buvoly. Zástupci safari parku v neděli u příležitosti oslav 80 let od založení zoo poklepali na základní kámen. Rozšířením provozovatelé reagují na rostoucí návštěvnost i nevyhovující podmínky pro chov buvolů kaferských.

Zahrada v neděli představila zrekonstruovaný největší pavilon nosorožců a otevřela výstavu věnovanou 55 letům světově proslulého chovu nosorožců dvourohých.

Zoo má rozsáhlé plány. Ke stávajícím 50 hektarům safari, kde se od května do září prohánějí stáda antilop, zeber, pakoňů a watusi, přibude dalších 16 hektarů na pozemcích nad lanovým parkem a údolím hrochů.

Stávající 5,5 kilometru dlouhý okruh se rozroste na celkových téměř sedm kilometrů. Výběhy budou sahat až k hranici Tyršova koupaliště. Mezi safari a koupalištěm má navíc vzniknout druhý kemp.

Jako první začne v následujících týdnech vznikat kovový most přes Netřebu u lanového parku.

51 fotografií

„Zpočátku bude sloužit jako vyhlídka na nosorožce, do budoucna umožní propojení safari s městským koupalištěm a novým kempem. V příštím roce začne výstavba celého nového území safari včetně oplocení, cest, zeleně a stájí pro buvoly. Když to půjde dobře, v roce 2028 bude hotovo. Mezitím by se měl začít stavět kemp,“ informoval ředitel safari parku Přemysl Rabas.

Rozšíření safari podle něj vyjde na víc než sto milionů korun, náklady na vybudování kempu odhaduje v podobné výši.

Satisfakce pro buvoly

Novou část obydlí nosorožci, zebry bezhřívé, antilopy a také buvoli kaferští, kteří žijí v jednom z posledních původních výběhů u vchodu do zoo od hlavního parkoviště.

„Dvorek, na kterém dnes buvoli žijí, možná vyhovoval v 70. a 80. letech, ale rozhodně neodpovídá současným požadavkům na jejich chov. Vnímám to jako jeden z největších neuralgických bodů v zahradě. Až návštěvníci buvoly uvidí na rozsáhlé ploše evokující africkou savanu, bude to úplně jiný zážitek,“ sdělil Přemysl Rabas.

Zahrada také v safari počítá s vyhlídkou, kde lidé budou mít možnost zastavit a vystoupit z auta. Safaribusy a vozidla návštěvníků dnes jezdí mezi zvířaty po asfaltové komunikaci, v nové části bude mlatová cesta navozující prostředí savany.

V denících někdejšího ředitele zoo Josefa Vágnera se myšlenky na založení afrického safari objevily už ve druhé polovině 60. let. První studie vznikla v roce 1968. Zajistil pozemky a začal s budováním chovných zařízení i provozního zázemí. První návštěvníci si safari na palubě speciálně upravených autobusů projeli v roce 1989.

V plánu je nový vstup, kemp i parkoviště

Na safari naváže druhý kemp. Kapacita stávajícího dlouhodobě nestačí, o ubytování v bungalovech a stanech je obrovský zájem. Podle Rabase bude v kempu kromě luxusních stanů i plocha pro stany návštěvníků. Záměr se teprve bude projektovat.

„Město poskytne pozemky, na kterých safari park vybuduje kemp, bude ho provozovat a platit za pozemky nájem,“ prozradil starosta Dvora Králové Jan Jarolím (ANO).

V budoucích letech safari park u kempu a koupaliště počítá s vybudováním nového vstupu do zahrady. Vyřešit je potřeba především parkování. Podle dvorského starosty, který je zároveň náměstkem hejtmana pro dopravu, se nabízí stavba parkovacího domu na stávajícím parkovišti u koupaliště.

„Kemp ani jižní vstup nemůže fungovat bez parkoviště. Ideálním řešením by byl parkovací dům, zároveň by sloužil i pro návštěvníky koupaliště,“ naznačil Jan Jarolím.

Chov nosorožců vyniká

Dvorská zoo v neděli představila kompletně opravený pavilon pro nosorožce, ze kterého zvířata budou speciálním koridorem vycházet do nové části safari. Rekonstrukce pavilonu postaveného v 80. letech začala v roce 2024. Součástí nedělních oslav bylo také otevření venkovní výstavy mezi pavilonem žiraf a nosorožců věnované výročí 55 let chovu nosorožců dvourohých.

„Ve Dvoře Králové se povedlo odchovat celou řadu druhů poprvé v České republice, v Evropě, a dokonce i na světě. Mezi všemi vynikají právě nosorožci. Safari parku se jako jedinému v republice podařilo odchovat všechny druhy nosorožců. Dohromady to bylo 55 kusů, což je mimořádný výsledek,“ upozornil Přemysl Rabas.

Nájin, samice nosorožce bílého severního

Výstava mapuje historii chovu, přibližuje začátky, kdy Josef Vágner získal první zvířata, i jejich transporty do Afriky. V minulosti zoo vrátila nosorožce černé do Tanzanie a Rwandy, velkou pozornost vzbudil převoz posledních nosorožců severních bílých do keňské rezervace Ol Pejeta. Odborníci zde samicím odebírají vajíčka, ze kterých vytvářejí embrya, aby je mohli vkládat do těl náhradních matek.

Safari park dokončil za 140 milionů okruh s tučňáky, hyenami a plameňáky

Safari park v neděli u příležitosti oslav 80 let od založení zahájil prodej sběratelské kolekce osmi poštovních známek. Na sedmi z nich jsou zvířata důležitá pro historii zahrady, na osmé bývalý ředitel Josef Vágner. Známky navrhla malířka Jitka Mašínová.

Zoo také představila charitativní šátek od výtvarnice Andrey Vytlačilové s motivem kriticky ohrožených antilop bongů horských. Právě transport čtveřice samců do Keni dvorské safari v dubnu pod hlavičkou Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií zajistilo. Stalo se tak 52 let poté, co Josef Vágner dovezl předky bongů do Dvora Králové.

Od jezevců k africkému safari

Safari park se po celém světě proslavil chovy žiraf, nosorožců, psů hyenovitých, antilop nebo transporty zvířat do Afriky. Založen byl přitom 9. května 1946 jako skromný zookoutek. Chovatelé se na ploše necelých pěti hektarů starali o jezevce, lišky, sovy a další středoevropská zvířata.

Brzy přibyl pavilon exotické zvěře s opicemi a lvem. V roce 1951 byli přivezeni první velbloudi a zookoutek se přejmenoval na Východočeskou zoologickou zahradu. Na přelomu 50. a 60. let vznikl pavilon pro ledního medvěda, plocha zahrady vzrostla na téměř 30 hektarů a návštěvnost se vyšplhala na 250 tisíc lidí ročně.

Zlomový byl rok 1965, kdy do čela instituce nastoupil Josef Vágner. Prosadil zaměření na africká zvířata, myšlenku safari a založil galerii pravěkých obrazů Zdeňka Buriana.

„Nejdřív jsem objel všechny československé zahrady, prohlédl si zoo v NDR, Polsku i ve Švýcarsku a zjistil jsem, že jsou vlastně všechny stejné. Všude je kousek výběhu, tam jsou dvě zebry, pak zase kousek výběhu a u pletiva dva tygři. Zkrátka to jsou krásné zahrady, ale budované starým tradičním stylem. Tak jsem ji dělat nechtěl, protože jsem si říkal, že takhle zvířata v přírodě nežijí,“ vzpomínal Vágner v rozhovoru s Milanem Dusem z roku 1995.

Koupit africká zvířata od obchodníků nebo je získat z jiných zahrad se ukázalo jako příliš nákladné a složité, proto je ředitel začal vozit na lodích z černého kontinentu. Z osmi velkých expedic mezi lety 1967 až 1975 přivezl dva tisíce zvířat a dal základ vzácným chovům. Dvorská zoo je dnes největší genetickou bankou afrických zvířat mimo jejich domovinu.

V roce 1970 zoo odchovala v nově dokončeném pavilonu první psy hyenovité, o dva roky později se zde narodily první žirafy v celém Československu. V roce 1977 se narodil první nosorožec černý v zemi, o tři roky později vůbec první samec nosorožce severního bílého Suni v lidské péči.

Josef Vágner skončil v roce 1983, jeho nástupce Jiří Svoboda během tříletého působení areál významně modernizoval. Prosadil skleněné stěny namísto mříží, stavbu výběhů napodobujících přirozené prostředí a zrušil v zoo zábradlí. Zahájil také stavbu objektů pro budoucí safari otevřené v roce 1989.

Ředitelka Dagmar Holečková, která instituci jako první žena šéfovala mezi lety 1996 až 2012, má hlavní zásluhu na vracení zvířat do Afriky.

Pod vedením Přemysla Rabase, který je ředitelem od roku 2012, se zoo zaměřila výhradně na africkou faunu. Kromě lvího safari vznikla replika západoafrického městečka Tiébélé, nový pavilon žiraf, rekonstrukcí prošly pavilony šelem, Ptačí svět i Vodní světy. V roce 2024 safari park poprvé v porevoluční historii překonal hranici 700 tisíc návštěvníků.