Nával zájemců před branami univerzit. Silné ročníky se hlásí na vysoké školy

Silné ročníky vstupují na vysoké školy. Počty přihlášek rekordně rostou. Největší zájem je o studium na lékařských, filozofických či pedagogických fakultách. Před čtyřmi lety hlásily střední školy problémy s vysokým počtem uchazečů o studium. Nyní se stejná generace hlásí na české univerzity, které potvrzují, že přijímají rekordní počty přihlášek na bakalářské a magisterské programy.

Zájemců je hodně, protože to jsou vlastně potomci takzvaných Husákových dětí, tedy další silné generace převážně narozené v 70. letech minulého století.

„Přibližně od školního roku 2018 až 2019 roste počet devatenáctiletých v české populaci, což se promítá i do počtu absolventů s maturitním vzděláním, kteří vstupují na univerzity,“ vysvětluje mluvčí Univerzity Karlovy Michaela Lagronová.

Na největší české vysoké škole hlásí meziročně nárůst počtu přihlášek o 3,5 procenta, nárůst je však dlouhodobý. „Zatímco pro akademický rok 2017 až 2018 jsme přijali 18 967 uchazečů, v ročníku 2025 až 2026 to bylo již 27 577. V letošním roce je zájemců ještě více,“ říká Lagronová.

Nejvyšší počet míří na humanitní obory

Vyšší počty uchazečů se hlásí také na největší brněnskou školu, Masarykovu univerzitu, kam letos přišlo 44 565 přihlášek, tedy o dvě procenta více než v minulém roce.

Rekordní zájem však pro iDNES.cz potvrzují především zástupci menších univerzit. Na Univerzitě Hradec Králové či na Technické univerzitě Ostrava zaznamenali roční nárůst přihlášek o osm procent, na České zemědělské univerzitě či na Ostravské univerzitě o pět. Stabilní zájem si pak drží s 35 tisíci přijatých přihlášek Univerzita Palackého v Olomouci.

Vysoké školy musí připravit studenty na nový svět. Bez praxe to nejde, míní experti

Nejvyšší počet uchazečů míří již tradičně na humanitní obory, ale také na ty lékařské či pedagogické.

„Nejvyšší zájem letos stejně jako loni eviduje filozofická fakulta, na kterou uchazeči podali 8 790 přihlášek. Následuje pedagogická fakulta s 6 932 přihláškami a lékařská fakulta s pěti tisíci přihlášek. Rozložení mezi fakultami tak v zásadě odpovídá dlouhodobému trendu posledních let,“ říká mluvčí olomoucké univerzity Egon Havrlant.

Zájem o chemii

U technických oborů se počty zvyšovaly například na pražské Vysoké škole chemicko-technologické, kde počet přihlášek u bakalářských programů meziročně stoupl o deset procent.

„Zájem je především o studijní obory biochemie a biotechnologie, forenzní a toxikologická analýza, syntéza a výroba léčiv či analytická a forenzní chemie,“ uvedl mluvčí Vysoké školy chemicko-technologické Michal Janovský.

Mohlo by se zdát, že uchazeči o místa na univerzitách budou mít letos mnohem větší konkurenci. Neplatí to však rozhodně pro všechny obory. V některých totiž mají vysoké školy od státu nakázáno přidávat místa. Již před začátkem letošního akademického roku nařídil bývalý ministr školství Mikuláš Bek (STAN) univerzitám působícím v Karlovarském, Plzeňském a Libereckém kraji navýšit kapacity o deset procent.

Bezplatné školy s poplatky. Studenty vysokých škol trápí skryté výdaje

Zatímco v Praze je podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí přibližně padesát procent, v Karlovarském kraji se jedná jen asi o 14 procent, v Ústeckém o šestnáct.

„Na vyšší počty studujících jsme se i proto připravovali již před letošním rokem, a to zvýšením kapacit o deset procent. Je však otázkou, zda na toto navýšení dostaneme na příští akademický rok potřebné finance, jelikož státní rozpočet s nimi zatím nepočítá,“ říká mluvčí Západočeské univerzity Andrea Čandová.

Univerzita počítá s vyšším počtem

Na podfinancování vysokého školství dlouhodobě upozorňují Česká konference rektorů i Rada vysokých škol. V loňském roce pracovaly vysoké školy podle předloni schváleného rozpočtu s výdaji asi 34,9 miliardy korun. Letos je to zhruba 36,2 miliardy korun.

Podle předsedy rady rektorů a rektora Vysoké školy chemicko-technologické Milana Pospíšila je otázkou výhled na další roky.

Soukromé školy nejsou podle prorektorek „druhá liga“. Rozhodne praxe a dovednosti

„Abychom udrželi krok, musíme se pohybovat zhruba okolo šestiprocentního růstu, co se týká mzdových tarifů, pohybujeme se tak v částkách okolo 1,5 miliardy korun ročně,“ říká Pospíšil.

Navýšením kapacit však reagují také univerzity z dalších krajů, kde není situace s podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí tak vážná.

O deset procent navýšila počet míst například Česká zemědělská univerzita v Praze. Univerzita Karlova počítá s vyšším počtem přijímaných studentů do žádaných programů, jako jsou všeobecné lékařství, nutriční terapie, porodní asistence či všeobecné ošetřovatelství.

Jsou třeba i lůžka na kolejích

S vyššími počty zájemců a potažmo i studentů hrozí problém s dostupností kolejí. Ve velkých studentských městech se vede boj o lůžka dlouhodobě. Některé vysoké školy tak chystají rozšíření vlastního ubytování, protože se očekává, že silné ročníky se budou na univerzity hlásit i v dalších letech.

Třeba brněnská Masarykova univerzita už získala od města pozemek o rozloze 1,3 hektaru ve čtvrti Bohunice. Má hodnotu 207 milionů korun. Univerzita za ni postoupí městu veřejné prostranství, lesní pozemky a cesty a doplatí rozdíl zhruba 150 milionů korun.

V Brně přibude dva tisíce lůžek pro studenty, tlak na růst nájmů se zvolní

Koleje a dostupné komunitní bydlení mají mít podle mluvčího univerzity Radima Sajbota kapacitu až 1 500 lůžek, a to nejen pro studenty, ale i pro zaměstnance univerzity – zejména začínající akademiky, výzkumníky či postdoktorandy. Výstavbu zvažuje i zlínská Univerzita Tomáše Bati, konkrétně v areálu Růmy. Aktuálních 1 160 míst není dostatečných.

Bilanci chce škola zlepšit alespoň o 200 lůžek ve spolupráci se soukromým investorem. Souhlas pro stavbu už naopak má developerská skupina Redstone, která vystaví 237 ubytovacích jednotek s 985 lůžky v sousedství centra Olomouce. Na olomoucké univerzitě studuje asi 23 tisíc lidí, to je více než pětina obyvatel města. Koleje mají kapacitu asi 4 700 míst.

Článek napsán s využitím ČTK.