Nemoci z povolání překvapují. Ubývá covidu, přibývá zničených plic i páteří
Ačkoli nemocem z povolání stále dominuje covid, statistika za loňský rok ukázala řadu překvapivých změn. Počet lidí s nárokem na odškodnění klesl o více než třetinu. Výrazně se mění i zdravotní důvody uznaných případů. Zatímco zdravotníků nebo učitelů nakažených koronaviry v roce 2025 bylo minimum, skokově přibylo horníků s poškozenými plícemi i dělníků s chronickým onemocněním bederní páteře.
„V loňském roce lékaři v Česku u 2 909 osob diagnostikovali 3 396 profesionálních onemocnění, z toho 3 329 nemocí z povolání a 67 případů ohrožení nemocí z povolání. Oproti předchozímu roku se celkový počet případů nahlášených do registru snížil o 1 894, tedy o 35,8 procenta,“ říká Vladimíra Lipšová, která vede Centrum hygieny práce a pracovního lékařství i Národní referenční laboratoř pro fyziologii a psychofyziologii práce.
Tak výrazný propad nahlášených nemocí z povolání souvisí podle lékařky ze Státního zdravotního ústavu s doznívající pandemií covidu.
„Přestože toto onemocnění stále zůstává nejčastější diagnózou, většina evidovaných nákaz, nejčastěji zdravotníků, pochází již z let 2020 až 2024. Do systému se jejich případy dostaly dodatečně. Někteří lidé se totiž o uznání nemoci z povolání přihlásili později a také samotný proces od podání žádosti do potvrzení diagnózy nemoci z povolání trvá obvykle řadu měsíců a ve složitých případech až několik let,“ vysvětluje Lipšová.
Zatímco v minulých letech žádali o uznání covidu tisíce lidí, nové případy nákazy za rok 2025 jsou v registru pouze dva. Víc je tam jiných uznaných nemocí, například svrabu, dávivého kašle či tuberkulózy.
Uznání nemoci z povolání je byrokracie, ale někdy se může vyplatit |
Další skupinou jsou nemoci z přetěžování, kterých bylo v roce 2025 uznáno jako nemoc z povolání 215. Nejčastěji onemocněli montážní dělníci (51) a operátoři výroby (45 případů), u nichž lékaři potvrdili syndrom karpálního tunelu, nemoci šlach či svalových úponů, případně kloubů končetin.
Výrazněji ve srovnání s předešlými lety se však loni prosadily dvě jiné diagnózy. Pětinásobně vyskočila uhlokopská pneumokonióza, což je chronické onemocnění plic způsobené dlouhodobou inhalací uhelného prachu s křemenným při těžbě uhlí a hornin. A šestinásobně přibylo chronického onemocnění bederní páteře.
Odborníci mají pro takové zvraty logická vysvětlení. Některé souvisejí se změnami podmínek pro uznávání nemocí z povolání. Například covid lze od loňska přiznat jen pracovníkům určených profesí, kteří prodělali nejméně středně těžké onemocnění, případně s komplikacemi.
Nemocem z povolání vládne covid. Prvnímu Čechovi uznali poničenou bederní páteř |
„Těch není mnoho, takže očekáváme, že počty uznaných covidů budou nadále klesat. Naopak chronické onemocnění bederní páteře je novou položkou v seznamu nemocí z povolání teprve od ledna 2023, takže těchto případů bude naopak přibývat,“ míní Lipšová.
V prvním roce, kdy novinka začala platit, nebylo podle ní v registru nahlášené žádné onemocnění bederní páteře, předloni uspěl první žadatel a loni již šest. „Desítky dalších žádostí jsou zatím v řešení. Uspějí však pouze žadatelé s těžkým poškozením bederní páteře, které prokáže neurologické vyšetření a potvrdí magnetická rezonance,“ upřesňuje lékařka.
S koncem těžby přibylo nemocí horníků
Zcela odlišnou příčinu má náhlý vzestup případů těžkého poškozených plic horníků. Jde výhradně o muže z Karvinska či Ostravska.
„Zatímco předloni jsme registrovali 35 horníků s potvrzenou uhelnou pneumokoniózou, loni 166,“ potvrzuje ředitelka Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje Zuzana Babišová.
Konec těžby černého uhlí v Česku. Jeho cesta od prvního výkopu po poslední vozík |
Podle ní to souvisí s útlumem těžby v černouhelných dolech OKD a odchodem většího počtu zaměstnanců. „Pracovníci rizikových profesí, ke kterým patří i horníci, musí před ukončením pracovního poměru absolvovat výstupní lékařskou prohlídku. U řady z nich lékaři při té příležitosti objevili trvalé poškození plic uhelným prachem,“ vysvětluje Babišová.
Zatím není jasné, zda budou počty hornických nemocí letos stoupat, nebo naopak. „Těžba sice skončila, ale stále fárá asi 600 lidí, kteří stavějí hráze a zajišťují technickou likvidaci dolů. Hornická činnost u nás definitivně skončí až na přelomu let 2028/2029,“ říká mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
Z regionálního pohledu bylo nejvíce nemocí z povolání za loňský rok hlášeno právě v Moravskoslezském kraji – celkem 671 případů. Podle odvětví ekonomické činnosti byli nejvíce postiženi pracovníci ve zdravotnictví a sociální péči – 2 495, na druhém místě zaměstnanci zpracovatelského průmyslu.
Okukují lidem žíly, počítají cizí děti. Vtipné příběhy lidí s nemocí z povolání |
„Přestože celkový počet nemocí z povolání v roce 2025 výrazně klesl, znovu se prosazují dlouhodobé faktory související s charakterem práce, přibývá nových položek v seznamu nemocí z povolání a zaznamenáváme i vliv změn na pracovním trhu,“ shrnuje situaci hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková.
Nový seznam nemocí z povolání v Česku rozšiřuje podle ní kapitolu nemocí z azbestu o rakovinu žaludku, tlustého střeva a konečníku. V kapitole chemických látek přibyla specifická toxická poškození nervového systému a také nová forma silikózy.
Podrobnosti lze zjistit na webu SZÚ ve veřejně přístupné publikaci Nemoci z povolání v České republice v roce 2025, která obsahuje statistické údaje o počtu uznaných nemocí z povolání i ohrožení nemocí z povolání.
Právě vysíláme
