Říšští Němci neměli k sudetským důvěru, Heydrich je prověřoval, říká spisovatel

Za měsíc přijedou do Brna zástupci sudetských Němců, kteří byli po válce odsunuti z Československa na základě Benešových dekretů. Sraz Sudetoněmeckého landsmanšaftu na pozvání organizátorů festivalu Meeting Brno vyvolává silné emoce.

Podle spisovatele Františka Emmerta k tomu však není z české strany důvod. „Sudetoněmecké hnutí se dnes orientuje téměř výhradně na udržování kulturního a historického odkazu Němců v českých zemích. Před více než deseti lety vyškrtlo ze svých stanov úsilí o vrácení majetku,“ upozorňuje Emmert v rozhovoru pro iDNES.cz, i když připouští, že u Němců Benešovy dekrety emoce stále budí.

Kdy začínají česko-německé spory?
České kulturní elity se začaly vůči Vídni a převažujícímu německojazyčnému prostředí významněji vymezovat od 2. poloviny 18. století. V revolučním roce 1848 již zazněly jasně požadavky z české strany. Německý nacionalismus a snahy o politické a společenské sjednocení Němců v českých zemích – jako odezva na českou národní emancipaci – přišly až se zpožděním. V jedné zemi stanuly vedle sebe dva plně emancipované národy s odlišnými státoprávními představami.