Na jakou válku se chystáme? V Rozstřelu odpovídají Šedivý, Landovský a Bříza

Jak vypadá válka v 21. století? Zapomeňte na tankové klíny z filmů. Skutečný útok na Česko by pravděpodobně začal tichem, tmou a rozkladem společnosti zevnitř. Jiří Šedivý, Jakub Landovský a Vlastislav Bříza v Rozstřelu na iDNES.cz rozebírají mrazivé scénáře: od dronů startujících z českých silnic až po totální blackout. Shodují se v jednom – naše největší slabina není v armádních skladech, ale v našich hlavách.

Válka, na kterou se Česko musí připravit, nezačne hřměním dělostřelectva. Podle bezpečnostních expertů přijde nenápadně, plíživě a s cílem nás nejdříve vnitřně rozložit.

Rusko jako agresor a éra „interregna“

Za hlavní hrozbu označují hosté Rozstřelu Rusko, ale varují před zastaralými představami o bojišti. Bezpečnostní expert Vlastislav Bříza z Univerzity Karlovy popisuje současnost jako stav tzv. interregna – mezivládí.

„To je přesně věc, kdy se staré pořádky bortí a nové ještě nevznikly. Mezinárodnímu právu dominuje síla a my si musíme vybrat, kam chceme patřit,“ vysvětluje Bříza.

9 fotografií

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který vyučuje na CEVRO univerzitě, k tomu dodává vojenský rozměr: „Čím dále budeme bojovat od našeho území, tím lépe.“

Zatímco armáda buduje bojové jádro pro obranu NATO, doma musí vzniknout schopnost přežít první fázi útoku, která bude psychologická. Cílem dezinformací je podle Šedivého narušit jednotu společnosti a důvěru v klíčové instituce.

Náklaďák, blackout a drony

V nové válce mizí rozdíl mezi frontou a týlem. „Útok může přijít zevnitř a nemusí být zřejmé, odkud vlastně pochází,“ upozorňuje bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský ze SOLVO institutu.

Nejnebezpečnější scénář pak líčí Bříza na příkladu „operace Pavučina“, kterou Ukrajinci provedli v ruském týlu.

„Představte si, že z korby nákladních vozů hluboko na našem území odstartují desítky dronů a zaútočí na energetickou infrastrukturu,“ popisuje Bříza.

Výsledkem by byl plošný blackout a okamžitá panika. „Naše společnost není odolná. Výpadek elektřiny na pár hodin už v minulosti ukázal, jak rychle vzniká chaos.“

Šedivý následně potvrzuje, že obrana proti takovým „rojům“ startujícím z dodávky na křižovatce je pro armádu extrémně složitá.

Chceš mír, chystej se na válku

Debata expertů se postupně stočila k latinskému krédu „Si vis pacem, para bellum“, tedy chceš-li mír, chystej se na válku. Aby k útoku vůbec nedošlo, musí být stát natolik silný, aby agresora odstrašil. To se ale netýká jen nákupu nejmodernějších zbraní, tanků či stíhaček F-35, ale především lidí. Trojice expertů zmínila zejména tyto faktory:

Estonská Narva jako rozbuška?

A kde by mohl skutečný konflikt začít? Symbolem je estonská Narva – ruskojazyčné město na hranicích aliance. Scénář by podle expertů mohl připomínat Donbas: vyvolané protesty místní menšiny, „zelení mužíčci“ a následný tlak Moskvy.

„Nikdo nebude vědět, co se vlastně děje, dokud nebude po všem,“ varuje Landovský před ruskou taktikou mlžení.

Hosty diskusního pořadu Rozstřel na téma „Jak se ČR chystá na válku?“ byli bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský, armádní generál v záloze Jiří Šedivý a odborník na bezpečnost a mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza. Debatu moderoval Vladimír Vokál.

Bříza přitom věří, že Severoatlantická aliance by v takové zkoušce obstála. „Jsem hluboce přesvědčen, že článek 5 o kolektivní obraně by zafungoval. NATO je nejsilnější aliance v dějinách právě proto, že se ji zatím nikdo neodvážil napadnout.“

Rozhodující bitva o Česko se však podle hostů Rozstřelu odehrává už dnes – v tom, jak moc si vážíme vlastního státu, jak citlivě budeme rozvíjet vlastenectví a národní hrdost a zda v Česku vůbec chceme žít.

Jsme vyzbrojeni na válku? Byli bychom schopni čelit nepříteli? Je vůbec Rusko schopné zaútočit na NATO? A mělo by mít Česko na svém území jaderné zbraně? I na to odpovídali Jiří Šedivý, Jakub Landovský a Vlastislav Bříza v Rozstřelu.