Sudeťáci, primitivové i aroganti. Dvořák se Zaorálkem se ostře pohádali v Rozstřelu

Sjezd sudetských Němců v Brně rozpálil Rozstřel do mimořádně ostré debaty. Lubomír Zaorálek (SOCDEM) varoval před „Pandořinou skříňkou“ a návratem starých křivd, Martin Dvořák (STAN) mluvil o smíření, „bubácích“ i primitivech. Hádka dvou bývalých ministrů ve studiu iDNES.cz ukázala, že česko-německá minulost není ani zdaleka uzavřená.

Rozstřel dvou bývalých ministrů o legitimitě sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně skončil hádkou o Sudeťácích, nacismu, Benešových dekretech, primitivech, aroganci i ustrnutí ve dvacátém století. Duel na iDNES.cz mezi bývalým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem a exministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem se rychle změnil v jeden z nejostřejších Rozstřelů poslední doby.

Jádrem sporu byl plánovaný sjezd krajanského sdružení v jihomoravské metropoli. Pro Dvořáka jde o gesto, které má staré příkopy zasypávat. Pro Zaorálka naopak o politicky nebezpečný krok, který v citlivé době znovu vytahuje nejtemnější kapitoly minulosti.

Polarizace, nebo usmíření?

„Sjezd povede k polarizaci na české i německé straně. Není to žádná kulturní akce ani folklor, je to politikum nabité významem,“ prohlásil Zaorálek.

Dvořák oponoval, že právě podobná gesta jsou dnes potřeba. „Já v tom rozhodně vidím symbol usmíření. Kde jinde by mělo být usmíření jasně deklarováno než v Brně?“ řekl. Podle něj je načase přestat žít v logice druhé světové války a přijmout, že dnešní sudetští Němci jsou potomci lidí, kteří už s historickými událostmi nemají přímou zkušenost.

11 fotografií

Zaorálek oproti tomu namítal, že problém není jen historický, nýbrž i aktuálně politický. Podle něj nelze brněnský sjezd oddělit od situace v dnešním Německu, kde sílí Alternativa pro Německo (AfD): „Máte tady nejsilnější opoziční stranu v Německu, která znovu otevírá Benešovy dekrety, odsun i odškodnění. Tvrdíte, že se nic neděje, ale tohle je realita dnešní Evropy,“ varoval.

Podle něj se sjezd může stát součástí širšího revizionistického trendu. Dvořák naopak takovou úvahu odmítl. Tvrdí, že právě vstřícnost vůči sudetským Němcům může radikály oslabit. „Když budeme sudetské Němce odstrkovat a tvářit se, že s nimi nechceme mít nic společného, naháníme je AfD přímo do náruče. Tím, že ukážeme, že Češi a Němci spolu umějí normálně mluvit, bereme extremistům jejich argumenty,“ řekl.

Landsmanšaft žije minulostí?

Zaorálek pak připomněl historické kořeny sudetoněmeckého hnutí a svou osobní zkušenost z jednání s jeho představiteli. „U nich historie často začíná odsunem. Je tam naprostá neochota zabývat se zločiny nacismu a necitlivost k jeho obětem,“ uvedl. Podle něj landsmanšaft stále nese ideové dědictví hnutí, které vzniklo na etnickém nacionalismu a vymezování vůči Čechům.

To Dvořák označil za manipulaci s minulostí. „Smícháváte hrušky s jablky, semelete páté přes deváté. Argumentovat v roce 2026 tím, co bylo ve stanovách hnutí v roce 1918, je faul,“ řekl. Podle něj je absurdní soudit dnešní generace podle ideologií jejich pradědů.

Spor se vyhrotil ve chvíli, kdy Zaorálek připomínal české historické trauma z nacistické éry. Mluvil o Kounicových kolejích, pankrácké sekyrárně i statisících mrtvých. „Vy prostě nerespektujete, že tady je spousta lidí, kteří mají traumata z toho, co se tady stalo,“ řekl.

Dvořák naopak tvrdil, že právě podobné argumenty drží společnost v zajetí minulosti. „Nebylo by korektní, aby politici místo vyvolávání emocí a plivání nenávisti říkali: proboha, už se na to vykašleme, pojďme se skutečně usmířit?“ reagoval.

Primitivové a nenávist

Když pak začal mluvit o lidech, kteří proti sjezdu protestují, zazněla věta, která debatu definitivně vyhrotila. „Ten, kdo se nechá tak snadno nalákat na vějičku nenávisti, je primitiv,“ uvedl Dvořák.

Zaorálek okamžitě vystřelil zpět. „Nemluvte o primitivech. Ti lidé, kteří protestují, nejsou primitivové. To vy jste arogantní,“ obvinil Dvořáka.

Ten ale necouvl. „Trvám na tom, že ten, kdo se nechá tak snadno nalákat na vějičku nenávisti, je primitiv,“ zopakoval. A přidal i osobní rovinu: „Moje prababička zůstala v Treblince. Nemám nejmenší důvod Němcům něco lakovat na růžovo. Přesto jsem připraven Němcům odpustit.“

Sudeťáci, primitivové i aroganti. Dvořák se Zaorálkem se ostře pohádali v Rozstřelu. Hosté: Martin Dvořák (vpravo) a Lubomír Zaorálek. Debatu moderoval Vladimír Vokál.

Zaorálek však odmítl, že by šlo jen o emoce. Zdůrazňoval, že jeho výhrady jsou založené i na historické logice. „Nejdřív vám někdo rozbije stát, zabije elity, zničí zemi a pak vás chce soudit za následný chaos při odsunu? To přece není historicky ani morálně stejné,“ řekl v debatě o vztahu mezi nacistickou okupací a poválečným odsunem Němců, během kterého bylo napácháno množství křivd. Podle něj nelze obě věci klást na jednu rovinu.

Dvořák souhlasil, že hlavní vina je na straně nacistického Německa, odmítl ale, aby se touto optikou ospravedlňovalo vše, co následovalo po válce. „Nikdo nezpochybňuje, kdo rozpoutal válku. Ale pokud jsme se shodli, že křivdy patří minulosti, pak je nesmysl je po osmdesáti letech znovu vytahovat pokaždé, když se sejdou potomci těch, kdo tehdy z naší země odešli,“ reagoval.

Mentální ustrnutí, arogance

Zaorálek trval na tom, že minulost uzavřít nelze. „Minulost je stále mezi námi. Tohle je otevírání Pandořiny skříňky,“ řekl. Podle něj se Evropa znovu dostává do období, kdy se vracejí staré nacionalismy, revizionismus a historické spory.

Dvořák jeho argumentaci označil za účelové strašení. „Vytahovat pankráckou sekyrárnu v roce 2026 je nonsens, nebo zlý úmysl, jak naštvat co nejvíc lidí,“ prohlásil. Podle něj politik nemá přiživovat staré resentimenty, ale snažit se je překonávat.

Když Zaorálek znovu připomněl, že podceňovat historickou zkušenost je nebezpečné, Dvořák přešel do osobního útoku. „Vy jste mentálně ustrnul ve druhé polovině dvacátého století,“ prohlásil bez okolků.

Na Sudetoněmecký sjezd do Brna přijede i německý ministr vnitra

Zaorálek to označil za nepřijatelný výpad. „Neurážejte mě. Proč si nemůžete odpustit tyto útoky? Arogance je váš způsob uvažování. Proč nemůžete mluvit k argumentům? Já bych o vás nikdy neřekl, že jste primitiv nebo mentálně omezený.“

Dvořák si ale stál za svým. „Neřekl jsem, že jste mentálně omezený nebo primitiv. Řekl jsem, že jste zůstal mentálně ve druhé polovině dvacátého století, a na tom trvám.“

Jediný náznak shody přišel až v samotném závěru: oba připustili, že pořadatelé možná podcenili, jak výbušné téma otevírají. Jen každý v tom viděl jiný důsledek. Pro Zaorálka je Brno riskantním otevřením starých ran. Pro Dvořáka naopak šancí, jak je konečně zacelit.