„Nepodléhejme trendům.“ Rajchl ve Sněmovně loboval za uhlí, Turek souhlasí
Poslanec za SPD Jindřich Rajchl v pondělí organizoval v Poslanecké sněmovně seminář s názvem Strategická surovina – české uhlí. Rajchl a další účastníci kritizovali Green Deal, obnovitelné zdroje energie a konec hnědouhelného průmysl, ke kterému by mělo dojít v roce 2033. Se zachováním hnědého uhlí souhlasí i zmocněnec pro Green Deal Filip Turek.
„Jsem přesvědčen, že bychom neměli dělat unáhlená rozhodnutí, že se budeme zbavovat strategické suroviny. Nepodléhejme módním trendům,“ řekl na úvod semináře Rajchl. Předchozí vláda se zavázala k ukončení využívání hnědého uhlí pro výrobu elektřiny a tepla nejpozději do roku 2033.
Bývalý kabinet Petra Fialy sázel na to, že odklon od používání hnědého uhlí v energetice bude možný také díky většímu zapojení obnovitelných zdrojů. To je ale podle Rajchla krok do prázdna. „Tyto zdroje nám nejsou schopné dodat elektřinu v takové míře, aby pro nás byly dostatečně stabilní a dostatečně levné,“ vysvětloval.
„Jestliže v Česku máme dostatek uhlí a nemáme podmínky pro to, abychom instalovali světelné elektrárny, tak si myslím, že je potřeba respektovat naší zvláštnost a odlišnost jako v případě Polska,“ doplnil. Česko by podle něj mělo využívat zdroje, které jsou levné a pomohou zemi co nejrychleji rozvíjet.
Kritizoval také zatopení některých dolů, k čemuž v některých oblastech došlo v rámci rekultivace. „Je otázkou, zda těžit teď, nebo zakonzervovat, a těžit později,“ doplnil.
Nechat uhelné elektrárny dožít
S kritikou se přidal také náměstek ministra průmyslu a obchodu Marcel Dlask, podle kterého nařízení EU ničí průmysl. „My ten vlak nemůžeme zastavit, ale můžeme ho zpomalit,“ uvedl. Česko podle něj nemá energetickou náhradu za uhlí a dostavba jaderných elektráren bude trvat příliš dlouho na to, aby ho nahradila.
Proč dražší plyn zvedá v Evropě ceny elektřiny. Sílí volání po změně |
Problém uhlí podle Dlaska tkví v tom, že uhelné elektrárny začínají být zastaralé a jejich oprava je drahá a technicky náročná. Zároveň podle něj chybí v uhelném průmyslu edukovaní pracovníci. Stejně jako Rajchl kritizoval nařízení Evropské unie, která podle něj dělá obor přeregulovaný.
„Co my můžeme jako ministerstvo udělat, je neházet klacky pod nohy provozovatelům elektráren a dolů. Nechat je v klidu dožít do konce těch elektráren a lomů. Zavázat se k tomu, že uhlí je strategická surovina, to je na vládě. Myslím si, že bychom to měli nechat plynule dožít. Nevíme, co bude za pět let, Česko určitě není uspořádané na to, abychom měli tisíce větrníků,“ řekl.
Pojistka proti energetické chudobě, říká Turek
Pro zachování uhlí je i poslanec a zmocněnec pro Green Deal a klimatickou politiku Filip Turek. „Osobně jsem pro zachování uhlí po co nejdelší dobu, dokud se občanům, energetikům a producentům bude vyplácet a bude výhodné pro náš energetický mix,“ uvedl pro iDNES.cz. Motoristé sobě už v předvolební kampani avizovali, že „uhlí není nepřítel“.
Tepelná čerpadla vyrábíme, doma si je však nemůžeme dovolit, upozorňuje Komora |
Uhlí je podle něj surovina, která může Česku zajistit levné energie a v současné geopolitické i bezpečnostní situaci má podle něj strategickou hodnotu. „Je potřeba si uvědomit, že to je jediná surovina, díky které máme v podstatě nejlevnější zdroj tepla a elektrické energie bez jakékoli závislosti na okolních státech. Uhlí je i pojistkou proti případné ‚energetické chudobě‘ způsobené Green Dealem.“
Podle bývalého ministra pro životní prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) je prodloužení využívání hnědého uhlí jen snaha některých politiků dotovat uhlobarony. „Ta otázka je jednoduchá. Chceme čisté ovzduší a zdravé řeky, nebo ne? Uhelné elektrárny, zejména ty pana Tykače, jsou velmi staré, jejich výjimky brzy skončí a jejich provoz se stane nerentabilní a ekonomicky neúnosný,“ reagoval pro iDNES.cz Hladík.
Všechny elektrárny podle něj do roku 2031 přejdou na kombinaci zdrojů, jako je odpad, zemní plyn nebo biomasa. „To samé čeká elektroenergetiku,“ doplnil. Odmítl také, že by se Česko mělo vrátit k uhlí a že nejsou jiné zdroje energie. „Politici, kteří ten seminář pořádají, tak vystupují i proti jiným zdrojům. Obnovitelné zdroje jsou pro ně sprosté slovo. Všichni rozumní energetici ví, že budoucnost je v kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů,“ vysvětlil.
Itálie odsouvá konec uhlí na rok 2038. Vláda Meloniové sleví z klimatické politiky |
Zatímco minulá vláda se zavázala k ukončení hnědouhelného průmyslu, současný kabinet Andreje Babiše podrobnosti o budoucnosti uhlí doposud nevysvětlil. Ve svém programovém prohlášení jen uvádí, že prosadí „realistický a stabilní energetický mix, v němž má mimo nízkoemisních technologií (jádro a OZE) své místo rovněž uhlí a plyn“.
Redakce oslovila s dotazy ministerstvo průmyslu a obchodu a také ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé sobě). Na dotazy do vydání článku neodpověděli.
Právě vysíláme
