Kdo nemá ambice, pro něj ve Spartě není místo. Rosický o problémech i budoucnosti

Usedl a tři čtvrtě hodiny odpovídal pro klubovou televizi. Sportovní ředitel Tomáš Rosický rozebíral nejpalčivější problémy, které aktuálně ve fotbalové Spartě řeší. „Emoce se snažím potlačit, ale občas to prostě nejde. Ke sportu patří,“ kývl, než promluvil o chybách, složení týmu i rezervě, která se ve druhé lize nachází na posledním místě.

„Ještě pořád nejsme na konci sezony, takže na nějaké velké hodnocení to zatím není. Máme před nadstavbou, pět bodů od prvního, před utkáním na Bohemce,“ vyjmenoval Rosický v rozhovoru pro SpartaTV.

„Co se předsezonních cílů týče, však spokojení nejsme. Vypadli jsme z poháru v Boleslavi, což pořád vzhledem k našemu představení těžce koušu, a také z Konferenční ligy,“ řekl.

O čem sparťanský sportovní ředitel ještě mluvil?

O tom, co Spartu nejvíc trápí: „Zápasy s Plzní, Slavií a Alkmaarem nám ukázaly, že máme problém prosadit náš herní styl proti větším týmům. Jinak je náš styl jasně rozpoznatelný, i přes negativní aspekty, o kterých víme a na kterých pracujeme. Kluci teď mají obrovskou šanci ukázat, že jsou lepším týmem, než si o nich veřejnost myslí.“

O slabinách: „Co se zvýraznilo v téhle mediálně rychlé době, je zpráva, že tým neběhá a že je mentálně slabý. Já s tím nesouhlasím. Zásadní problém je, že málo sprintujeme, když máme balon, co se týká náběhů a ochoty. Neexistuje, že si někdo dovolí jít pěšky po ztrátě míče. To jsou věci, ve kterých musejí být trenéři mnohem důraznější. Ten problém nás ve velkých zápasech svlékl do naha.“

Sparťanský trenér Brian Priske se po utkání proti Jablonci zdraví s dvougólovým Janem Kuchtou.

O dlouhodobé motivaci: „I nejlepší hráči v top klubech mají pořád chuť vítězit. A to i po úspěších. Jakmile něco vyhrajete a najednou začnete polevovat, není to dobré a řešíme to. Někdo zareaguje správně a zlepší se, někteří ne a ti musejí odejít. Pokud začne někdo žít z historie, je problém.“

O promluvě brankáře Jakuba Surovčíka, který si stěžoval na přístup některých spoluhráčů: „Kuba tenkrát mluvil v emocích. Já jsem ho pochválil, že se nebojí něco takového říct. Problém je, že nedokážeme náš přístup prosadit dlouhodobě. Že jsme právě v onom kritizovaném utkání s Alkmaarem hráli dobře jen začátky poločasů.“

POHLED: Tým do pohody. Nic víc. Současná Sparta se neumí kousnout

O tom, jestli Spartě neuškodily výroky o vítězství v Konferenční lize a zarezervovaném hotelu na finále v Lipsku: „Já jsem v žádném případě nežertoval. Když jsem zmiňoval, že chceme soutěž vyhrát, tak jsem nevěděl, jestli je to možné. Ale přece se o to musíte pokusit. Proto jsem ze všech chtěl vymáčknout to nejlepší, aby snili a věřili, že mohou. Pokud někdo tyhle ambice nemá, tak tady nemá co dělat.“

O potlačení herní krásy na úkor výsledků: „Z dlouhodobého hlediska chceme prosazovat náš herní styl. Nevylučuji, že z toho někdy sejdeme, jako třeba při titulu na jaře 2023. Ale nejde to dlouhodobě. Chápu, že tak hrál národní tým o mistrovství světa, protože šlo o obrovský cíl. Také všem gratuluju a moc jim to přeju. My se tak prezentovat nemůžeme. Možná je to ambiciózní, ale ani pragmatismus výsledky v té Lize mistrů nepřináší.“

Sparťané se radují z gólu proti Teplicím.

O zraněních, která se ve Spartě z roku na rok zhoršila: „Není to souhra okolností, na to nevěřím. Hodně si to analyzujeme, ale momentálně k tomu víc říct nedokážu. Pohled, že je za to zodpovědný nový šéf fyzické přípravy Ian Coll, je logický. Všechno si vyhodnocujeme.“

O dlouhé době rekonvalescence: „Každá operace je obrovský zásah, takže se jí chceme co nejvíc vyhnout. Proto volíme nejdřív konzervativní přístup. Navíc každé zranění je odlišné. U brankáře Petera Vindahla byl původní předpoklad šest týdnů, nelepšilo se to, a tak vyhledal další specialisty, protože jeho případ je specifický. Nakonec musel na operaci.“

Konzervativní léčba selhala, Vindahl musel na operaci. Spartě bude chybět měsíce

O obránci Jhoanneru Chávezovi, který si ani jednou nezahrál: „Věděli jsme, že je to risk. Znám ho už dlouho, takže jsem věděl, co můžeme očekávat. Zranění celý proces komplikovalo, ale stejně jsme do toho šli. Už v té době jsme věděli, že přejdeme do čtyřobráncového systému a on je do něj naprosto ideální. Bohužel to nevyšlo.“

O objevu do zálohy Hugovi Sochůrkovi: „Jeho obrovskou kvalitou je adaptace na nové překážky. Jakmile začal trénovat s béčkem, hned jsme viděli ty obrovské kroky, které dělal. Nepotřeboval čas a byl hned členem kádru. Pak začal trénovat s áčkem a také to šlo. Velmi brzy bylo jasné, že půjde do přípravy. A soustředění zvládl také. Věděli jsme, že ho trenér Brian Priske může kdykoli využít. Šanci mu dal a jsme spokojení, ale bude to pro něj čím dál těžší.“

Hugo Sochůrek (vpravo) ze Sparty a Kees Smit z Alkmaaru bojují o míč.

O dalších přestupech: „Určitá obměna bude pokračovat, ale drastická nebude. Uvidíme, jak kluci zvládnou nadstavbu, ale tým se stále lepší. Co se týká léta, s Brianem máme dlouhodobý plán a zhruba cítíme, kde by změny měly nastat.“

O novém brankáři: „Je to logické vyústění. Jsem moc rád, jak všechno Kuba Surovčík zvládá. Bylo to pro něj těžké a jsem rád, že důvěru splatil, když jsme v zimě říkali, že máme dva dobré brankáře. Je ale dost možné, že v létě jeden gólman přijde.“

O útočnících: „S typologií problémy nemáme. Matyáš Vojta se bude nadále rozvíjet a my víme, že góly dávat umí. Albion Rrahmani je nadále nejlepším střelcem se čtrnácti góly, byl v základu a pak z něj vypadl kvůli zranění. Honza Kuchta teď ukázal, že je výborný útočník. Takového ho chceme vidět. Nechceme Kuchtu, který hrál pohár v Boleslavi, ale Kuchtu, který dá dva góly.“

O pozici hlavního trenéra: „Je to jednoduché. Dosud jsme tohle téma vůbec neřešili.“

Sparťanský trenér Brian Priske kyne fanouškům po vítězném utkání v lize nad Karvinou.

O rezervě, která je ve druhé lize poslední: „Nevypadá to dobře, nevyhráváme a kluci nemají sebevědomí. Pořád je ale dost času, aby se to mohlo otočit. Sestup by pro nás byl komplikací, druhou ligu chceme hrát, ale věřím, že bychom si s tím poradili.“

O různém vnímání akademie: „Dlouho jsme si hráli s určitou myšlenkou, jak všechno uspíšit. Vytvořili jsme nové oddělení strategického rozvoje a trend je dostat hráče co nejdřív k dospělému fotbalu. Proto jsou naše týmy posunuté a v béčku hrají sedmnáctiletí kluci. Dost hráčů jsme za dobu, co máme béčko ve druhé lize, dostali do první, ale jen málo z nich rezervu úplně přeskočilo. Neexistuje daný nákres na rozvoj hráčů. Třeba v Plzni mají rezervu ve třetí lize a odchovanci šli rovnou do áčka. Na tuhle debatu není jednoznačná odpověď a nedá se to měřit. Pro nás je důležité, aby odchovanci hráli v áčku. To chce podle mě vidět sparťanský fanoušek. Momentálně máme v kádru čtyři odchovance, což je s Olomoucí nejvíc. Nikdo jiný tam odchovance nemá.“