Hra, co měla koule. Bronzová osmnáctka jen potvrzuje hokejový posun. A jak dál?
Další velké medailové čekání skončilo, po A týmu i dvacítkách nyní také v kategorii do osmnácti let. Na Slovensku se blýskla parta mladíků okolo už dobře známého kapitána Petra Tomka. Světový bronz brala s úsměvem, ne náhodou. Pomýšlet totiž mohla ještě výš. Už jen tento fakt jasně značí, že tuzemský hokej se dál posouvá dopředu.
V semifinále se Švédskem chybělo málo, Češi v pátek soupeře mačkali, i podle kouče Jana Tomajka předváděli nejlepší výkon na turnaji. A vedli 3:1, když vzápětí od frustrovaného soupeře dostali zkraje prostředního dějství druhou přesilovku pět na tři v krátkém časovém úseku.
Místo navýšení náskoku se ale soupeř ubránil a nastartoval, následně snížil, ve třetí části srovnal a nakonec v prodloužení rozhodl. Zatímco Češi od poloviny klání dopláceli na neproduktivitu.
V sobotním souboji o bronz na ně vyšla senzace z Lotyšska, která se společně právě s Tre Kronor zasloužila o nevídané, zámořští favorité Kanada a USA poprvé neprošli do medailových bitev.
Čeští hokejisté pak šli do utkání s baltským státem po kratším odpočinku, nikdo by se ani nedivil, kdyby u nich převažovalo ohromné zklamání.
„Mrzelo to deset nebo patnáct minut po utkání v kabině, pak ještě třeba další půl hodiny na hotelu,“ reagoval ale Tomek. „Museli jsme rychle přepnout, možnost získat medaili z mistrovství světa není každý den. A pro mě to byl pořád historický úspěch.“
Česko - Lotyšsko 4:1. Osmnáctka je bronzová! Medaili slaví po dvanácti letech![]() |
Tím narážel i na jednu často zmiňovanou bilanci, která poukazovala na to, že Češi na medaili z této mládežnické kategorie čekají nepřetržitě od roku 2014.
Druhou zajímavou statistiku přinesl tento světový šampionát v Bratislavě a Trenčíně. Mladíci během svého putování neztratili jediný duel v základní hrací době.
A to se na turnaji nikomu jinému nepovedlo. Bronz, který přišel po vydřené výhře 4:1 (s dvěma trefami do prázdné branky) nad zmiňovanými Lotyši, lze brát i jako odměnu za konzistentnost. A za morálku.
„Spokojenost panuje hlavně se stylem hry. Měl „koule“ a nebylo to vůbec špatné,“ radoval se Tomajko. „V posledním zápase už bylo vidět, že jsme neměli takovou šťávu, o to těžší to bylo, stálo to moc sil. Kluci to však odbojovali a byli výborní.“
Jen pro připomenutí, po cestě zdolali hned na úvod turnaje hlavního aspiranta na zlato, Spojené státy, 3:2 po prodloužení, poté porazili 2:1 Švédy, klopýtnutím s Německem (2:3P) si zkomplikovali lepší výchozí pozici pro čtvrtfinále, v němž ale po debaklu Dánů (9:1) přemohli Finy 2:1.
„Porazili jsme tři top týmy,“ zdůrazňoval Tomajko a připomínal složité začátky na soustředěních a kempech. „Mužstvo se postupně tvořilo turnaji, posledních pár přípravných zápasů jsme prohráli a vůbec to nevypadalo na možný úspěch. Rozhodl ale charakter, kluci se semkli.“
Prvek, co výtečně zafungoval na dvacítkách od nástupu štábu Radima Rulíka. A důraz na něj kladl i nástupce Patrik Augusta, společně s aktivní celoplošnou hrou. Teď ani osmnáctka nezaostávala. Jen proti dotahujícímu Finsku čelila střelecké převaze, s tlakem si ovšem poradila takřka bez faulů. Nebyla lepší, ale stíhala. A dávala na odiv vyspělý hokej.
„A v úplném závěru šampionátu jsme do toho museli dát ještě o něco víc než v semifinále proti Švédsku. Byla tam únava, ale jak se říká, z ní se rodí vítězství a charakter,“ prohodil Tomek, který jen doplnil, že si s týmem sebrali medaili, která ležela přímo před nimi.
On sám v sezoně ulovil už druhý bronz, po senzačním tažení Karlových Varů extraligou tentokrát na reprezentační úrovni.
Talent k nepřehlédnutí. Pojede Tomek na MS v sedmnácti? Trumfnout může i Jágra![]() |
„A to pro mě znamená úplně všechno. Reprezentovat zemi, ve které jsem se narodil, je pro mě nejvíc. Tyhle momenty si budeme pamatovat do konce života!“
V obklopení hráčů jako brankáře Martina Psohlavce, dalšího mladíka z Varů, který předváděl výtečné výkony, či stěžejních obránců Jakuba Vaněčka a teprve šestnáctiletého Matyáše Michálka.
„Navíc většina hráčů byla z českých extraligových juniorek, z Kanady jsme brali jen tři obránce a dva útočníky,“ podotkl Tomajko. „Myslím, že i to je vizitka trenérů v tuzemské soutěži, že není tak špatná.“
Úspěch osmnáctky jen dokresluje, jak se poslední roky daří. Dvacítka se pyšní čtyřmi kovy v řadě (dvě stříbra, dva bronzy), další dvě stříbra se vážou k prestižnímu srpnovému Hlinka Gretzky Cupu (2023 a 2024). A řítí se další adepti.
Nadějný ročník 2009, který, byť se štěstím v podobě souhry výsledků, v dubnu zvítězil na evropském Turnaji pěti ve finském Seinäjoki. A opět nepropadal. Trenéři se tak těší, z jak slušné základny můžou skládat výběr pro další turnaj hráčů do osmnácti let, který nese jména dvou legend, bývalého českého hráče, respektive kouče z Nagana, i kanadské ikony.
Starší kolegové vykukujících českých talentů míří dál, do dvacítky. U Tomka se navrch probírala i účast na dospělém světovém šampionátu.
„Teď jsme získali bronz na mistrovství světa, ale pořád jsme povětšinou ještě nezvládli vůbec nic. Všichni jsme teprve na začátku, musíme zase sklopit hlavy a pustit se zase do následující sezony,“ pronesl hlavní lídr bronzové skvadry, s nímž se shodl i kouč Tomajko.
Také jejich slova svědčí o tom, že český hokej je na dobré cestě k dalšímu posunu.
Další zprávy
Švédské hokejové hry 2026: Program, soupisky, výsledky, Češi
ONLINE: Česko - Lotyšsko 0:0. Osmnáctka bojuje o bronz, ukončí čekání na medaili?








