Pražané si stěžují na nedostupnost bydlení i dopravní zácpy

Více než polovina Pražanů vnímá zhoršení kvality života v posledních letech. Největší slabinou metropole je bydlení, dopravní zácpy, nedostatek parkování a problémy ve veřejném prostoru – drogy, sociální vyloučení a vandalismus. Vyplývá to z dubnového výzkumu STEM/MARK pro think tank Strategeo. V Praze přitom v současné době chybí až 100 000 bytů.

Na první pohled to působí paradoxně: zhruba dvě třetiny Pražanů říkají, že jsou se svým životem spokojeni. Když se ale podívají na vývoj města jako celku, převažuje opačný pocit – kvalita života se podle nich zhoršila.

Tento rozpor naznačuje, že lidé dokážou být spokojení ve svém osobním životě, ale zároveň kritičtí vůči fungování města. Negativní vnímání je výraznější u nízkopříjmových skupin a lidí bez maturity. Zhoršení kvality života v hlavním městě vnímají nejvíce lidé zvažující volit v Praze strany současné celostátní vládní koalice.

„Pražané vnímají dnešní vedení Prahy jako naprosto nekompetentní, jako to, které zablokovalo rozvoj Prahy. V koalici zasedla ODS a Piráti, strany, které šly do voleb s naprosto protichůdnými programy. Ve městě nefunguje vůbec nic. Pražané vydělávají hodně peněz, ze kterých odvádějí velké daně, ale pak vidí, že se tyto daně vynakládají neefektivně, že Praha neinvestuje a že se Praha nerozvíjí,“ říká kandidát na příštího primátora Ondřej Prokop z ANO.

Pirátská digitalizace nevyšla, staví se málo

Největší slabinou Prahy je v současné době bydlení – problémem je hlavně cenová dostupnost nájemního i vlastnického bydlení a možnost najít odpovídající bydlení v přiměřené době. Prakticky všechny sledované aspekty bydlení patří mezi důležité, ale současně podprůměrně hodnocené.

Že je bytová situace v Praze sotva dostatečná, zaznívá i z řad politiků vládnoucí koalice. „Problém se stavebním řízením je obrovský. Zpackaná digitalizace ho ještě zhoršila, dodnes se vyřizují žádosti, které stavebníci tehdy podali,“ říká starosta městské části Praha 6 Jakub Stárek z ODS.

Digitalizaci měl jako bývalý ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci spustit k 1. červenci 2024 Ivan Bartoš. Ten byl kvůli přetrvávajícím technickým problémům se systémem z funkce v září 2024 odvolán a Piráti nakonec skončili ve vládě úplně.

Pražské platy lákají, ale co bydlení v metropoli? Náklady citelně zatěžují

V Praze přitom v současné době chybí až 100 000 bytů. Tristní situaci zatím nepomohla ani před šesti lety založená Pražská developerská společnost. Ta sice uvádí, že aktuálně staví a připravuje přibližně 6 000 až 8 000 městských nájemních bytů, zatím však není zkolaudovaný ani jeden.

Bartošova stranická kolegyně a lídryně pirátské kandidátky Tereza Nislerová to tak černě nevidí. „Není to jen o výstavbě, je to i správě bytového fondu, který město má. Dalším krokem může být regulace krátkodobých pronájmů přes Airbnb, které vytlačují běžné obyvatele především z centra města,“ míní.

Více peněz od developerů a majitelů

Za zásadní problém považuje neobsazené byty. Těch jsou v Praze podle odhadů desítky tisíc. Jednotná čísla neexistují, jisté je, že patří lidem, nikoli státu. Část z nich slouží k rekreaci a krátkodobým pronájmům (Airbnb), větší počet potom jako investice. „Ti, kteří skupují třeba i desítky bytů a jen čekají, až stoupne jejich hodnota, jsou ti, kteří ceny bydlení nadále šponují,“ doplňuje Nislerová. Pirátka navíc chce po developerech, aby na příspěvcích městu platili víc.

Její spolustraníci se v minulosti netajili tím, že trvale neužívané bydlení by se dalo řešit daňovou politikou. I to je podle Nislerové jedna z cest. „Pokud bychom se pak bavili o daních z nemovitosti, dalo by se jít případně tou cestou, že u bytů, kde se nebydlí, by se zavedla vyšší daňová sazba oproti základní sazbě,“ uvažuje Nislerová s tím, že byty pro osobní potřebu v rámci rodiny by mohly být zvýhodněny slevou na dani. Výši sazeb a slevy na dani z nemovitosti by podle ní měly nastavovat primárně obce.

Praha se ještě více ucpe

Po bydlení si Pražané nejvíc stěžují na dopravu. Tu mají čtvrtým rokem na starosti právě Piráti. Po třech letech Zdeňka Hřiba, kterého starostové městských částí plísnili za chaotické řízení špatnou koordinaci výluk a uzavírek převzal, tuto agendu jeho spolustraník Jaromír Beránek.

Ten v době, kdy největší kritika míří na dopravní zácpy, průjezdnost města a nedostatek parkování, navrhuje prázdninové uzavření části Prahy pro automobily. Chce zakázat jejich průjezd přes Malostranské náměstí na levé a část Smetanova nábřeží na pravé straně Vltavy. Nedá se přitom očekávat, že aut v metropoli bude ubývat. Naopak, a i zde je na vinně pomalá výstavba infrastruktury. Všechny nové stavby, kterými se za toto volební období Praha chlubí, byly připraveny, vyprojektovány či se už začaly budovat v minulém volebním období.

Přes nový most poprvé do práce. Šetří minuty, lidem ale vadí cyklisté či lavičky

„Otevřeli jsme Dvorecký most a ten je na dlouhou dobu poslední. V tomto volebním období se žádný most ani jiná stavba nepřipravily,“ říká Adam Scheinherr, který měl v minulé koalici za Prahu sobě v gesci dopravu. Nutno vzpomenout, že to byl právě Scheinherr, kdo prosadil rekonstrukci Libeňského mostu místo stavby nového.

O opravě, ze které se v čase stala replika mostu, bylo rozhodnuto v roce 2018. Rekonstrukce samotného mostu přes řeku je nyní plánována jako samostatná fáze. Kvůli zrušenému tendru město v únoru 2026 zvažovalo výstavbu provizorního mostu, aby se na Libeňský most mohly co nejdříve vrátit tramvaje. Harmonogram rekonstrukce Libeňského soumostí je nyní rozdělen do několika etap, přičemž celkové dokončení se aktuálně odhaduje na rok 2032, finální cena se může vyšplhat na čtyři miliardy korun. Odhadovaná cena za výstavbu zcela nového mostu se v době nejsilnějších debat kolem roku 2018 pohybovala v rozmezí 550 až 600 milionů korun.