Férový chlap z doby, kdy explodovala svobodná vůle, vzpomínají na vydavatele

Vstřícný a usměvavý chlapík, který byl výrazným hybatelem hudební nezávislé scény. Tak vzpomínají v branži na Miloše Grubera, o jehož úmrtí v neděli informovalo vydavatelství Indies. Gruber s kolegy razil motto, že vydávají pouze takovou hudbu, která se jim líbí. Díky němu dostalo šanci mnoho kapel i jedinců, kteří by jinak nejspíš upadli v zapomnění.

„Naposled jsem s ním mluvil minulej týden a byl tak vřelej a ochotnej jako vždycky. Byl to fakt strašně, ale strašně dobrej chlap. Rovnej, férovej a laskavej. Když jsme si telefonovali, zněl vesele a šťastně. Tohle tušit, řekl bych mu, jak ho mám rád,“ svěřil se na Facebooku Jonny Anděl z kapely Goodfellas.

V podobném duchu se nesou i ostatní vzpomínky na Grubera, který zemřel v nedožitých 68 letech. „Měl rád hudbu. Patřil do generace, jež se formovala ještě za ‚komančů‘, tak si pak velmi vážil toho, že může dělat, co ho baví. Byl součástí skvělé doby, kdy explodovala svobodná vůle, začalo se podnikat a dělala se různorodá hudba, i ta alternativní. On byl přímo ve středu dění,“ sdělil pro iDNES.cz hudebník Slávek Hamaďák.

Zemřel hudební vydavatel Miloš Gruber. V 90. letech založil značku Indies

Ten v roce 1990, tedy krátce po pádu komunistického režimu, založil kapelu Piráti. „Později nás kontaktoval Miloš Gruber, že se mu líbí naše muzika a že by nám to vydali. Domluvili jsme se, že se následující měsíc s klukama z Indies potkáme v Brně. Prodali jsme jim pásky, na kterých jsme měli muziku nahranou, a uzavřeli jsme smlouvu - jednu z prvních, kterou Indies uzavřelo. Byla to jedna z jejich prvních vydaných desek v roce 92,“ vzpomíná Hamaďák.

Gruber otevřel společně s Milanem Pálešem v Brně v roce 1990 půjčovnu hudebních nosičů v ulici Milady Horákové, která se stala zárodkem pozdějšího vydavatelství Indies Record. Jeho přístup kladl důraz na autenticitu a podporu nekomerčních projektů, které však považoval za umělecky silné.

5 fotografií

„Od začátku 90. let vydal stovky nahrávek, a to téměř výhradně z alternativní scény. Brněnský Indies tu hned po revoluci rozhýbal nezávislou hudební scénu a dlouho tu mezi ‚indie‘ labely dominoval,“ rekapituluje Petr „Poly“ Pálenský z rockové skupiny Insania. „Jednání s Milošem bylo vždy fér,“ doplnil.

Pravdivé zrcadlo

Stejně viděli Grubera i další, kteří s ním spolupracovali. „Pořád usměvavej, vstřícnej a laskavej chlapík,“ popisuje Hamaďák.

„Člověk čistého srdce a přes svoji křehkost člověk energický a silný, vždy ochoten pomáhat nebo se postavit na správnou stranu,“ napsal na Facebook Miroslav Wanek z kapely Už jsme doma. Ta podle něj měla s Gruberem nerozlučný svazek.

U nás se počítá srdcem už třicet let, říká zakladatel vydavatelství Indies

„Měli jsme v něm oporu a porozumění i pravdivé zrcadlo naší práce, protože Miloš prostě poslouchal pozorně, nejen ušima, ale celou svojí zkušeností. A když se nám něco povedlo, měl až dětskou radost, upřímnou a hlubokou, jako by byl jedním z nás. A on byl jedním z nás,“ vyznal se Wanek.

Gruber pro něj zároveň byl jedním z nejbližších kamarádů. „Měl jsem ho strašně moc rád. Byl jedním z majáků, které mi dávaly správný směr a varovaly před tím špatným a zrádným. Bude mi opravdu chybět. Upřímnou soustrast rodině a všem, pro které něco znamenal. Tedy velmi mnoho lidí,“ doplnil Wanek.

Alternativní kulturní centrum

V roce 2007 se vydavatelství Indies rozdělilo na tři samostatné subjekty Indies Scope, Indies MG a Indies Happy Trails. V Indies MG vycházela alba zaměřená na underground, elektroniku, experimentální hudbu a osobité autory. Pod Gruberovým vedením tam vycházela alba Radůzy, Jablkoně, Jiřího Dědečka, Sester Steinových, Už jsme doma a dalších.

Dvacet let brněnských Indies: práce i koníček

„Vždy, když jsme jeli do Brna, setkali jsme se s Milošem a klukama z Indies v jejich půjčovně CD na ulici Milady Horákové. Bylo to takové alternativní kulturní centrum, kde se scházeli milovníci hudby - nejen, aby si půjčili novou hudbu, ale aby se setkávali. Měl jsem to tam moc rád. Občas jsme zapařili i přímo u Miloše doma. I když bydlel s rodiči, scházela se u něj společnost,“ odhaluje Hamaďák.

Zvlášť si vybavuje jeden prodloužený brněnský víkend. „Když jsme dotočili klip, začala nonstop pařba. Mluvili jsme o muzice, poflakovali se po městě. Bylo to skvělý, ale na konci jsem byl rád, že je konec,“ směje se Hamaďák.