Nedostatkem potravin u nás trpí hlavně jedna skupina lidí, pomoci může každý
V Obloukové ulici v pražských Vršovicích je krátce před polednem fronta. Před nenápadným výdejním místem postává hlouček lidí a nahlíží do papírové tašky s potravinami, kterou si zrovna vyzvedli. Pro mnohé je to pravidelná zastávka – jednou týdně si do potravinové banky přicházejí pro pomoc. „Denně tu podpoříme až 300 lidí a výdejní místo funguje v přesně daných časech,“ říká zaměstnankyně potravinové banky Maria Rejdovianová.
Potravinová banka v Praze působí na pěti místech a týdně rozdá balíčky s jídlem přibližně 1 600 lidem. Každý den má přitom jinou skladbu příjemců – od lidí bez domova a dlouhodobě nezaměstnaných přes seniory a osoby se zdravotním postižením až po rodiny s dětmi. Právě ty dnes tvoří největší skupinu těch, kteří pomoc potřebují. Výrazně mezi nimi převažují samoživitelky a samoživitelé, jejichž podíl navíc dlouhodobě roste.
„Z celkového počtu příjemců v České republice je až 60 procent samoživitelek a samoživitelů s malými dětmi. V Praze je to přes 50 procent. Tyto rodiny se často dostávají do velmi složité finanční situace a naše pomoc je pro ně klíčová,“ říká mluvčí Potravinové banky Vendula Seifertová.
Nejvíce plýtvají jídlem mladí lidé, říká ředitelka potravinové banky![]() |
Podle jejích slov jde často o lidi, kteří se do problémů dostali poměrně rychle. Ještě nedávno zvládali hradit běžné výdaje, měli stabilní práci a fungující domácnost. Pak ale přišel rozvod, nemoc, ztráta zaměstnání nebo kombinace několika faktorů najednou – a jejich situace se zásadně změnila.
Lidé mohou pomoc čerpat pravidelně jednou týdně na základě doporučení od sociálních pracovníků nebo neziskových organizací. Toto doporučení je potřeba každé tři měsíce obnovovat. „Vše pečlivě evidujeme, aby toho třeba někdo nezneužíval,“ říká Rejdovianová.
Systém je nastavený tak, aby se pomoc dostala k těm, kteří ji skutečně potřebují. „Když k nám někdo přijde poprvé, může přijít jen s občanským průkazem. Při další návštěvě už ale musí doložit právě to doporučení,“ vysvětluje Rejdovianová.
Náročná logistika
Za fungováním potravinové banky stojí každodenní logisticky náročná práce. Týmy vyrážejí už brzy ráno do obchodů a distribučních center svážet potraviny, které by jinak skončily jako odpad – často proto, že se blíží konec minimální trvanlivosti nebo mají poškozený obal.
Následně se vše třídí, kontroluje a připravuje k distribuci. Více než šedesát procent potravin pochází právě z obchodních řetězců, od výrobců a z velkoskladů.
Potravinová pomoc- Podle údajů Českého statistického úřadu žije v hlavním městě pod hranicí příjmové chudoby 80 až 100 tisíc lidí. - V České republice je podle ČSÚ chudý každý desátý. - Potravinovou pomoc využívají nejčastěji samoživitelé – v Praze tvoří zhruba polovinu příjemců. Dalšími jsou lidé bez domova, lidé s postižením, ale i děti bez domova. - Na podzim a na jaře probíhá sbírka potravin, do které se zapojují obchody, jednotlivci, firmy a e-shopy. - Loni na podzim se vybralo rekordních 719 tun potravin a dalšího zboží v přibližně 2 800 obchodech. - Další celorepubliková potravinová sbírka se bude konat v sobotu 25. dubna. - Informace o sbírce lze najít na www.sbirkapotravin.cz |
U jednotlivých položek se sleduje zejména zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Potravinové banky tak vyvracejí častý mýtus, že rozdávají prošlé nebo nekvalitní jídlo. Tomu tak není – cílem prý je dostat plnohodnotné potraviny k lidem, kteří si je nemohou dovolit.
„Většina potravin je plnohodnotná, často jde o zboží před expirací, které je stále bezpečné a kvalitní,“ říká Seifertová.
Vedle každodenního provozu je pro fungování bank zásadní i pomoc veřejnosti. Významnou roli hrají pravidelné potravinové sbírky, které pomáhají doplnit zásoby o trvanlivé potraviny a základní drogistické zboží.
Velká sbírka potravin
Do nejbližší celorepublikové sbírky potravin, jež se uskuteční 25. dubna, se zapojí přes 2 800 obchodů a více než šest tisíc dobrovolníků. Pomoci ale může prakticky kdokoli.
Lidé mohou při běžném nákupu přidat do košíku trvanlivé potraviny, jako jsou těstoviny, rýže, konzervy nebo dětská výživa, a odevzdat je dobrovolníkům přímo v prodejně.
„Lidé najdou místa, kde je možné se zapojit ve většině velkých prodejen s potravinami, součástí akce jsou i drogistické řetězce,“ říká Seifertová.
O Vánocích domácnosti plýtvat nehodlají. Zbytky snědí nebo darují, tvrdí průzkumy![]() |
Sbírka se stále rozrůstá a od roku 2019 se pořádá dvakrát do roka – na podzim a na jaře. V té zatím poslední – podzimní sbírce v roce 2025 – lidé vybrali rekordních 645 tun potravin a 74 tun dalšího zboží.
Pomáhat lze i aktivně – například jako dobrovolník při sběru a třídění darů. „Právě dobrovolníci jsou pro chod potravinových bank nepostradatelní. Informace lidé najdou na www.sbirkapotravin.cz,“ upozorňuje Seifertová.
Podle pracovníků bank je důležité, aby se do pomoci zapojovala i veřejnost. Každý dar nebo hodina dobrovolnické práce může pomoci rodinám, které se bez této podpory neobejdou.

