Vypadají jako sedačky na stadionu. Plastové zábrany mají udržet rozlitou Polečnici

V Českém Krumlově testovali plastové protipovodňové zábrany, které by v případě povodní měly zadržet vodu, která opustí koryto Polečnice. To se při vydatných deštích rychle naplní a voda se rozlévá do okolí. České Budějovice loni zvažovaly pořízení stejného typu zábran, nakonec město zvolilo jiný model z hliníku a oceli.

Gejzír vody dopadá na projíždějící auta v Chvalšinské ulici na okraji Českého Krumlova. Hasiči zvednutou proudnicí asi minutu stříkají vodu vzhůru, takže řidiči mezi pracujícími stěrači sledují u odbočky k pneuservisu neobvyklou scénu. „Kdybychom to věděli, necháme si auto umýt zadarmo,“ poznamenávají se smíchem přihlížející.

Vzápětí hasiči hadici sklánějí a ženou čerpanou vodu z nedaleké Polečnice přímo na silnici podél obrubníku chodníku. Profesionální i dobrovolní hasiči a policie začínají ve středu odpoledne simulovat povodeň a testují nové mobilní protipovodňové zábrany. Ty instalují právě na odbočce, v místech, kde se přítok Vltavy při povodních vylévá z koryta.

Jde o lehké plastové díly připomínající sedačky ze stadionu, které do sebe přesně zapadají. Jsou samonosné, stabilitu získávají tím, že je zatíží voda, která se přes ně navalí. Podle dodavatele dokážou podle velikosti použitých modulů zadržet hladinu o výšce 50 až 100 centimetrů.

14 fotografií

Při zkoušce odolávaly výšce kolem třiceti centimetrů. Pro jistotu je hasiči místy zatížili asi pětikilogramovými pytli s pískem. Zábrany i tak zadržely většinu vody, prosakovaly jen tenké čůrky v místech spojů.

Krumlovský starosta Alexandr Nogrády poznamenal, že město chtělo vidět, jak se zábrany chovají v reálných podmínkách. Mají nahradit pytle s pískem, které se dosud ve městě při povodních využívaly.

„Jsou opakovatelně použitelné, lehké, skladné a velmi rychle instalovatelné. To znamená, že pomocí nich bychom měli být schopni reagovat i na velmi rychlé povodně a ochránit tak městský i soukromý majetek,“ konstatoval Nogrády. „Na tuto odbočku trvalo postavit zábrany asi pět minut, což je oproti stavbě hráze z pytlů s pískem opravdu řádově kratší čas,“ zdůraznil.

Říčku Polečnici v Českém Krumlově zkrotí opatření proti velké vodě

Právě hasiči ocenili praktickou stránku. Manipulace je podle nich mnohem jednodušší než práce s pytli. Otestovali také instalaci přímo do proudu. Při testu vyzkoušeli také vodou plněné vaky.

„Nedokážeme nasimulovat to, co se nám valí z řeky Vltavy, tedy velký proud. Ale pro místa, kde jsme využívali pytle s pískem, se to zatím jeví velmi dobře,“ porovnal ředitel českokrumlovského územního odboru Hasičského záchranného sboru Pavel Rožboud.

Město v souvislosti s pořízením odhaduje náklady ve výši kolem sta tisíc korun. Protože plastové díly jsou snadno skladovatelné, uložily by se v zázemí Služeb města.

Na otázku, zda by se podobné zábrany daly využít i přímo ve městě u Vltavy, starosta odpověděl, že to zatím není rozhodnuté. „Nad tím bychom se museli ještě zamyslet, jestli by to případně mělo vliv nebo mohlo pomoci i v dalších, třeba pouze lokálních zábranách, třeba u dveří garáží, vchodů a podobně,“ nastínil Nogrády.

Rychlé vodě neuniknete, zní z obcí, které „vyplachují“ bleskové povodně

Povodně zasáhly Český Krumlov nejvíce v roce 2002, kdy Vltava vystoupala až na 3,5 metru a způsobila škody za téměř 396 milionů korun. Zaplavila sklepy a přízemí domů v historickém centru, poškodila komunikace i inženýrské sítě. Tehdy se výrazně rozlila právě také jindy klidná říčka Polečnice.

Velká voda se do města vrátila i v letech 2006 nebo 2013, kdy Vltava kulminovala kolem 260 až 280 centimetrů, a naposledy v září 2024 po několika dnech vydatných dešťů. Zatímco průtok Vltavy lze díky lipenské přehradě alespoň částečně regulovat, Polečnice stoupá po deštích téměř okamžitě.

Alternativa pytlování. Malši v Budějovicích při povodni zastaví plastové zdi

České Budějovice loni původně zvažovaly pořízení stejného typu plastových zábran, jaké testoval Český Krumlov. Nakonec ale město zvolilo jiný model z hliníku a oceli. Kupní smlouvu radnice uzavřela na začátku loňského září a nové bariéry poprvé představila při pravidelném cvičení.

Podle informací města ochrání jednotlivé lokality před stoletou vodou. To znamená průtok 494 m³/s na Malši v Roudném. Magistrát s nimi počítá například v Mladém, na Malém jezu nebo na Sokolském ostrově. „Každý díl má své těsnění a zapadá do zámků tak, aby tudy nepronikla voda,“ popsal Aleš Benek z dodavatelské firmy. Nové zábrany tak rozšířily obrannou linii města o dalších pět set metrů.