Propojíme areál s městem, hotel pomůže s pořádáním kongresů, plánuje šéf výstaviště

Lávka přes Vltavu, sportovní hala, nové pavilony nebo kongresový hotel. Areál či blízké okolí českobudějovického výstaviště čeká v dalších letech řada významných změn. „Výstavní areály v centrech měst se dnes mnohem více otevírají lidem,“ uvědomuje si jeho ředitel Mojmír Severin.

Jaké bylo výstaviště hostitelem pro olympijský festival?
Jsme rádi, že nás Český olympijský výbor oslovil a stali jsme se partnerem této akce. Přípravy trvaly půl roku a společně s organizátory se nám podařilo vybudovat festival, který se velmi povedl. O jeho úspěchu svědčí vysoká návštěvnost i fakt, že přilákal lidi z celé České republiky. Veřejnost tak mohla vnímat náš areál v jiném světle než jen jako dějiště Země živitelky, našeho největšího agrosalonu. Festival se však od jiných akcí odlišoval hlavně v tom, že byl výrazně energeticky náročný. Takže bylo potřeba posílit naši jinak robustní infrastrukturu externími zdroji a zajistit u dodavatelů potřebné příkony.

Na konci letošního roku má začít výstavba nové sportovní haly před areálem u Husovy třídy. Jak vás ovlivní?
Celý tento rozsáhlý projekt je nastavený tak, aby neohrozil žádnou z našich plánovaných akcí. K demolici našeho současného zázemí a skladů dojde tehdy, až začne samotná výstavba sportovní haly, parkovacího domu a nového administrativního centra. Proto už teď plánujeme, kam se přesuneme. Využijeme stávající objekty, které už neslouží pro veletrhy a výstavy.

22 fotografií

Současná koncepce celkové změny vstupu na výstaviště není nahodilá, ale předcházely jí roky plánování. Jak se úvahy vyvíjely?
Na architektonické studii předprostoru jsme začali pracovat už v roce 2018. Snažili jsme se nahradit z našeho pohledu nevyhovující dřívější urbanistickou studii, ve které bylo mimo jiné obrovské podzemní parkoviště. Naše úvahy však směřovaly k vybudování nějakého vstupního objektu s parkovacím domem. A právě tento parkovací dům měl být základem jakéhokoliv budoucího rozvoje předprostoru výstaviště. Toto vše jsme představili zástupcům Jihočeského kraje a budějovické radnice.

Samotný vstup bude najednou úplně odlišný.
Ano, předprostor se změní diametrálně a první dojem návštěvníka bude úplně jiný. Kromě sportovní haly a parkovacího domu vznikne administrativní budova, která bude z velké části určená k pronájmu. A před hlavním vstupem do výstaviště vznikne náměstí. Chceme prostor před areálem oživit a více ho propojit s běžným děním ve městě. V přízemí budov budou nové obchody a celý prostor náměstí doplní kavárna. Nejzásadnější bylo, že se architekti na toto území dívali zevnitř areálu, aby do jeho charakteru co nejlépe zapadalo, aby se oba areály od sebe neoddělily, naopak se doplňovaly a jejich funkce posilovaly.

Lyže, brusle i spousta hudby. Olympijský festival v Budějovicích může začít

Už dříve jste zmínil a nyní zopakoval plány na nový výstavní pavilon. Jak to s ním vypadá?
Plány platí, některé se dokonce urychlí. Jednou z variant je výstavba nové haly na půdorysu současného předvadiště. Plánujeme plochu zhruba tři až čtyři a půl tisíce metrů čtverečních. Skvěle to zapadá do koncepce severní části výstaviště. Chceme, aby areál mohl hostit i veletrhy, na které dnes nejsme připraveni kvůli nedostatku krytých ploch. Nový pavilon by stál v blízkosti hal Z a T, čímž vznikne unikátní výstavní komplex. Vytvoří tak kvalitní krytou výstavní plochu o rozloze osm až deset tisíc metrů čtverečních, která je ideální pro jakoukoli standardní veletržní akci na evropské úrovni.

To je důvod, proč chcete stavět nový pavilon?
Přesně tak. Pokud se máme rozvíjet, potřebujeme nové moderní kryté plochy. Se stavbou počítáme zhruba v pětiletém horizontu.

A co úvahy o pavilonu hned za vstupní branou?
Na tom také pracujeme. Měl by to být pavilon o velikosti dva až dva a půl tisíce metrů čtverečních, který by více reagoval na dění v předprostoru. Osvědčily se nám dlouhodobé výstavy, které vyžadují právě takový typ objektu.

Evka, Evka! Adamczyková slavila s fanoušky na festivalu „nejzlatější stříbro“

Chystáte přímo v areálu nějaké další změny?
Hned po letošní Zemi živitelce dojde k rekonstrukci či demolici pavilonu B1. Po dohodě s badmintonisty, kteří ho využívají, tam chceme postavit jednoduchou halu. Ta poslouží jak sportu, tak jako náhrada pro klíčové veletržní akce. Uvažujeme také, zda by nebyla vhodná pro výstavu hospodářských zvířat. U rybníků by pak mohlo vzniknout zázemí pro předvadiště.

Výstaviště ovlivní také lávka přes řeku Vltavu, která prostor přiblíží městu. Co bude pro vás znamenat?
Znamená to hlavně napojení severní části areálu na Pražské předměstí. Intenzivně o tom komunikujeme s městem. Díky lávce a zpřístupnění výstaviště v příčném směru se občanům zkrátí cesta do centra města ze sídlišť Máj a Vltava. V podélném směru už náš areál otevřený je, ale to není až tolik využívané. Lávka by měla být hotová na konci roku 2028.

Areál i díky tomu ještě víc otevřete veřejnosti. Zapadá to do vašich plánů?
Ano, je to trend patrný v celé Evropě. Výstavní areály v centrech měst se dnes mnohem více otevírají lidem. Lávka nejenže nově propojí části města, ale zároveň přiblíží účastníkům našich akcí ubytovací prostory ve městě.

Ty plánujete vybudovat i vlastní. Jak to vypadá se záměrem stavby kongresového hotelu?
Nedostatečná kapacita lůžek v Českých Budějovicích je pro pořádání větších akcí limitem. Pro stavbu hotelu jsme zvolili severní část výstaviště. Pomůže tomu budoucí lávka i chystaný silniční sjezd z levobřežní komunikace, aby byl hotel přímo napojený na dopravní tepnu. Pro budoucí provozovatele je klíčové, že v pavilonech Z a T již máme vybudované kvalitní zázemí pro kongresy a konference.

K tomu zbývá doplnit – kdy a za kolik?
Spolupracujeme s externí poradenskou firmou. Čekáme, až projektová příprava křižovatky pokročí do fáze, kdy budeme moci investorům s jistotou potvrdit, že sjezd z levobřežní komunikace skutečně vznikne. V řádu týdnů pravděpodobně vyhlásíme poptávkové řízení. Za poslední rok a půl evidujeme tři až čtyři konkrétní zájemce, kteří se u nás již byli podívat. Někteří z nich označili konec roku 2028 za termín, který je reálný.

Chceme stavět nový pavilon a upravit zahradu, říká ředitel výstaviště

Sám jste zmiňoval, že musíte kvůli chybějícímu ubytování odmítat každou čtvrtou velkou akci. Vážně je to tak velký problém?
Bohužel ano, zejména to platí u velkých kongresů, kde jsou specifické požadavky právě na ubytování, které často nejsme schopní pořadatelům garantovat. Podobné akce se plánují dva až tři roky dopředu, takže se teď blížíme k momentu, kdy už s organizátory budeme moci v plánech počítat i s kapacitou našeho nového hotelu.

Posuňme se v čase přibližně o tři roky vpřed. Povedou se projekty se sportovní halou, lávkou, kongresovým hotelem i novým pavilonem. Výstaviště to dostane na jinou úroveň.
Není to jen o samotném areálu, ale o vnímání celého výstaviště v kontextu regionu. Pomáhají i další faktory: dálnice D3, rozvoj budějovického letiště nebo modernizace železnice do Prahy. Lepší dopravní spojení nám otevírá zcela nové možnosti, zejména pokud jde o zacílení na rakouskou a německou klientelu. Myslím si, že nejen nová infrastruktura, ale celý region jižních Čech má co nabídnout, mimo jiné pro agentury, které organizují kongresovou turistiku.

Zmínili jsme velké investice. Jak máte rozvržené financování?
Výstaviště je ekonomicky stabilní, ale z vlastních prostředků bychom na takové investice nedosáhli. Nejsme ani developer, který by měl takovou činnost vyvíjet jako hlavní náplň. Řešili jsme, jak nejlépe využít pozemky před výstavištěm, jestli je prodat, pronajímat, anebo jak říkám s nadsázkou, jen tam sekat trávu další desítky let. A když byly dohody připravené, dávalo nám smysl část prodat právě Jihočeskému kraji. Naplnili jsme tím memorandum podepsané před třemi lety mezi námi, krajem a městem a ministerstvem zemědělství. Tyto finance proinvestujeme zpět do rozvoje areálu. Věřím, že získáme i půjčky od bank – návratnost investic odhadujeme v horizontu několika desítek let.

Hejtman Martin Kuba před pár měsíci označil výstaviště jako jizvu města mezi pravým a levým břehem. Nedotklo se vás to?
Vůbec ne, nebylo to myšleno útočně. Někdo říká jizva, my říkáme špunt (směje se). Podélný areál o rozloze 25 hektarů nedaleko centra přirozeně vytváří bariéru. Už teď je průchozí podélně. Našimi kroky ve spojení s městem a krajem se ji snažíme odstranit. A právě tím nejdůležitějším je propojení s lávkou přes řeku Vltavu.

Jste znovu ředitelem výstaviště od roku 2022. Jaké to je, být u tak významných investic a změn?
Je to velmi naplňující. Když jsme si v roce 2019 nechávali schvalovat první studie dozorčí radou, mluvili jsme o dvacetiletém horizontu. Že je začínáme naplňovat už po osmi letech, je skvělé. Výstaviště už dnes nelze oddělit od dění ve městě.