Třebíč a Žďár chystají stovky družstevních bytů. Jihlava i přes zájem lidí váhá

Nedávná zpráva z Třebíče, že se tam chystá výstavba 582 družstevních bytů, vyvolala vzpomínky na jihlavskou anketu z minulého volebního období. Dva a půl tisíce lidí dalo tehdy politikům v krajském městě najevo, že by měli zájem o družstevní bydlení. Z magistrátu tehdy tito obyvatelé slyšeli, že by mohlo vzniknout přes dva tisíce dostupných bytů.

Po minulých komunálních volbách ale zástupci koaličních stran přestali o rozvoji družstevního bydlení mluvit, jako by žádná anketa neexistovala. Teď vedení Jihlavy začíná „družstevní“ směr opatrně připouštět jako jednu z možností.

Nejprve se ale podívejme do Třebíče. Tam mají studii nové městské čtvrti. Na severním okraji města má vzniknout přes 730 bytů, především v družstevních bytových domech. „Většinu pozemků pro ně vlastní město, součástí čtvrti jsou i parcely soukromého vlastníka určené na stavbu rodinných domů a viladomů,“ řekl starosta Pavel Pacal (Pro Třebíč). Ještě letos by podle něj mohlo začít projektování technické infrastruktury nové čtvrti. Družstevních bytů by mělo být podle Pacala 582.

„Družstevníci by skládali dvacet procent ceny, osmdesát procent by dodala banka. S některými bankami už jsme domluvení. Banka by dala úvěr bytovému družstvu na výstavbu. Pak po dobu třiceti let by se to formou nájmu splácelo. Po ukončení splácení byt přechází do vlastnictví těch rodin, které si ho pořídí,“ řekl Pacal.

Čtvrť bude za ulicí Manželů Curieových. Bytové družstvo by podle Pacala mohlo vzniknout v roce 2028. Pokud by mělo město byty stavět ve své režii a využívat je jako nájemní, potřebovalo by k tomu podle starostova odhadu více než dvě miliardy korun. „Dostupné nájemní bydlení je mimo finanční možnosti města Třebíče,“ dodal Pacal.

Hodně dlouhá trať?

Podle jihlavského primátora Petra Ryšky (ODS) je třebíčský postup během na hodně dlouhou trať. „Myslím, že budou ještě hodně věcí muset dořešit,“ míní Ryška.

A přestože v minulém volebním období seděl ve vedení magistrátu jako náměstek primátorky, od tehdejší jihlavské „družstevní“ ankety se distancuje. „Jihlavská anketa o družstevním bydlení byla dílem pana náměstka primátorky Zemana, ne vedení města. Družstevnímu bydlení se nebráníme, ale má pouze jednu nespornou výhodu. Ze začátku zaplatíte menší částku. Celkově to ale družstevníky vyjde minimálně stejně draho jako koupě bytu do osobního vlastnictví,“ uvedl Ryška.

Rozvoj družstevního bydlení v Jihlavě v minulém volebním období nejvíce prosazoval zmíněný exnáměstek Vít Zeman (TOP 09), který tehdy seděl v koalici mimo jiné s Ryškovou ODS a lidovci. Obě tyto strany jsou ve vedení města i nyní v koalici s hnutím ANO Andreje Babiše.

Zeman v posledních volbách už na radnici zvolen nebyl. A letos nehodlá kandidovat. Mrzí ho, že se družstevní bydlení v Jihlavě nerozvíjí. „Bydlení jako základní ekonomická infrastruktura města usnula. Což je paradoxní, protože právě v době obrovských investic jako jsou vodojem, aréna, městské nádraží, by měla právě podpora bydlení v dobrých lokalitách být základní rovnice prosperity,“ uvedl Zeman.

Primátor Ryška oponuje svému bývalému kolegovi z vedení města, že na rozvoj bydlení nezapomíná. A to i na družstevní směr. Na posledním zastupitelstvu tento týden schválil s kolegy změny územního plánu s tím, že bydlení je pro ně prioritou vedle stavby rozhledny na Šacberku a hornického skanzenu.

Vítězí developeři a soukromé vlastnictví

„Vedení města se v současnosti zaměřuje především na výstavbu infrastruktury, kterou developeři k výstavbě nových bytů a domů potřebují. Jednáme s nimi o typu bydlení, jestli jsou ochotní stavět i družstevní byty. Nevylučují to, ale v současnosti preferují spíše prodej do soukromého vlastnictví, protože je o tento typ pořád veliký zájem,“ sdělil primátor z ODS.

Například v novém bytovém domě ve Srázné ulici je již podle něj závazně zamluvena většina bytů, přestože se dostaví až koncem roku. „V nejbližších letech je plánováno postavit v Jihlavě stovky nových bytů. Pokud by nebyl o jejich nákup zájem, samozřejmě se jsou investoři ochotni bavit i o družstevním či nájemném bydlení,“ doplnil Ryška.

6 fotografií

Samotné město se dle jeho slov kromě podpory infrastruktury zaměřuje na obnovu a rekonstrukci svého bytového fondu. „V nejbližších letech půjde o nižší stovky bytů, které by bez oprav již nebyly obyvatelné. Dále z peněz z prodeje pozemků je plánován nákup nových bytů od developerů. Bude se jednat během několika let o desítky bytů,“ dodal primátor.

Jestli krajské město půjde ještě jiným směrem, by mohlo být podle něj jasnější, pokud se založí městská společnost, která by bytový fond spravovala.

Že Jihlava loni prodala pozemky pro novou lokalitu, kde v následujících letech vzniknou stovky nových bytů v režii soukromých investorů, potvrzuje lidovecký náměstek primátora Petr Piáček. „Potřebu dostupného bydlení v Jihlavě si vedení města plně uvědomuje a dlouhodobě ji řešíme kombinací několika nástrojů,“ uvedl.

Družstevní byt v Jihlavě vyhlížejí tisíce lidí. Město se však ke slibům nehlásí

Město se podle něj zároveň soustředí na svůj vlastní bytový fond, který aktuálně čítá 709 bytů. „Investujeme do jeho obnovy a zkvalitňování. Do budoucna chceme také využít prostředky z prodeje pozemků k pořízení menšího počtu bytů v nové výstavbě, řádově v nižších desítkách, abychom posílili segment dostupného bydlení,“ plánuje Piáček.

Ani on nevylučuje v Jihlavě model družstevního bydlení. „Jeho širší využití však dnes v českých podmínkách naráží na legislativní a finanční limity. Na rozdíl například od Rakouska, kde má družstevní a participativní bydlení více než stoletou tradici a je systematicky podporováno státem i bankovním sektorem. U nás zatím takové podmínky nastaveny nejsou,“ srovnal náměstek z KDU-ČSL.

Pokud má být družstevní bydlení ve větším měřítku rozvíjeno, bude podle něj třeba změna legislativy a vytvoření jasnějších finančních nástrojů a zvýhodnění tohoto modelu na národní úrovni.

Žďár sází na spolupráci se soukromníky

Kromě Třebíče i vedení žďárské radnice už dělá v oblasti družstevního bydlení konkrétní kroky i za stávajících podmínek. Hned dva projekty tam nyní chystají. „Nejedná se však o ryze městský záměr, ale o spolupráci města a soukromého investora, společnosti BDSO,“ upřesnil žďárský starosta Martin Mrkos (Žďár – Živé město).

Nejblíže realizaci je bytový dům, který vznikne mezi bazénem a náměstím, na místě bývalého klubu Batyskaf. Zájemci tam mohou počítat se 48 družstevními byty o dispozicích od 1+kk po 3+kk. „Aktuálně běží povolovací proces stavby a lze se již nezávazně registrovat,“ uvedla mluvčí žďárské radnice Blanka Sobolová s tím, že k zahájení stavby má dojít ještě letos. Start prodeje bytů se předpokládá v dubnu.

Města sází na levnější družstevní bydlení, v Jihlavě po něm touží stovky lidí

Prvních 30 procent ceny bytu splatí lidé družstvu postupně ve dvou splátkách, rozložených do doby přípravy a výstavby nemovitosti. Na další část zajistí družstvo společný úvěr s výhodným úrokem. Zbytek ceny pak lze družstvu splácet po nastěhování, a to v měsíčních sumách navržených na míru družstevníka; zpravidla to trvá kolem třiceti let. Možné jsou i mimořádné splátky.

Druhým projektem je Senior resort Okružní na okraji sídliště Stalingrad. Dům pro osoby ve věku nad 50 let s komunitním, lékařským a dalším zázemím nabídne 88 družstevních bytů. Záměr je teď ve fázi přípravy dokumentace pro povolení, byty už se ale dají rezervovat. „Družstevní byty jsou jedním z mnoha typů bydlení, které chceme lidem nabídnout,“ dodal Mrkos.