Mezi nebem a zemí. Umělci v Trutnově vedou s vědci dialog o fenoménu blesku

Osmnáct autorů, čtyři desítky obrazů, precizních snímků astrofotografů i soch. Galerie města Trutnova se pustila do dalšího velkého projektu. Výstava Mezi nebem a zemí tematizuje fenomén blesku, který není v umění vnímán pouze jako dramatický fyzikální jev, ale především jako nositel hlubšího významu. Výstava trvá do 13. června.

Je to první takto zaměřená kolektivní výstava u nás.

„Překvapilo nás, že téma blesku není v dějinách výtvarného umění zastoupeno zdaleka tak intenzivně, jak bychom předpokládali. Třeba v české krajinomalbě 19. a 20. století se v podstatě neobjevuje. Naopak pro současné autory to je poměrně živé téma,“ říká kurátorka výstavy Jana Cermanová.

Představená díla reflektují vztah člověka k přírodním silám. Umělci námět převádějí do expresivních, symbolických i konceptuálních poloh.

Několik obrazů poskytl malíř a přední tvůrce komiksů Karel Jerie, Jan Vytiska se prezentuje monumentálním plátnem Satan-jokers s apokalyptickou atmosférou. To, jak vypadá bouřkový mrak uvnitř, se ve svém obraze pokusil zachytit Václav Girsa. Rozpůlená fotografie sochaře Jiřího Příhody představuje jeho konceptuální projekt.

15 fotografií

„Za bouřky běhal v přírodě za účelem, aby do něj uhodil blesk a samozřejmě doufal, že se to nestane. Nechal se přitom vyfotit a do snímku zakomponoval zásah blesku,“ prozrazuje ředitelka galerie Lucie Pangrácová, druhá kurátorka výstavy.

Ne vždy je bleskový výboj na plátnech explicitně přítomný, někteří autoři ho pouze naznačují, zachycují napjatou atmosféru těsně před bouřkou nebo s motivem pracují v přeneseném významu. Třeba v obraze Nespavost od Michala Nagypála postava ležící v posteli zvedá ruku nahoru, do místnosti proniká ztlumené světlo od vzdáleného blýsknutí.

Kurátorky při přípravě výstavy spolupracovaly s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze. Obrazy současných výtvarníků rozvíjejí dialog s vědeckým pohledem na blesk. Ten reprezentují fotografické dokumentace laboratorních experimentů a snímky astrofotografů.

„Bleskové výboje a atmosférické jevy nejsou na výstavě vnímány jenom negativně. Většina z nás má z blesků strach, bojíme se jich, na druhou stranu jsme díky nim na světě. Prostřednictvím blesku došlo k první syntéze aminokyselin, a tím vznikl organický život na planetě,“ upozorňuje vědec Jan Mikeš, který bleskovou činnost zkoumá po celém světě.

Kromě uměleckých děl galerie ukazuje také Van de Graaffův generátor – elektrostatický stroj umožňující nabíjet kovovou kouli na velmi vysoké napětí. V prostorách výstavní místnosti se zároveň stává svébytným uměleckým dílem.

Malovali obrazy speciálně pro výstavu

Několik pláten vzniklo speciálně pro trutnovskou výstavu. Do některých dříve rozpracovaných obrazů výtvarníci doplnili motivy blesku, jako třeba Michal Burget nebo Matěj Hrbek.

„Zvolili jsme téma výstavy, které umělce opravdu zajímalo. Potěšilo nás, že spousta z nich namalovala obraz, aby ho mohli na výstavu poslat. Je to pro nás určitá pocta a důkaz, že si trutnovská galerie získává prestiž,“ říká Lucie Pangrácová. K vidění jsou také grafiky, tapiserie a plastiky, třeba kovová socha Diany Winklerové.

Madona nestárne, ukazuje galerie v Trutnově. Vystavuje Váchala i Pinkavu

Výstava navazuje na loňský kurátorský projekt, který tematizoval madonu ve výtvarném umění a propojil 33 autorů. Na přelomu let 2022 a 2023 výstava Potkat jelena sledovala motiv jelena a laně v umění od 19. století po současnost.

„Snažíme se hledat univerzálně platné motivy, které umožňují širokou škálu poloh, ale zároveň nejsou příliš zprofanované nebo vyčerpané,“ poznamenává ředitelka galerie.

V případě aktuální výstavy se kurátorský záměr povedlo naplnit beze zbytku. Podobně zaměřená kolektivní výstava se u nás ještě neuskutečnila. Na rozdíl od předchozích projektů trutnovská galerie tentokrát nestaví na protikladu historického a současného přístupu, na výstavě Mezi nebem a zemí jsou zastoupeni výhradně žijící autoři.