Bezpečná doprava, nebo ztráta historické hodnoty? V Liberci vře spor o náměstí

Proměna Tržního náměstí v Liberci za desítky milionů korun vyvolává mezi místními i politiky kontroverze. Radnice slibuje bezpečnější dopravu a nový veřejný prostor u městského bazénu. Kritici ale upozorňují na vysoké náklady i zásah do historické podoby náměstí.

Liberečtí radní plánují výraznou proměnu Tržního náměstí. Město chce upravit dopravně zatíženou lokalitu u rekonstruovaného plaveckého bazénu tak, aby byla bezpečnější a zároveň nabídla kvalitní veřejný prostor pro místní.

Rekonstrukce za zhruba 60 milionů korun bez daně ale vyvolává mezi tamními obyvateli i politiky debaty. Projekt radnice představila lidem v kreativním a kulturním centru Linserka koncem dubna a úpravy chce zahájit už letos v létě.

„Tržní náměstí je dnes dopravně přetížené a nebezpečné. Denně tudy projede téměř 12 tisíc aut a tomu neodpovídají současné rozhledové poměry,“ vysvětlil náměstek primátora pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby Jiří Janďourek.

Náměstek: Není to jen park

Díky napojení na dříve dokončenou Novou Pastýřskou ulici má podle města dojít ke snížení tranzitní dopravy například v Rumjancevově nebo Ruprechtické ulici o několik tisíc aut denně. Součástí projektu je kompletní rekonstrukce ulice Budyšínské a vytvoření moderní infrastruktury.

„Není to jen park. Většina nákladů jde na komunikace, chodníky a technickou infrastrukturu, veřejné osvětlení nebo zeleň včetně nových stromů,“ zdůraznil Janďourek. Podle něj tvoří tyto položky více než polovinu prostředků z celkové investice.

Současný návrh není nový. Janďourek vycházel z koncepce připravované už v letech 2016 a 2017, kdy město počítalo s tím, že lokalita bude součástí vnitřního městského okruhu. Projekt navazuje na komunikaci Nová Pastýřská a řeší nejen samotné náměstí, ale i širší okolí včetně Budyšínské ulice a přilehlých křižovatek.

Liberec promění Tržní náměstí, opozice plány kritizuje jako zbytečné

Jednou z klíčových změn má být bezbariérový prostor a zavedení sdílené zóny před bazénem. Auta budou moci ulicí projíždět, ale pouze rychlostí do 20 kilometrů za hodinu. Město chce zároveň upravit i nebezpečný sjezd z parkoviště v oblasti ulic Rumjancevova a Šamánkova.

Radnice počítá i s mírným úbytkem parkovacích míst, zhruba o dvanáct. „Na sběrné komunikaci nemůžeme mít kolmé parkování. Je to nebezpečné a v rozporu s předpisy,“ uvedl Janďourek. Řidiči budou moci využít i parkoviště vybudované v Nové Pastýřské, případně u supermarketu Albert.

Zásah do středu náměstí

Plán přestavby není bez kritiky. Opozice dlouhodobě upozorňuje, že úpravy mohly být méně razantní. „Změny se daly provést bez zásahu do středu náměstí. To mělo svou logiku i hodnotu, která se teď ztrácí,“ zaznělo na veřejném projednání od opozičního zastupitele Jindřicha Felcmana.

Podle něj se nedostatečně zohledňuje historická hodnota místa, kterou navrhl spolu s bazénem architekt Pavel Švancer.

Felcman zároveň kritizuje nedostatečné řešení cyklistické dopravy. „Kdyby se dostatečně dodělala cyklistická infrastruktura a našlo řešení, jak zachránit zastávku a více se pracovalo s koncepcí náměstí, tak nemáme žádný problém,“ dodal.

Podle Janďourka nelze zachovat celou zastávku. „Skla ze zastávky se nezachrání. Vnitřek stavby je zničený od bezdomovců, takže zbydou jenom ty rámy,“ poznamenal s tím, že konstrukce by se mohla využít jako bouda na sluneční louce městského bazénu, ve které by mohlo být občerstvení. Zdůraznil, že ji likvidovat nechce.

Sídlo bezdomovců

Část místních poukazuje na dlouhodobě neudržovaný stav náměstí. „Ta zastávka je deset let v hrozném stavu, je to v podstatě sídlo bezdomovců. Nikdo to neřešil,“ uvedla majitelka rohového domu na náměstí Martina Rychecká, kde je kavárna Wink Café.

„Křoví, které tam bylo, sloužilo bezdomovcům jako toalety. Ne, že bych byla úplně zastáncem toho, že mi před barákem projede o tisíc aut víc než doteď, ale speciálně tenhle prostor byl strašný,“ podotkla.

Na debatě zazněla i kritika dopravní koncepce. Podle některých místních město nadále podporuje automobilovou dopravu na úkor jiných forem mobility.

„Kdyby se třeba doprava v centru nějakým způsobem regulovala na 30 kilometrů v hodině nebo nějakou nižší rychlost, mohlo by to být to, co dělá mobilitu udržitelnou, ale my tady dál podporujeme automobilovou dopravu,“ popsal jeden z účastníků. Zároveň dodal, že se v dopravě utápí spousta peněz a Liberec je hodně zadlužený.

Primátor Jaroslav Zámečník odmítl, že by bylo město nadměrně zadlužené. „Aktuálně dlužíme jednu miliardu korun a zároveň máme na účtech kolem 300 milionů korun,“ uvedl.

K fontáně přibudou pítka

Podle Janďourka se město snaží vyvážit potřeby všech účastníků dopravy. „Vždy s cyklodopravou nějakým způsobem počítám. Buduji chodníky a dělám všechno pro to, aby to fungovalo ve všech těch typech,“ poznamenal.

Radnice počítá i s dotací. „Projekt byl zařazen v rámci programu ITI a bude podpořen asi 20 miliony, to znamená, že celková suma se částečně uhradí z dotačních titulů právě na úspory typu zadržování dešťové vody, sázení stromů a další opatření na zkvalitnění veřejného prostoru,“ upřesnil Janďourek.

Město chce obnovit tamní fontánu a doplnit prostor o pítka s pitnou vodou. Radní předpokládají, že Tržní náměstí se může stát prostorem s vysokou poptávkou po kvalitním veřejném prostředí poté, co bude otevřen městský bazén. Jeho návštěvnost by měla být dva tisíce lidí denně, tedy kolem 600 tisíc návštěvníků ročně.

Návrh architektonického studia OVA počítá s vytvořením nového veřejného prostoru, který nabídne více zeleně, odpočinkovou zónu i prodejní prostor pro regionální produkty.

Studio stojí například za sídlem společnosti Lasvit v Novém Boru, projektem Tiskárna Kristiánov v Liberci nebo terminálem vysokorychlostní železnice Praha Východ. Od roku 1989 by se jednalo o třetí proměnu náměstí ve městě, dosud se nové podoby dočkala pouze Soukenné a Benešovo náměstí.