Roste počet dětských skupin, náhrady jeslí. I na ně však dopadá nízká porodnost

Nový pavilon dětských skupin otevřeli pracovníci radnice v Odrách na Novojičínsku. Umožní péči pro více než čtyři desítky dětí už od dvou let, tedy po hranici, kdy je lze umístit do mateřské školy. Cílem radních bylo navýšit kapacitu předškolních zařízení a umožnit tak rodičům návrat do práce.

Moderní pavilon vznikl při místní Mateřské škole Čtyřlístek a má kapacitu 44 dětí. „Už tam máme přihlášeno dvaatřicet dětí, předpokládáme, že se místa brzy zaplní,“ uvedl oderský starosta Libor Helis.

Oderští při výstavbě vycházeli ze skutečnosti, že od letoška mají obce povinnost zajistit místo všem dětem starším tří let, které se nedostaly do mateřské školy.

„Chtěli jsme na to být připraveni, navíc v té době existovala stoprocentní podpora státu, kterou jsme se rozhodli využít,“ popsal Helis.

Jedním z cílů tak bylo vytvořit ve městě dostatečnou kapacitu předškolních zařízení. „Hlavně nám šlo o to umožnit rodičům, aby se mohli vrátit z mateřské do práce. Z tohoto pohledu je jednou z výhod, že do dětských skupin lze dávat děti už od dvou let věku,“ dodal starosta.

Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze

Pavilon pro dětské skupiny otevřeli také ve Studénce ze stejného regionu, kde počítají s kapacitou 36 dětí. „Od června, kdy začínáme, nastoupí dvaadvacet dětí, od září budou přibývat další. Až na pár míst bude kapacita zcela zaplněna,“ informovala Pavla Honová, ředitelka Mateřské školy Studénka, pod niž pavilon spadá.

V Moravskoslezském kraji v současnosti podle zástupců Asociace provozovatelů dětských skupin jich funguje bezmála padesát. „Vznikat začaly v roce 2014, kdy vstoupil v platnost zákon o dětských skupinách. Primárně jsou zaměřeny na děti do tří let, takže fakticky nahrazují jesle. Chodit do nich ale mohou děti až do šesti let,“ přiblížila ředitelka Asociace provozovatelů dětských skupin Kateřina Jarolímková.

Většinou se jedná o menší kolektivy do dvanácti dětí, kvůli jejich nižšímu věku je potřeba větší množství personálu. „Obvykle je to jeden člověk na šest dětí,“ řekla Jarolímková.

Upozornila však, že na dětské skupiny začíná dopadat klesající populační křivka. „Kvůli slabým ročníkům začínají v mateřských školách chybět děti, takže školky, aby kapacitu zaplnily, berou nyní i dvouleté, čímž připravují o zájemce právě dětské skupiny,“ uvedla Jarolímková.

Školky mají zájem už i o mladší děti

Obavy z nedostatků zájemců tak má nyní například i Lucie Vaňková z bílovecké dětské skupiny Krokodýlek. „Zrovna dnes máme zápis, modlím se, aby to vyšlo, ale nevím, co nás čeká. Druhá bílovecká dětská skupina už zápis měla a prý to nedopadlo vůbec dobře,“ povzdechla si Vaňková.Dosavadní zájem byl dostatečný. „Kapacitu dvanácti dětí máme dlouhodobě plnou, kromě toho máme i dvanáct náhradníků,“ popsala Vaňková.

Zatím jen sedm dětí z dvanácti mají na příští rok zapsaných v bohumínské Dětské skupině Majdalenka. „Většinou nám rodiče přihlásí další děti ještě na podzim, takže doufám, že se nám kapacitu podaří zaplnit,“ uvedla ředitelka Majdalenky Radmila Kulínská.

Tam přijímají děti už od jednoho roku, většinou se však jedná o dvouleté či dvouapůlleté děti. I tam ale vnímají vliv klesající populační křivky. „Některé mateřské školy nyní přibírají i děti mladší tří let, ale myslím, že na to nejsou dost připravené. Často se jedná třeba o děti, které ještě musí nosit plínky, a třeba na přebalování nejsou učitelky ve školkách zvyklé,“ upozornila.

Roli hraje i počet dětí v kolektivu ve školce. „My máme limit dvanácti dětí, protože tak malé dítě je z domu zvyklé na jednoho či dva sourozence a přechod do většího kolektivu, navíc bez maminky, je pro něj šok. Jak by se cítily ve školce, kde je třeba dvacet a více dětí, si nedokážu představit,“ řekla Kulínská.

Dětských skupin podle jejích slov v poslední době přibývá tolik, že jich je někde už více, než je poptávka. A mění se i struktura. „Zatímco dříve podpora na vznik dětských skupin mířila na soukromé zřizovatele, nyní je výhodná zejména pro obce, takže stát chce, aby se přesunuly spíše do veřejného sektoru,“ nastínila Kateřina Jarolímková.