ANALÝZA: Jak a proč vznikal malér kolem krajského kulturního centra

Pomyslnou korunu maléru Kulturního centra Plzeňského kraje (KCPK), které má na starost obnovu bývalých lázní se stavbou budovy pro Západočeskou galerii, nasadily výsledky auditu činnosti společnosti. Audit objednalo hejtmanství po tom, co loni kvůli praxi ve společnosti zasahovala Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Nyní audit ukázal na dvě desítky vážných chyb v postupu KCPK. Společnost nerespektovala pravidla daná státem pro veřejné zakázky, ignorovala směrnice Plzeňského kraje, nebrala ohledy na povinnost zveřejňovat smlouvy, ignorovala střet zájmů, obcházela i dozorčí radu a naplňovala znaky klientelismu. Kontrola KCPK ze strany hejtmanství navíc zřejmě selhala. Přitom společnost je ze sta procent vlastněná krajem.

Hejtmanství vytvořilo KCPK v roce 2022 přejmenováním společnosti TWB Praha, kterou kraj odkoupil, protože byla původním vlastníkem zchátralého objektu někdejších lázní. V dozorčí radě sedí kromě jiných členové krajské rady, a té patří pozice valné hromady KCPK.

Nicméně se zdá, že se krajská společnost leckdy chovala jako „utržená ze řetězu“. Jedním z důvodů mohl být i pocit, že má politické krytí, protože za jejím vznikem stáli lidé z vedení hejtmanství. Ti podporovali i výběr lidí, které společnost zaměstnala.

Kraj shání 400 milionů na galerii v centru Plzně, bude stát miliardu

Příběh kontroverzního plánu na využití zchátralých bývalých lázní pro Západočeskou galerii a původně také pro Plzeňskou filharmonii se pro veřejnost zrodil v období kampaně před krajskými volbami v roce 2020. Tehdy záměr prezentoval bývalý hejtman Josef Bernard, když po odchodu od sociálních demokratů začal spolupracovat s hnutím STAN.

Leckomu to mohlo připadat jako skvělý nápad, který vyřeší osud zchátralé budovy a zároveň potřebu Západočeské galerie. Zastánci záměru navíc záležitost prezentovali jako doklad schopnosti vypořádat se s problémem, na který jejich předchůdci nestačili.

Nicméně už tehdy existovala odborná stanoviska, podle kterých byly někdejší lázně pro galerii nevhodné a zástupci Západočeské galerie jednoznačně upřednostňovali dřívější projekt na výstavbu galerie v lokalitě U Zvonu. Tam mohla vzniknout moderní budova podle návrhu renomované kanceláře Kuba & Pilař architekti, který zvítězil v roce 2009 v architektonické soutěži a od roku 2016 měl projekt i stavební povolení. Jediné, co chybělo, byla shoda politiků na financování.

Kraj chce bývalé městské lázně v Plzni, plánuje v nich víceúčelové centrum

Konkrétní realizace nového záměru na rekonstrukci někdejších lázní a stavbu galerie se pak rozjela až v roce 2022 po tom, co se změnilo vedení kraje. STAN s Piráty se spojili s ANO, a ODS s TOP 09 skončily v opozici. Odstavení ODS a TOP 09 z vedení kraje bylo pro záměr podstatné, protože jejich zástupci dlouhodobě podporovali dřívější projekt na vybudování galerie v lokalitě U Zvonu.

Bývalé lázně s firmou původního vlastníka koupil kraj v září 2022 za 120 milionů. Tehdy už zástupci hejtmanství mluvili o tom, že Západočeské galerii bude sloužit především nová přístavba za historickou budovou. Koncem roku pak přejmenováním TWB Praha vzniklo KCPK, aby záměr realizovalo a představitelé kraje odmítli, že by se na návrh budoucí podoby rekonstruované budovy a přístavby konala architektonická soutěž.

Architekti kritizují záměr kraje proměnit lázně v galerii bez návrhové soutěže

Zároveň deklarovali, že akce proběhne v režimu design & build (navrhni a postav), který se používá především u průmyslových a dopravních staveb.

Josef Bernard tehdy prohlásil, že dá hlavu na špalek, že v obnovených lázních budou mít nastupující středoškoláci maturitní plesy, což by se vztahovalo k roku 2026, kdy mělo být hotovo.

Do vedení KCPK se krátce po jeho vzniku dostal architekt Hynek Gloser, který měl z minulosti výraznou vazbu na Josefa Bernarda například z doby jejich působení ve Škodovce. KCPK měla na projektu pracovat takzvaně in-house a kvůli tomu zaměstnala tým architektky Evy Heyworth. Hynek Gloser to zdůvodnil tvrzením, že Evu Heyworth dobře zná ze studií a má jeho důvěru. A díky postupu in-house nebylo nutné vyhlásit soutěž na návrh budoucího komplexu a mohla se o něj postarat KCPK.

Proti postupu kraje se na jaře 2023 postavily desítky architektů i dvě profesní komory architektů a inženýrů. Kritici zdůrazňovali, že na tak významný projekt s cenou již tehdy odhadovanou na dvě miliardy korun má být vyhlášena architektonická soutěž, která podle nich dává možnost vybrat nejlepší a z ekonomického hlediska nejvýhodnější návrh.

Jdeme směrem, který architektonickou soutěž nepoužívá, hájí rozhodnutí radní

Varovali i před režimem design & build, který považovali v tomto případě za nevhodný. Lidé z vedení kraje to odmítali a opakovali, že jimi zvolený postup zákon umožňuje. Krajská opozice opakovaně, ale marně doporučovala také uspořádaní soutěže. Kromě toho například upozorňovala, že si KCPK pronajímá kanceláře v Plzni i v Praze, což považovala za neopodstatněné.

První výraznější náznaky toho, že s fungováním KCPK není vše v pořádku, se objevily začátkem roku 2025. Pro výhrady k jeho činnosti kraj Hynka Glosera odvolal z funkce jednatele a nahradil jej Miroslav Mach ze STAN. V září 2025 pak přišel zásah NCOZ, při kterém bylo zadrženo několik lidí kvůli manipulaci s veřejnými zakázkami. Miroslav Mach na pozici jednatele skončil, nicméně pro KCPK pracoval dál, na čas dokonce ve funkci technického ředitele.

Šéf Kulturního centra Plzeňského kraje po zásahu NCOZ končí, odvolali ho radní

Po zásahu NCOZ si kraj objednal audit, který zmapoval činnost a hospodaření KCPK. A ve společnosti ne z vlastní vůle skončila i Eva Heyworth.

Výsledek auditu označila opozice na posledním jednání zastupitelů kraje za alarmující a za veřejnou politickou popravu předsedy dozorčí rady KCPK, kterým je krajský radní Libor Picka ze STAN. Ten se do čela dozorčí rady dostal loni na začátku dubna a rezignovat na funkci nehodlá.

Tvrdí, že některé chyby z minulosti byly nebo budou napraveny a že pokračuje práce na realizaci projektu. Slibuje, že se v příštím roce bude stavět.

51 fotografií

Problém kolem KCPK zástupci krajské koalice bagatelizují stylem: Jednalo se o selhání jednotlivců, kteří možná zneužili své postavení, ale jedeme dál. Josef Bernard označuje postup při řešení problému za příkladný. „Kdo byl jenom trochu podezřelý, že se podílel na něčem nekalém, byl vyhozen prakticky z hodiny na hodinu,“ upozorňoval.

Jenomže prvotní a hlavní problém v celé kauze zřejmě tkvěl v postupu na začátku zvoleném a vedením kraje obhajovaném, spojeném i s výběrem lidí, kteří pracovali pro KCPK. Přestože i odborníci před touto cestou už před třemi roky varovali, hejtmanství jako by to neslyšelo. Na prosazenou cestu se pak nabalily další maléry spojené s činností krajské společnosti.

Někteří regionální politici si patrně uvědomují, že se společnost KCPK vlastněná krajem dostala do průšvihu. Možná i proto plzeňský primátor a regionální šéf ANO Roman Zarzycký nyní tvrdí: „Jen se chci jako krajský předseda hnutí ANO distancovat od toho, že by s tím ANO mělo něco společného. “

Dusno ve vedení kraje. Po zásahu NCOZ chce opozice stopnout rekonstrukci lázní

To však dost dobře nemůže být pravda. ANO bylo nejsilnější stranou v minulé krajské koalici, která realizaci záměru otevřela dveře a zvolenou cestu posvětila. Hnutí je i v tomto volebním období nejsilnější součástí současné krajské koalice, která vznikla po volbách v roce 2024. ANO od roku 2023 mělo a dosud má své zástupce v dozorčí radě KCPK, stejně jako tam od počátku byli a jsou lidé nominovaní za STAN a za Piráty.

Vzhledem k auditem zmapovaným zhruba dvaceti značným pochybením v činnosti KCPK možná stojí za připomenutí, že se odehrávala v době, kdy kraj vedli a vedou politici, kteří leckdy mluví o boji proti zákulisním hráčům a prosazování transparentnosti. S tou ovšem měla praxe v krajské společnosti pramálo společného.

Nepřímou „zásluhu“ na tom, kam až dospěla situace kolem záměru vybudovat nové prostory pro Západočeskou galerii, mají i zástupci dnešní krajské opozice. Zejména ODS se zastávala původního projektu navrženého pro lokalitu U Zvonu, ale v době, kdy mohla, nedokázala prosadit shodu na financování stavby.

Dřív vadila vysoká cena, teď už ne

Zhruba miliarda na novou budovu U Zvonu byla pro řadu politiků roky naprosto nepřijatelná, přestože kraj ve spolupráci s městem a využitím možné dotace státu zřejmě mohl takovou investici zvládnout. Před krajskými volbami v roce 2016, kdy byla cena galerie U Zvonu odhadovaná na 860 milionů, ODS dokonce tvrdila, že si to kraj může dovolit a nebude na to ani potřebovat úvěr.

Po volbách už však občanští demokraté nedokázali najít ve vedení kraje shodu na financování z vlastních zdrojů. Místo toho si hejtmanství dalo podmínku, že minimálně 40 procent z ceny je nutné získat z jiných zdrojů, tedy především dotací.

V dnešní koalici je situace zcela odlišná. Ve hře je jiný projekt s cenou odhadovanou na zhruba dvě miliardy a o nutnosti získat 40 procent z jiných zdrojů už nemluví vůbec nikdo včetně těch, kteří na tom před lety trvali. Kdysi byla miliarda nemyslitelná, nyní jsou dvě miliardy v pořádku, a to už kraj dal 120 milionů na koupi společnosti původního vlastníka bývalých lázní.

Co ještě vývoj kolem aktuálního záměru ukázal? Splnění slibu, že bude letos hotovo, je dávno pohřbené, projekt ještě nemá stavební povolení. Od dříve prosazovaného režimu design & build kraj ustoupil po zjištění, že není vhodný, jak upozorňovali architekti. Výsledky auditu činnosti KCPK ukázaly, jak také může v praxi vypadat režim in-house, s jakými problémy může souviset a že může být opakem transparentnosti. Když architekti v roce 2023 říkali, že na architektonickou soutěž je času dost, zřejmě měli pravdu. Na galerii U Zvonu na ni stačily zhruba tři měsíce.