Řenče zasáhnou tři akcelerační zóny. Tlak kvůli větrníkům je neúnosný, říká starostka

Zájemci o budování větrných elektráren si v obci podávají kliky. Tlak je neúnosný. Tak mluví starostka Řenčí z Plzeňska Miloslava Loudová. Je ráda, že pro ni tento kolotoč pomine na podzim, kdy jí končí mandát. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž zveřejnilo návrh takzvaných akceleračních oblastí pro zrychlené schvalování větrných elektráren. Z Plzeňského kraje se tam nejčastěji objevují právě Řenče, na jejichž území zasahují tři akcelerační zóny ze sedmi.

A aby toho nebylo málo, Řenče jsou i v oblasti, kterou jako vhodnou pro budování větrného parku stanovila i územní studie, kterou si nechalo vypracovat hejtmanství.

Nejambicióznější projekt v kraji je zřejmě ten od firmy Complexa Energie. Počítá s 25 až 50 větrníky s výkonem až 350 MW mezi obcemi Řenče, Letiny a Měčín. Na webu firmy stojí, že chce kombinovat větrné elektrárny s plánovanou budoucí výstavbou přečerpávací elektrárny Dolní Lukavice – Libákovice s výkonem 200 MW a budoucí výstavbou 100–150 MW geotermální elektrárny Žinkovy.

Větrný park částečně zasahuje do akcelerační zóny, kterou stanovilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), ale i do zóny, kterou vybralo hejtmanství. Starostka Řenčí Miloslava Loudová to komentuje tak, že firma asi věděla víc než obce, které o umístění akceleračních území nikdo předem neinformoval. Jisté je jen to, že větrný park Complexy je ve fázi posuzování vlivu projektu na životní prostředí EIA.

Bouřlivé jednání o větrných elektrárnách na Plzeňsku: jsou obavy z hluku i o krajinu

V Řenčích se před několika dny sešli lidé prezentující se jako odborníci na energetiku na debatě, která navazovala na debatu Complexy v březnu 2026. Jak říká zakladatel firmy Complexa Matěj Vaňátko, nebylo to vyvážené setkání příznivců a odpůrců s občany, ale akce se zvrhla v zastrašování skupinou lidí, kteří objíždějí podobné akce po celé republice a štvou místní občany proti sobě. Podobně setkání líčí i starostka, která podíl místních odhaduje na polovinu, což byla asi stovka lidí.

Projekt Complexy je podle Vaňátka navržen tak, aby přinesl levnou elektřinu domácnostem, podíl na zisku dotčeným občanům, stabilní příjem obcím a výrazné zvýšení energetické soběstačnosti ČR. „Místní občané se mohou navíc stát přímými akcionáři a spolumajiteli větrného parku,“ dodal.

Park se podle Vaňátka řeší od června 2025, kdy Complexa absolvovala první jednání s obcí Řenče. „Od obce už jsme přijali připomínky, kde požaduje významnou redukci některých věží, dramatické zvýšení odstupové vzdálenosti od obydlí, online měření hluku z parku, aby park lidi nerušil,“ popsal Vaňátko. Starostka uvedla, že chystá anketu, aby se místní mohli vyjádřit.

Plány na větrníky rozdělují Plzeňský kraj. Lidé protestují, projekty přibývají

Protože v případě obnovitelných zdrojů se někdy mluví o nebezpečí přesycení sítě a následném možném blackoutu, když najednou hodně svítí slunce či fouká vítr, Complexa to chce řešit spojením parku s přečerpávací elektrárnou. Ta totiž funguje jako obří baterie pro ukládání energie. V době přebytku elektřiny v síti čerpá vodu z dolní nádrže do horní, čímž energii spotřebovává; když je elektřiny nedostatek, voda se pustí zpět přes turbínu do dolní nádrže a vyrábí se elektřina.

Dolní nádrž má být mezi Dolní Lukavicí, Přešticemi a obcí Krasavce u řeky Úhlavy, horní nádrž na kopci Kožich nad Libákovicemi. Tato lokalita je zajímavá tím, že se nemusí lidově řečeno uříznout kus kopce, jak se to stalo v případě nejznámější přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně na severní Moravě. „Stačí jen dosypat hráz zeminou vykopanou při budování dolní nádrže. Není potřeba tam v podstatě nic moc kopat,“ vysvětlil Vaňátko. Nyní probíhá technicko-ekonomická studie, která zjistí, jestli je projekt proveditelný. „Řeší se třeba vliv větrného parku v kombinaci s přečerpávací elektrárnou na elektrizační soustavu,“ vysvětlil Vaňátko.

Větrný park by měl být přímo připojený do rozvodny Přeštice. „Máme smlouvu se společností ČEPS, máme zarezervovaný výkon přímo z páteřní přenosové soustavy,“ vysvětlil Vaňátko. V Přešticích se chystají investice do zvýšení kapacity sítě, jinak by připojení projektu nebylo možné. „S posílením se počítá okolo roku 2030,“ uvedl Vaňátko.

EU podporuje výstavbu nových větrných elektráren, Česká republika může do roku 2030 využít prostředky například z Modernizačního fondu. Park společnosti Complexa však s využitím dotací podle Vaňátka nepočítá. Soustředí se na prodej elektřiny skrze dlouhodobé smlouvy přímo českým firmám.