Město plné pastí na cyklisty. Jezdců v Praze přibývá, chybí nejen bezpečné trasy

Na kole by po metropoli jezdili častěji, ale bojí se. Podobnou zkušenost popisuje řada Pražanů, kteří jinak kolo běžně využívají alespoň rekreačně. Bariérou pro každodenní jízdu přitom často není vzdálenost ani terén, ale pocit bezpečí v silničním provozu.

Obavy jsou na místě. Třeba Smetanovo nábřeží patří k nejvytíženějším cyklistickým trasám v metropoli, zároveň ale i k nejrizikovějším.

Podle loňských dat Centra dopravního výzkumu tam za posledních deset let došlo k 18 nehodám cyklistů, z toho 13 se zraněním. Skutečný počet nehod je přitom podle odborníků výrazně vyšší. Lidé totiž hlásí tak jednu nehodu z deseti.

Přes nový most poprvé do práce. Šetří minuty, lidem ale vadí cyklisté či lavičky

Problém tohoto úseku spočívá v nebezpečné kombinaci několika faktorů. Cyklista se tam musí zařadit mezi tramvajové koleje, sledovat provoz za sebou i přijíždějící tramvaje a zároveň přejet koleje pod správným úhlem tak, aby nespadl. Právě kumulace podnětů je podle analýzy iniciativy Městem na kole častým důvodem nehod.

Podobně rizikových míst je celá řada. Křižovatka u Bulhara, podjezd Hlávkova mostu u Vltavské nebo Klárov patří mezi lokality, kterým se cyklisté snaží vyhnout. Společným jmenovatelem je vysoká intenzita dopravy, nepřehlednost a nedostatečná infrastruktura.

Helmu nenosí více než polovina

Podle policejních statistik došlo v Praze loni k 389 dopravním nehodám s cyklisty. V letech 2020–2025 se stalo v celém Česku 25 115 těchto nehod.

Ze statistik také vyplývá, že více než polovina usmrcených cyklistů neměla na hlavě přilbu. Přitom právě ochrana hlavy je podle odborníků to, co může rozhodnout o tom, jestli člověk od nehody odejde po svých nebo se závažnějším až fatálním zraněním.

„Tu nehodu může cyklista způsobit sám sobě, třeba mu to podklouzne a špatně spadne. Helma by měla být opravdu základ,“ říká Markéta Novotná, metodička dopravní výchovy z Týmu silniční bezpečnosti.

Pravidla se tu nedodržují. Po nehodě v Žižkovském tunelu chce radnice úpravy

Podle dubnové analýzy 16. ročníku projektu Na kole jen s přilbou jsou nejrizikovější skupinou cyklistů senioři. Právě ti nosí podle statistik helmu nejméně.

„Lidi nad 55 let mají mnohdy pocit, že za jejich mládí se helma nenosila, tak proč by ji měli nosit teď,“ dodává Novotná. Projekt „Na kole jen s přilbou“ začal 15. dubna, v jeho rámci cyklohlídky v terénu oslovují cyklisty. Pořádají také desítky doprovodných akcí.

Špatně navržené cykloboxy

Riziko podle odborníků spočívá také v samotném navržení ulic. To potvrzují i nedávné analýzy spolku AutoMat zaměřené na tzv. cykloboxy – předsunuté stopčáry na křižovatkách, které mají cyklistům zajistit lepší viditelnost. „Novým pražským standardům vyhovují jen dvě třetiny cykloboxů,“ říká Martin Šnobr z týmu Městem na kole.

Ve více než polovině míst, kde cyklobox chybí, by přitom jeho doplnění bylo potřeba. Právě nedostatečná délka nebo absence těchto prvků může mít fatální následky.

Při smrtelné nehodě u Edenu v roce 2024 byl cyklobox o 20 centimetrů kratší, než doporučují pražské standardy. Stejně tak u nehody v Ústecké ulici v Praze 8 chybělo dostatečné předsunutí cyklistů v křižovatce.

Podle Lucie Rýzlerové z organizace AutoMat jsou nejnebezpečnější místa tam, kde se mísí různé typy dopravy.

Jako první jsme projeli nový most na kole. Chodníky jsou OK, ale kde si dát pozor?

„Velmi problematické jsou komunikace s intenzivní automobilovou dopravou, kde není cyklistická doprava fyzicky oddělena. Obecně pak jsou nejrizikovější křižovatky,“ doplňuje Rýzlerová. Právě na nich dochází ke střetům, přičemž v přibližně 60 % případů je viníkem řidič motorového vozidla. Specifickou kapitolou jsou sdílené stezky, například podél Vltavy.

„Ve chvíli, kdy si každý myslí, že je něco víc, vzniká problém. Lidé k sobě nepřistupují s respektem a ohleduplností,“ říká Markéta Novotná z Týmu silniční bezpečnosti.

„Infrastruktura hraje možná tu největší roli. To, jak je ulice navržená, přímo ovlivňuje naše chování,“ říká Šnobr. Metropole podle jeho slov stále postrádá souvislou síť bezpečných cyklotras. „Dnes jde spíše o jednotlivé úseky, mezi nimiž zůstávají místa bez jakéhokoliv řešení,“ upozorňuje.

Přesto v metropoli jezdí na kole stále více lidí. Podle průzkumu z roku 2022 sedne na kolo alespoň jednou měsíčně téměř polovina Pražanů, tedy asi 456 tisíc lidí. Mezi lety 2024 a 2025 navíc vzrostl počet průjezdů na sčítačích o 14 %. Do květnové výzvy Do práce na kole se každoročně zapojí přes 20 tisíc účastníků ve více než 50 městech.