Má i vlastní kotelnu. Projděte si vzácný kostel, který byl dekády přehlížený

Na úpatí Krušných hor mezi Dubím a Litvínovem stojí neprávem opomíjená vzácná architektonická památka. Evangelický kostel Vzkříšení v Hrobu na Teplicku z roku 1902 je nejstarším secesním kostelem v Česku, ale od 60. let minulého století je zavřený a chátrá. Nyní se však dominanta města začíná probouzet k životu. Radnice ve spolupráci s církví začala s prvními opravami.

Kostel je od roku 1958 kulturní památkou, avšak jeho stav je hodně neutěšený. Na tom se vedle času podepsali i lidé. Zloději ukradli, co mohli, a umělecké vitráže rozmlátili chuligáni. A třeba kostelní lavice skončily pro změnu v kotelně. Ale to se má pozvolna měnit. Například v červnu se má opět rozzářit hodinový ciferník na chrámové věži.

34 fotografií

„Kostel patří Československé církvi husitské a my máme podepsanou smlouvu o vzájemné spolupráci a údržbě. Druhým rokem proto máme vytvořenou pracovní skupinu, v níž jsou zástupci města, občané i církev, a řešíme, co dále s kostelem. Zadali jsme vytvoření projektové dokumentace, díky níž se nám podařilo celý kostel kámen po kameni zmapovat pomocí 3D technologie. Na tomto základě pak vzniká plán, jak s opravami postupovat,“ říká místostarosta Karel Hirsch (Za Hrob).

Prvním velkým krokem, do kterého se pustili, bylo vyčištění okolí kostela od náletových dřevin. Sedmdesát dobrovolníků, kteří si sami přinesli nářadí, loni provedlo nejen velký úklid prostranství u kostela, ale i vyčištění zanesených okapů.

„Dalším úkolem bylo ochránit památku před nebezpečím starých stromů, u kterých hrozilo padání větví a jejichž kořenový systém narušoval základy stavby. Na základě dendrologických posudků byly stromy odstraněny a budou nahrazeny novou výsadbou,“ pokračuje Hirsch s tím, že vykácením těchto stromů se otevřel nádherný výhled na kostel, který se opět rýsuje jako místní dominanta.

Po rabování zlodějů a řádění vandalů má kostel všechna okna zabedněna. „Z toho všeho, co je na kostele špatně, je však nejvíce viditelný ciferník věžních hodin. Proto jsme se rozhodli ciferníky a ručičky hodin renovovat. Tři kovové ciferníky před měsícem sejmuli horolezci a odborná firma z Lysé nad Labem provádí jejich renovaci. Čtvrtý ciferník, který je nad hlavním vchodem, je skleněný a jeho sklo má tloušťku jeden centimetr. Ten jsme nechali vyčistit, aby opět mohl krásně svítit,“ popisuje Hirsch s tím, že opravené mechanické věžní hodiny fungují výborně.

V plné kráse by měly ciferníky fungovat od června. Jejich oprava vyšla na více než čtvrt milionu korun a na financování se rovnoměrně podílely město a církev. „Je to naše kulturní dědictví, tak se o něj také musíme starat,“ podotýká místostarosta.

Další plánovaná oprava by se měla týkat střechy kostela, která je v daleko horším stavu, než na první pohled vypadá. Tašky praskají a lámou se a střechou zatéká. Proto bude potřeba zároveň opravit i nosné trámy a narušenou klenbu. Právě ta byla ve své době unikátem, kterým se stavitelé snažili hledat nové cesty. V tomto případě však, jak čas ukázal, šlo o slepou uličku.

„Nepravou klenbu totiž tvoří drátěná armatura se sádrokartonem. Dráty jsou prorezavělé a části klenby postupně padají. To vše bude potřeba rozebrat a obnovit,“ nastiňuje Hirsch.

Renovace kostela, který měl progresivně vlastní kotelnu s rozvodem teplého vzduchu pod podlahou, je nyní na začátku a opravit toho bude nutné opravdu hodně.

Potřebné finance na kompletní rekonstrukci, které se před deseti lety odhadovaly na třicet milionů korun, budou dnes mnohem vyšší. Jako nejlepší cesta se proto místním jeví postupné dílčí opravy, na které bude možné spíše sehnat finance.

OBRAZEM: „Tajný“ byt i moderní stůl. Šikmý kostel v Ústí skrývá řadu příběhů

Nejstarší secesní kostel v Česku je sice uzamčený, ale nikoli nedostupný. „Zájemci jej mohou navštívit po dohodě v městském infocentru. Dále kostel otevíráme na Noc kostelů, kdy zde probíhá program pro veřejnost,“ dodává místostarosta.

Až bude jednou kostel opravený, měl by se stát kulturním a společenským místem. Jednou z variant může být svatební nebo obřadní místnost. Ve hře je také využití jako muzeum třicetileté války.

„V Hrobu třicetiletá válka začala, tak bychom to mohli připomenout,“ podotýká Hirsch s tím, že vypálení a zboření hrobského protestantského kostela roku 1617 posloužilo protestanským stavům jako pádný argument k zahájení českého povstání, kterým začala třicetiletá válka.