Nejvíce lidí opět umřelo v Ústeckém kraji. Roli hrají i ghetta, poukazují lékaři

Ústecký kraj za loňský rok opět vykázal největší úmrtnost obyvatel v republice. Podle nově zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zde zemřelo v přepočtu na tisíc obyvatel o jednoho člověka více než v celorepublikovém průměru. Dlouhodobě nejčastější příčinou jsou nemoci oběhové soustavy a nádory.

V minulém roce zemřelo v Ústeckém kraji celkem 9 407 lidí. V přepočtu na tisíc obyvatel to bylo 11,7 lidí, což je stejně jako ve dvou minulých letech. Průměr Česka byl 10,4 zemřelých na tisíc obyvatel.

„Přesné příčiny úmrtnosti budeme znát až v květnu, to budeme moci říci, které nemoci v Ústeckém kraji mají na úmrtí obyvatel největší podíl. Obecně lze ale říci, že dlouhodobě zde lidé nejčastěji umírají na kardiovaskulární onemocnění (nemoci srdce a cév, například ischemická choroba srdeční, infarkt, cévní mozková příhoda),“ říká Monika Raušerová z Krajské správy ČSÚ v Ústí nad Labem.

Nejvyšší úmrtnost v kraji nechtěla v tuto chvíli komentovat Krajská hygienická stanice ani Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Někteří lékaři mimo záznam však poukazují na to, že velkou roli hrají v Ústeckém kraji vyloučené lokality, v nichž jsou častá kardiovaskulární onemocnění, která jsou jedním z nejčastějších komplikací obezity.

Počet narozených dětí v ČR se propadl na historické minimum. Loni jich bylo 78 tisíc

Tato onemocnění dlouhodobě stojí za největším počtem úmrtí. „Třeba z dostupných dat za rok 2024 byly nejčastější příčinou úmrtí v Ústeckém kraji nemoci oběhové soustavy a druhou nejčastější zhoubné novotvary,“ doplňuje Raušerová.

Dlouhodobě třetí nejčastější příčinou úmrtí byly nemoci dýchací soustavy, do nichž patří mimo jiné chřipka či zánět plic a chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí. Vysoký podíl mají také úmrtí v důsledku cukrovky, nemocí trávicích ústrojí a narůstá i počet úmrtí na nemoci nervové soustavy.

Nejvíce zemřelých v Ústeckém kraji bylo ve věku 60–89 let. V minulém roce ale došlo k nárůstu zemřelých lidí u dětí do 14 let a u padesátníků. V porovnáním jednotlivých věkových skupin s celorepublikovým průměrem je v regionu nižší zastoupení zemřelých ve věku od 15 do 49 let a dále osmdesátiletých a starších.

V Ústeckém kraji žilo ke konci roku 2025 celkem 805 943 obyvatel, z čehož bylo 397 385 mužů a 408 558 žen. Za uplynulých 12 měsíců loňského roku tak se počet obyvatel kraje snížil o 2 413 lidí. „Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn výhradně přirozeným úbytkem obyvatel, počet zemřelých převýšil počet narozených o 3 964 lidí, zatímco saldo migrace bylo vlivem té zahraniční kladné,“ podotýká ředitel Krajské správy ČSÚ v Ústí nad Labem Roman Bechtold.

Obezita je nemoc, zvyšuje i riziko rakoviny. Vyhledejte pomoc, radí lékaři

Do Ústeckého kraje se od ledna do konce prosince 2025 přistěhovalo 10 634 obyvatel. Vystěhovalo se z něj 9 083 obyvatel. Vnitrostátní migrace však byla záporná, do Ústeckého kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 6 308 lidí a vystěhovalo 6 349 lidí. Naopak v kraji přibylo 1 592 obyvatel, kteří se přistěhovali z ciziny, hlavně z Ukrajiny.

Od ledna do prosince loňského roku se v Ústeckém kraji narodilo 5 443 dětí, což bylo o 689 novorozenců méně než v roce 2024 a nejméně od vzniku kraje roku 2000. Na tisíc obyvatel Ústeckého kraje se v loňském roce narodilo jen 6,8 dětí, zatímco v roce 2024 to bylo 7,6 dětí. Celorepublikový průměr byl loni 7,1 dětí na tisíc obyvatel. Nejnižší porodnost statistici zaznamenali v okrese Litoměřice a nejvyšší na Chomutovsku.

V kraji také vzrostl podíl narozených dětí mimo manželství, který dosáhl na téměř 64 procent. Podíl mimomanželských dětí byl nejvyšší mezi kraji, celorepublikově totiž představoval jen necelých 46 procent.