Nový model výuky: ve škole i ve fabrice. Kraj otestuje duální vzdělávání

Jako první škola v kraji spustí od letošního září novinku. Střední škola – Centrum odborné přípravy technické (COPT) Uherský Brod vyzkouší jinou formu výuky v podobě duálního vzdělávání. Jde o model odborné přípravy, který úzce propojuje teorii s praxí.

Ve škole zůstane výuka odborných předmětů a teorie, druhá část učení se ale uskuteční přímo ve firmě, kde si studenti osvojí konkrétní dovednosti z oboru.

Uherskobrodští studenti absolvují část odborného výcviku ve výrobě firmy Česká zbrojovka, v jejímž areálu sídlí. „Zavedení duálního vzdělávání je pro školu i region zásadním posunem směrem k modernímu pojetí odborné přípravy,“ uvedla ředitelka školy Hana Kubišová. „Studenti získají možnost vzdělávat se v úzkém kontaktu s praxí a poznat fungování špičkové společnosti.“

Žáci budou pracovat pod vedením firemních instruktorů, kteří se zapojí také do jejich hodnocení a budou se podílet i na maturitních zkouškách.

Firmy řeší, jak vychovat budoucí zaměstnance, ty velké chystají vlastní třídy

„Střední škola COPT Uherský Brod je naším dlouhodobým partnerem a mnoho jejích absolventů u nás už našlo uplatnění. Koncept duálního vzdělávání nám pomůže tuto spolupráci ještě prohloubit,“ sdělil generální ředitel České zbrojovky Jan Zajíc.

Duální vzdělávání je v Česku ve školském zákoně zakotveno teprve od ledna a Zlínský kraj se do něj chce pustit jako jeden z prvních. Inspiruje se i na sousedním Slovensku, kde jeho zástupci letos navštívili strojírenskou společnost Chropynska Slovakia.

Ta je součástí skupiny Chropynska, která je velkým zaměstnavatelem na Kroměřížsku a duální vzdělávání na ní funguje už šest let. „Jejich zkušenosti ukazují, že propojení škol a firem přináší konkrétní výsledky,“ řekla krajská radní Jindra Mikuláštíková. „Přestože máme částečně odlišnou legislativu, řada principů je přenositelná i k nám. Chceme vytvořit stabilní model spolupráce, který bude přínosem pro školy, firmy i samotné studenty.“

Tisíc eur na žáka za rok

Podle odborníků, které redakce iDNES.cz oslovila, je duální vzdělávání podnětná myšlenka, která funguje v Rakousku, Německu nebo Švýcarsku. Týká se například strojírenství, elektrotechniky, stavebnictví nebo gastronomie.

V české legislativě je však zatím nedotažené. Svaz průmyslu a dopravy ČR upozorňuje na absenci motivačních prvků pro firmy, aby do něj aktivně vstupovaly. Zmíněné Slovensko například po několika letech fungování „duálu“ zavedlo příspěvek zaměstnavateli na žáka ve výši tisíc eur ročně. Svaz by přivítal i zastropování výše žákovských stipendií, aby nemohly velké firmy přeplatit a přetáhnout žáky těm menším.

Kam jít na střední? Značný vliv na rozhodování školáků má i názor kamarádů

„Chybí také poradenská síť k duálu v regionech a bude potřeba doladit řadu drobných nepřesností a nejasností. Proto žádáme ministerstvo školství o co nejrychlejší novelizaci daných ustanovení,“ poznamenal Miloš Rathouský, manažer pro vzdělávání Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Celkově nápad vítá. „Ve firmách, které se zapojily do pilotního ověřování, funguje spolupráce se školami jako investice do budoucnosti,“ podotkl Rathouský. „Zvyšuje loajalitu mladých pracovníků, snižuje náklady na zaškolování a pomáhá předcházet generačním výpadkům v klíčových profesích.“

Nutná je úprava legislativy

Podobně to vidí Martin Navrátil, šéf Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, který byl před sedmi lety součástí týmu připravujícího zákon o odborném vzdělávání.

„Do současné novely se z něj bohužel propsalo jen něco,“ konstatoval. „V roce 2019 jsme mířili na to, aby se do systému zapojilo zhruba deset procent oborů. Pokud ale zůstane legislativa v současné podobě bez dalších úprav, zájem firem nebude velký a celý systém nedosáhne potřebné relevance,“ dodal.

Pro firmy totiž nyní není zásadní rozdíl mezi tím, jestli budou spolupracovat stejně jako dosud, nebo přejdou do režimu duálního vzdělávání. Přitom za něj mají nést odpovědnost na základě uzavřené smlouvy.

„Není možné si žáka zasmluvnit, proto mluvíme spíše o zvyšování pravděpodobnosti, že u firmy zůstane pracovat,“ popsal Navrátil. „Firma zároveň nese větší odpovědnost za kvalitu praxe. Pokud plní jen minimum, studenti nejsou spokojeni. Když se ale zapojí naplno, má motivaci zajistit kvalitní praxi i špičkové instruktory.“