Poslední veřejné vystoupení horolezce Messnera v Česku. Ve Zlíně ho vítaly davy

Proslulý horolezec Reinhold Messner měl v pátek večer jako hlavní hvězda cestovatelského festivalu Neznámá Země dlouho dopředu vyprodanou přednášku a autogramiádu v beznadějně zaplněném Kongresovém centru ve Zlíně. Další den vystoupil před fanoušky také na náměstí Míru ve Zlíně.

Fronta na jeho podpis byla tak dlouhá, že se kvůli ní posunul začátek vystoupení o půl hodiny. A když se v pátek krátce po dvacáté hodině na pódiu vyprodaného Kongresového centra ve Zlíně objevil Reinhold Messner, přivítal ho bouřlivý potlesk.

Ikonická postava světového horolezectví přijela do Česka v rámci turné nazvaného The Final Expedition (česky Poslední výprava) a jde o jeho poslední veřejné vystoupení u nás. V neděli se ještě představí v Praze.

8 fotografií

Messner jako první v historii zdolal všech čtrnáct osmitisícovek bez použití kyslíku, čímž posunul hranice lidských možností v extrémních podmínkách.

Proslavil se také odvážnými sólovýstupy a minimalistickým stylem lezení, který klade důraz na vlastní síly a respekt k horám. Letos mu bude 82 let a po horách už dávno neleze, ale mysl mu pořád slouží a je fascinující poslouchat jeho životní příběh, který ve Zlíně vyprávěl.

„Horolezectví je uměním přežít a dobrodružstvím. Někomu se třeba zdá jako zbytečné, ale není nesmyslné. Smysl mu dáváme právě vlastní činností,“ shrnul svoji životní filozofii.

Cesta na Mount Everest je jako dálnice, zlobí se Reinhold Messner

„Každá generace horolezců našla svůj limit a říkala, že více už není možné dosáhnout. Ale každá další pak chce překonat hranici, která byla nastavená před nimi. A to je žene dál a dál.“

K lezení jsou podle něj potřeba nejen silné paže a obratnost, ale hlavně schopnost koncentrace. Na každý pohyb a každou vteřinu na skále. „Horolezce motivuje zvědavost a touha poznat sám sebe i svět. Lezete s vědomím, že jste zodpovědní za svůj vlastní život. Pokud horu úspěšně zdoláte, znovu jej získáte zpět a je na vás, jak s ním dál naložíte. A to je velká odpovědnost,“ popisoval muž, který se narodil v italských Dolomitech a na skály lezl už jako malý kluk.

V pěti letech zdolal vrchol ve výšce tři tisíce metrů a nezastavil se. „Jsem z devíti sourozenců a všichni jsme se stali horolezci. Jen já a bratr Günther jsme se však dali na extrémní lezení.“

Proslulý horolezec Reinhold Messner měl jako hlavní hvězda cestovatelského festivalu Neznámá Země přednášku a autogramiádu v Kongresovém centru ve Zlíně. (24. duben 2026)

Právě se svým bratrem se v roce 1970 pustili do prvního výstup na osmitisícovku, pákistánskou Nanga Parbat. Překonali obávanou 4 500 metrů vysokou Rupálskou stěnu a dosáhli vrcholu, při cestě zpět jinou stěnou ale Günther zahynul zřejmě vlivem pádu laviny a Reinhold se ocitl na pokraji smrti. Měl takové omrzliny, že mu lékaři museli amputovat šest prstů na nohou a několik článků na rukou. Záchranu našel až ve vesnici místních pastevců.

„Zažil jsem tehdy nejstrašnější noc svého života. Neměli jsme vodu ani jídlo a byli zesláblí, cestou dolů jsem měl halucinace. Šel jsem dolů jako první, vzdálil jsem se od bratra a najednou zmizel,“ popisoval Messner, na němž bylo i po tolika letech znát, jak těžké chvíle tehdy prožíval. Tichý sál sledoval, jak na fotce na velkém plátně ukazuje, kudy na horu stoupali, pak se vraceli a kde přišly osudové problémy.

Nahoru raději sólově

„Možná si řeknete: jak se může člověk po takové události a ztrátě bratra vrátit k lezení? Dva roky jsem pak na horách nebyl a vrátil se k práci učitele. A poté jsem dostal od rakouských horolezců pozvání na Manáslu, jeden z nejkrásnějších vrcholů Himálaje.“

I tuto expedici však provázela tragédie, ve sněhové bouři zemřeli dva horolezci. A Messner učinil radikální rozhodnutí: dělat výstupy sólově, nebo pouze s malým týmem. „Díky tomu jsem se stal svobodným a zodpovědným jen sám za sebe.“

Vrhnul se na alpský styl horolezectví, tedy rychlý, čistý způsob výstupu, kdy lezci postupují z údolí na vrchol bez budování výškových táborů, fixních lan či umělého kyslíku a všechno vybavení si nesou s sebou.

Masky, stan i bota po bratrovi. Prošli jsme s Messnerem jeho pět muzeí

S Peterem Habelerem v roce 1975 zdolali osmitisícovku Gašerbrum za pouhé tři dny a tři roky poté jako první na světě vystoupili na nejvyšší horu světa Mount Everest bez umělého kyslíku. V roce 1980 jej dokonce zdolal sám.

„Mount Everest je krásná hora, ale dnes je z ní turistická atrakce. Pokud máte peníze, můžete pod ní spát ve stanu na úrovni pětihvězdičkového hotelu, vrtulník vás vyveze do výšky 6 500 metrů a pak pokračujete s maximálním možným přísunem kyslíku,“ krčí rameny Messner. „Každý má samozřejmě právo zvolit si vlastní cestu, ale už to zkrátka není hora, která ukazuje lidské limity.“

Po zdolání všech osmitisícovek si našel jinou životní cestu a od 90. let se pustil do polárních přechodů. „Přešel jsem z vertikálních výprav do horizontálních,“ usmál se.

Proslulý horolezec Reinhold Messner měl jako hlavní hvězda cestovatelského festivalu Neznámá Země v pátek 24. dubna 2026 přednášku a autogramiádu v Kongresovém centru ve Zlíně. Další den vystoupil před fanoušky i s manželkou Diane Messnerovou na náměstí Míru ve Zlíně.

Vydal se na 2 800 kilometrů dlouhý přechod Antarktidy přes jižní pól, šel přes Grónsko, neúspěšně zkusil přejít Arktidu ze Sibiře do Kanady, absolvoval přechody pouští Taklamakan a Gobi.

„Člověk je v tom tichém světě úplně ztracen ve své mysli. Zažíváte nekonečnou samotu a pocit ztracení. A uvědomíte si, že pro člověka není větší učitel, než příroda,“ poznamenal Messner.

Podle svých slov mívá někdy následující sen: „Jdu, jdu a jdu, stávám se stále menším, přede mnou je obrovský prostor, čas je nulový a nekonečný zároveň. To je moje poslední výprava,“ dodal muž, jemuž se na závěr dostalo dlouhého potlesku ve stoje. Pořadatelé jubilejního třicátého ročníku festivalu Neznámá země si jako hlavního hosta nemohli vybrat lepší jméno.

Messner si prohlédl Zlín, obdivoval Baťu

Páteční přednáškou se program Messnera a jeho ženy nevyčerpal. V sobotu dopoledne si společně prohlédli Zlín, zejména zdejší Mrakodrap a Zikmundovu vilu. Veřejnosti se pak představili ještě jednou, a to na náměstí Míru, kde měli sraz autonomádi. Desítky lidí se sešly pod pódiem a uvítaly slavného muže s manželkou potleskem.

Messner pak mimo jiné vysvětlil důvod svého celosvětového turné s projektem The Filan Expedition, s nímž se představil už v USA, Jižní Koreji či Slovinsku.

„Když jsem přešel v šedesáti letech poušť Gobi, tak jsem si uvědomil, jak velká dřina to pro mě byla. Došlo mi, že i když jsem si nepřipadal, že bych měl hned zemřít, tak skončila éra mých velkých expedic, jako byl přechod Antarktidy,“ vyprávěl Messner.

„Bez lítosti jsem si vědom toho, že se čas ztrácí a okamžik mé smrti se blíží. To, co přijde po smrti, nevypadá tak, že by to byl nějaký duchovní posmrtný život, ale je to odkaz, který tady člověk nechá. A okamžik absolutního bezčasí a nekonečno je totéž,“ dokončil myšlenku, za kterou sklidil aplaus.

Dočkal se i dárku, který ho zjevně dojal. Byla to replika bot ledového muže Ötziho, jehož mumie byla nalezena v roce 1991 v Alpách. Obuv zkoumal zlínský odborník a pedagog zdejší univerzity Petr Hlaváček. Navíc Messner byl jeden z prvních lidí, kteří Ötziho uviděli.

Jako UFO vrostlé do skály. Messner otevřel na Kronplatzu nové muzeum

„A tehdy jsem ani pořádně nerozuměl, že je starý 3 500 let. Pochopil jsme, že je to archeologické, ne horolezecké téma. Ale tyto boty jsou také částí lezecké historie. Před 3 500 lety lidé byli schopní přejít ledovce ve středních Alpách,“ vysvětlil Messner.

Boty uloží do svého muzea Reinhold Messner House v Tyrolsku. Ledového muže také považuje za horolezce.

„Tento důležitý exponát vytváří spojení mezi Messner House a Zlínem. A také spojení s obrovským géniem Tomáše Bati, který s lidmi, kteří byli blízko, vybudoval celé město a dosáhl celosvětového úspěchu, který je pro mne zhmotněný i tímto laskavým přijetím, jehož se mi dostává ve Zlíně,“ uzavřel své krátké vystoupení Messner. Za potlesku opustil pódium a pomalu přecházel na radnici, kde ho čekala tisková konference.

Messner: Zlín býval jako americké Sillicon Valley Proslulý horolezec Reinhold Messner měl jako hlavní hvězda cestovatelského festivalu Neznámá Země v pátek 24. dubna 2026 přednášku a autogramiádu v Kongresovém centru ve Zlíně. Další den vystoupil před fanoušky také na náměstí Míru ve Zlíně. Návštěvu Reinholda Messnera ve Zlíně na 30. ročníku festivalu Neznámá Země plánovali její organizátoři rok a půl. Když se mu při přípravě programu zmínili o tom, že jde o rodné město Tomáše Bati, chtěl si ho prohlédnout. A jak už bývá u slavného horolezce zvykem, snažil se omezit všechny oficiality. Nakonec souhlasil s krátkou tiskovou konferencí ve Zlíně, kde odpověděl na několik dotazů. Jaké pocity jste zažíval při dosažení vrcholu Mount Everestu? Nebyly to velké pocity štěstí, možná úlevy. Na vrcholu je horolezec vystavený smrti. Můžete tam zůstat půl hodiny, když to počasí dovolí. Je to jiné než v Dolomitech, kde můžete strávit na vrcholu i hodinu. Tam si můžete dovolit pozitivní emoce. U tak velkého vrcholu to tak ale nebylo. Silné emoce se dostavily, až jsme sešli dolů a byli v bezpečí. Jak na vás zapůsobil Zlín? A měl jste před jeho návštěvou hlubší povědomí o Tomáši Baťovi? Před tím jsem moc vekou znalost neměl. Věděl jsem o firmě Baťa, ale neznal jsem město. Byl jsem před tím pouze dvakrát v Praze. Ze Zlína jsem unešený. Baťa musel být génius, když zorganizoval město a průmyslovou výrobu tak, aby to vše fungovalo. Zlín byl před sto lety podobný jako americké Sillicon Valley. Znal jste cestovatele Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelku? Dozvěděl jsem se o nich až ve Zlíně. Jejich příběh je pro mě velmi zajímavý, prohlédl jsem si také dům, kde je spousta jejich knih a deníků, které budou pro studenty inspirací. Jaké máte zájmy? Žijeme v páru se svojí ženou, nemáme volný a pracovní čas. Stále tvoříme. Nepřemýšlíme nad tím, co je potřeba, ale co musíme dělat. Stále pracujeme na Messner House pro příští generace. Co říkáte na zprávy, že kvůli pojistnému podvodu nepálští průvodci trávili horolezce i inscenovali pak záchranné akce na Mount Everest? Četl jsem tuto zprávu, ale potom zmizela. Nějak tomu rozumím. Dnes je to otázka peněz. Mount Everest je stroj na peníze. Dnes se dostanete z Londýna na Everest a zpět za týden, pokud máte předem čas na aklimatizaci v přetlakové komoře. Mnoho lidí tam leze, ale nemají tušení, co dělají. Jen si něco koupí. Helikoptéru se dostanou do tábora, kde je velká infrastruktura. Když jsem tam byl naposledy, bylo tam pět heliportů. Lide létali na večeři do Káthmándú a vraceli se ráno. I člověk, který nemá žádné zkušenosti s horolezectvím, se může díky tomu v řetězu dostat až na vrchol. Zajímalo by mě, což je asi otázka času a vývoje technologií, kdy bude helikoptéra schopná dostat lidi až na vrchol.