Obce na Zlínsku ochrání před povodní poldry. Potřebují však pozemky soukromníků

V roce 2024 zalila velká voda po vydatných deštích části Sazovic, Lechotic či Rackové hned dvakrát. Pro ně i další obce, které jsou sdruženy v Mikroregionu Žídelná, teď stát zpracoval studii, jak dalším povodním zabránit.

„Cílem navrženého systému opatření je významné snížení povodňových průtoků i při extrémních srážkách. Studie pracuje s návrhovými situacemi, které odpovídají déletrvajícím lijákům i lokálním přívalovým jevům,“ uvedla mluvčí Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Petra Kazdová. „Z dosavadních jednání vyplývá, že obce návrhy vítají,“ doplnila.

Návrhy řeší SPÚ společně se Zlínským krajem, starosty obcí a dalšími organizacemi. Mezi opatřeními jsou především suché poldry a ochranné nádrže, jichž je celkem 19, průlehy a zasakovací pásy či zemědělská opatření, která mají zpomalit stékání vody z polí a omezit erozi.

Studie představuje základ pro opatření v obcích, kde se zatím žádné pozemkové úpravy neudělaly, a současně jako doplnění základu tam, kde už byly dokončené.

Například na katastru Rackové počítá s dalšími třemi poldry, jež mají zadržet přívaly vody z polí a propouštět je postupně, aby je zvládly pojmout potoky.

10 fotografií

„Nad obcí máme jeden poldr a mysleli jsme si, že už je tím ochráněná. Ale povodně před dvěma lety ukázaly, že musíme udělat další,“ přiblížil starosta Rackové Jaroslav Kaňa. „Doufám, že navržená opatření povodním zabrání. Víc věcí udělat asi už nemůžeme.“

Povodně byly mimořádné

I na potocích před Rackovou jsou další protipovodňová opatření, stejně jako na katastru téměř každé okolní obce. K jejich doplnění bude klíčové zajistit potřebné pozemky, což může být problém.

„U nás by se jeden poldr dal umístit, to je ale asi maximum,“ naznačil starosta Lechotic Petr Maňásek, jenž je předsedou Mikroregionu Žídelná.

Obce řeší, jak zastavit vodu. 3D model simuluje záplavy a ukáže slabá místa

Potřebné pozemky vlastní zemědělské družstvo, které na nich hospodaří. A starosta má obavy, že je nebude chtít prodat. „Určitě o tom budeme jednat,“ ujistil Maňásek.

Obce zažily povodně v červenci a především v září 2024, kdy voda zaplavila desítky domů. Jen v Lechoticích jich bylo sedmnáct. Velké škody napáchala také v sousedních Sazovicích, kde zalila střed obce i se sportovním areálem. Studie tam navrhuje dva poldry.

„Jsme v situaci, kdy je třeba vodu zastavit na tocích před námi. V obci už nemůžeme dělat nic. Starší opatření byla funkční, ale poslední povodně byly opravdu mimořádné,“ zmínila starostka Sazovic Michaela Vajdíková.

Ani další obce nemají v zástavbě prostor, aby vodu zastavily. Musí se to udělat před nimi, proti proudu vodních toků. I proto studie počítá s opatřeními také v Lukovečku, Fryštáku či Martinicích a dalších obcích. Otázkou je, zda budou v praxi opravdu fungovat.

„Desetkrát prší a současná opatření stačí, pak přijde jeden přívalový déšť a jsou nedostačující,“ poznamenal starosta Mysločovic Petr Jurášek. „Potom je otázkou, jestli kvůli dešti, který přijde jednou za sto let, vytvářet velké investice. Naše opatření ale potřebují posílit,“ domnívá se.

Ochrana před povodní. Studie ukáže modely proudění vody i riziková místa

V Mysločovicích by mohly vzniknout další dva poldry. Není však jasné kdy. Stejně jako v jiných obcích. „Cesta je ještě daleká, záměr se musí vyprojektovat a je třeba sehnat pozemky. To bude největší komplikace. U nás je vlastní soukromé osoby, s nimiž budeme jednat,“ naznačil Kaňa.

„Představa, že se to podaří rychle, je mylná. Narážíme na soukromé vlastnictví. Když vlastník odmítne, tak s tím nic neuděláme,“ podotkl Maňásek.

Vyvlastnění není možné

Stát nabídl obcím pomoc se směnami či výkupy pozemků i jednání se zemědělci, kteří by sami měli přispět ke zlepšení situace úpravami na polích.

Podle starosty Maňáska by přitom bylo dobré upravit zákon o vyvlastnění. To je dnes možné pouze v případech, kdy je prokázaný významný veřejný zájem a zároveň nelze pozemky získat dohodou.

Vánoce už slaví v suchu, strach z velké vody však v Sazovicích zůstal

„Tento postup má přesně stanovený proces, podmínky i přezkum. Rozhodně nejde o nástroj, který by bylo možné využívat v rámci procesu pozemkových úprav,“ reagovala Kazdová.

Studie je prvním krokem v dlouhodobém procesu. Pokud budou k dispozici pozemky, můžou se udělat jednoduché úpravy, potom projekt a zajistit financování.

„Odhad termínu není v tuto chvíli možný, protože rychlost projektu bude záviset zejména na majetkoprávním vypořádání a na průběhu projekčních prací,“ řekla Kazdová.

Hraniční situace? Když nám silný proud strhl a převrhl člun, líčí šéf hasičů

Podle ní může nastat posun k realizaci během několika let. Financování by šlo zajistit z evropských a státních dotací a ve spolupráci s obcemi a Zlínským krajem.

Odtokové studie si nechávají zpracovat i v Kroměříži a ve Valašském Meziříčí, kde povodně před dvěma lety také způsobily škody.