Hrad Malenovice má novou archeologickou expozici, láká i na unikátní sbírku zbraní
Zlín si každý spojuje s moderními baťovskými stavbami, ale někdy se zapomíná na to, že na území města lidé najdou i středověký hrad. Shlíží z kopce na místní část Malenovice a pochází z poloviny 14. století. V sobotu se jeho brány otevírají návštěvníkům po rozsáhlé rekonstrukci, která trvala rok a půl.
Nejenže je opravený hrad krásnější, ale také je našlapaný nejrůznějšími lákadly. V mnoha sálech, kam se dosud lidé nemohli dostat, připravilo zlínské muzeum hned několik nových moderně pojatých expozic. Přibližují historii hradu i příběhy předků, nechybí archeologické poklady nebo ukázky řemesel.
Hlavní novinkou je rozsáhlá archeologická expozice Otevři zem, odkryj čas, která představuje unikátní nálezy z kraje od paleolitu po raný středověk, včetně vzácných hrobů a trojrozměrných modelů.
Lidé tak mohou poprvé vidět stovky exponátů, které byly doteď ukryty jejich očím. „Muzeum mělo velké množství zajímavých předmětů v depozitářích, ovšem zatím nebylo kde je prezentovat. Podklady už řadu let připravovala kolegyně Jana Langová, ale až nyní se to konečně podařilo,“ upozornil archeolog Muzea jihovýchodní Moravy Adam Fojtík.
„Snažili jsme se ukázat co nejširší škálu artefaktů, od kamenných předmětů, keramiku, potom samozřejmě kovy, měď, bronz, železo. K těm zajímavým patří například kování avarského opasku z raného středověku, přilba a zbroj z éry kočovných národů nebo pěkný nález keltského meče.“
Nejsou tady jen zbraně, ale také nástroje denní potřeby nebo železné šperky, skleněné a bronzové náramky nebo bronzové opasky a mince z různých lokalit na Zlínsku. Je zde také zrekonstruovaný hrob s kostrou a zbraněmi.
Zlín zvelebí okolí hradu Malenovice, vzniknou u něj pěšiny nebo altán![]() |
„Unikátní je drobná plastika z pozdní doby bronzové ve tvaru stylizované lidské postavy s vloženým bronzovým korálkem. Byla nalezena v nedalekých Kvítkovicích,“ doplnil Fojtík.
Z podobného období pocházejí ukázky takzvaných depotů, tedy pokladů, převážně šperků, ukrytých pod zem buď kvůli válečnému ohrožení, nebo z náboženských důvodů. V muzejním depozitáři dosud zůstávala ukrytá i velká sbírka historických zbraní, které jsou nyní vystaveny ve třech sálech hradu. I tady mohou návštěvníci vidět několik skutečných rarit.
V jedné místnosti jsou balkánské a orientální zbraně, ve druhé sportovní zbraně a terče, a hlavní třetí část expozice patří vojenským a loveckým zbraním.
„Orientální zbraně nesloužily jen k boji, ale byly i ozdobou svého nositele. Proto jsou bohatě zdobené a vyřezávané, třeba perská šavle šamšír nebo výzbroj samuraje. Meče byly pro samuraje posvátné a byly jeho duší. Bylo přesně dané, jak musí být uložené. To respektujeme i v naší expozici. Například v době míru musela být rukojeť meče na levé straně. Mimochodem sama rukojeť z rejnočí kůže je velmi pozoruhodná,“ popsala historička Yvona Činčová.
Mezi vojenskými střelnými zbraněmi je raritou takzvaná větrovka používaná rakouskou armádou za napoleonských válek. „Její pažba je tvořena nádrží s natlakovaným vzduchem, který vyhnal střelu ven. Tato puška měla dvě hlavní výhody. Byla na svou dobu velmi rychlá, za minutu vystřelila až 22 nábojů. Střelec u sebe měl v zásobě dvě až tři nádrže se stlačeným vzduchem, které mohl vyměňovat nebo znovu natlakovat pumpičkou. Aby zásobník znovu naplnil, musel zapumpovat 1 500krát.“
Prvorepubliková hospůdka
Druhou výhodou bylo, že střelba pomocí vzduchu nebyla prakticky slyšitelná. „Puška větrovka proto byla nepřítelem považována za zákeřnou zbraň. Napoleon údajně vydal rozkaz, že pokud Francouzi chytí rakouského vojáka s touto zbraní, mají ho bez milosti popravit,“ doplnila historička.
Z nádvoří hradu se vstupuje do dalších expozic v přízemí. Jedna místnost hradu je zařízená jako stará hospoda. Expozice se jmenuje Hostinec našich pradědečků a navozuje atmosféru hospůdek z éry první republiky.
Ve sklepení se nachází stálá výstava Hrady – hrdá místa věnovaná nejen stavebnímu vývoji malenovického hradu, ale i dalším významným hradům regionu a je doplněná o působivé lapidárium. Expozice Cesta kůže, vlákna a železa zase ukazuje zpracování těchto základních surovin formou exponátů, audiovizuálních prvků, panelů i komiksu.
Zlínský kraj je plný skvostných hradů, většinu se daří zachraňovat citlivě![]() |
„Snažili jsme se popsat, co vše musí člověk udělat, aby se dostal k finálnímu výrobku. Kolegyně botanička si dokonce vysadila na zahrádce len a pozorovala, jak roste,“ řekla kurátorka geologických sbírek Andrea Dovicová.
Výstava je interaktivní, což je lákavé hlavně pro děti, které si tak mohou spoustu věcí vyzkoušet. Například jak se stříhá s replikou slovanských nůžek nalezených na slovanském hradišti Klášťov u Vizovic.
Zachovány zůstaly oblíbená zoologická expozice přímo na hradě či etnografická expozice Dřevo proutí sláma v hradní hájence.
Rekonstrukce hradu začala na podzim 2024. Zlínský kraj, kterému stavba patří, na ni dal 20 milionů korun. Celkové náklady byly 54 milionů, větší část tak byla zaplacena z evropských fondů.
„Stavební práce se dotkly celé řady míst. Šlo o výměnu téměř stovky starých dřevěných oken, která nahradila okna zhotovená podle dostupných historických fotografií, vybudování větracího kanálu na nádvoří, opravu elektroinstalace i parketových podlah či zřízení nového sociálního zařízení na horním nádvoří,“ vypočítala mluvčí kraje Soňa Ličková.
24. října 2015 |
Další zprávy
Čunek se hodlá stát popáté starostou Vsetína. Letos ho chce ANO z čela sesadit
Hromadnou dopravu ve Zlíně řídí inteligentní křižovatky. Zatím zkušebně






