Římovská přehrada dostane přísnější ochranu, má zamezit výskytu sinic

Přísnější hygienickou ochranu dostane římovská přehrada – největší jihočeská nádrž na pitnou vodu. Hydrologové totiž doporučili upravit režim v jejích ochranných pásmech, aby se z preventivních důvodů zamezilo například rozvoji sinic z unikajícího fosforu.

Důvodem novely vyhlášky o hygienickém pásmu je i její stárnutí, současná je z roku 2007. Změnu navrhuje krajský úřad, připomínkovat ji teď mohou dotčené obce a veřejnost.

Nádrž na řece Malši na Českokrumlovsku má funkci strategickou. Zásobuje pitnou vodou 360 tisíc domácností. Jezero tvoří úsek řeky od Kaplice až po Římov o délce 47 kilometrů. Ochranné pásmo s omezením vstupu a režimu leží při obou březích. „Jeho rozsah se nemění,“ upřesnila Monika Wögebauerová z krajského odboru životního prostředí.

9 fotografií

Obce k tomu mají podávat připomínky. Vedení Velešína předalo dokument k analýze odborníkům, hodně změn je totiž v rovině legislativy. V katastru města navíc funguje víc subjektů, které musejí dodržovat stanovené podmínky pro činnost v ochranné zóně. Jsou to například zemědělci a průmyslové firmy.

„Máme jako město vlastní čistírnu odpadních vod, která je napojená do povodí Vltavy. Je to několik kilometrů dlouhé potrubí, kterým se odpady tlačí přes čerpadlo. Pokud bude třeba potrubí rekonstruovat, bude to pro nás značná investice,“ přemýšlí starosta Velešína Petr Wágner.

Podobně se chce poradit s odborníky i město Kaplice. Jde hlavně o to, nakolik se nové předpisy dotknou obcí a jak se budou kontrolovat.

Vědci dali do ryb vysílačky. Mapují jejich život v Římovské přehradě

Pro subjekty hospodařící kolem nádrže bude nejnáročnější dodržovat normy odpadních vod, pro zemědělce zase maximální množství chemického hnojení na svazích kolem přehrady. Návrh vyhlášky přitom vyčleňuje z pásma ochrany Kozákův most, po němž vede silnice mezi Velešínem a Svatým Janem nad Malší. Na některá turisticky zajímavá místa povoluje vstup na výjimku. Například do lokality hradu Velešín, k pramenu Srdíčko, mohyle Dlouhá a na další atraktivní trasy.

Co však v praxi taková omezení znamenají? Podle odboru životního prostředí kraje jde o zpřísnění textu popisujícího nový režim v těchto pásmech.

„Režim vstupu do ochranného pásma zůstává beze změny. Je umožněn na základě výjimek, kontrolu jeho dodržování zajišťují příslušné orgány veřejné správy, jako je policie nebo správce vodního díla, jako tomu je doposud,“ vysvětlila Wögebauerová.

Jihočeští a norští vědci pomohou úpravnám vod s organickými látkami

Podle některých dotčených obcí zůstává ochrana zdroje pitné vody takzvaně na papíře. Třeba hlídat okolní zemědělce, kolik na svá pole sypou chemického hnojiva a zda nepřekračují jejich limity, je podle starostů skoro utopie.

Problémy s kvalitou vody řeší kraj také u Lipna. Naštěstí není pitná, ale množí se v ní sinice podporované fosforečnany uniklými z čističek odpadních vod a nelegálních odpadových výpustí. Kompletní odkanalizování a vyčistění odpadů na Lipensku je však úkol nad možností veřejných financí.

V podobě studie také zůstává projekt vytvoření druhé nádrže na pitnou vodu na Malši u Kaplice. Rezervoár by měl do budoucna podpořit rostoucí spotřebu pitné vody, ale státní finance na záměr chybí.