Tragický příběh Monyové míří na obrazovky. Synové řekli, proč souhlasili se zfilmováním

Příběh jako vystřižený z románu. Nebo ze seriálu. Spisovatelka píše knihy o domácím násilí. Samozřejmě se jedná jen o její představivost. Nic, co by se byť jen podobalo jejímu životu, čtenáři na stránkách nenajdou. Jenže co když najednou realita a fikce začnou splývat? Simona Monyová říkávala: „Kéž by moje knihy pomohly aspoň jednomu člověku.“

Její tvorba motivovala oběti teroru v partnerství vyhledat pomoc. Sama se však z vlastního toxického vztahu vymanit nedokázala. Vášnivé soužití brněnské rodačky s Borisem Ingrem se postupem času měnilo v noční můru. Hádky přerostly v psychické násilí, pak Ingr začal manželce ubližovat i fyzicky.

Na začátku srpna 2011 jí v rodinném domě v Obřanech zasadil šest ran nožem, kterým ve 44 letech podlehla.

Nová televizní série o životě zavražděné spisovatelky Simony Monyové zvedá téma domácího násilí. Předpremiéru měla 28. dubna 2026 v Brně.

Podle synů spisovatelky by mohl téma domácího násilí výrazně opět otevřít nový seriál. „Máma vždycky chtěla, aby její knihy pomáhaly,“ vysvětlují Michal, Dominik a Šimon Monyovi na předpremiéře prvního dílu ze série s příznačným názvem Monyová, proč souhlasili se zfilmováním příběhu a poskytli tvůrkyním osobní vzpomínky.

Promítání očekávaného počinu v hlavních rolích s Terezou Rambou a Igorem Orozovičem a navazující diskuse lákaly toto úterý diváky do zaplněného sálu ve Velkém Špalíčku v Brně. Simona Monyová byla hrdá na své rodné město, proto se akce konala právě zde. Šest dílů minisérie následně poběží postupně od 18. května na internetové televizi Oneplay.

„Teď už o tobě budeme mluvit jen hezky, Simono“

V kině se přitom ukazuje, že formát určený pro domácí obrazovky dokáže obstát i na velkém plátně. Publiku, jež se účastní charitativního večera na podporu organizace Rosa pomáhající lidem ohroženým domácím násilím, se tají dech. V sále občas zní smích, který pravidelně střídá napjaté ticho. Po projekci diváci oceňují potleskem přítomné autorky seriálu.

Trudný osud Simony Monyové

  • Simona Monyová, vlastním jménem Ingrová, se narodila 17. března 1967 v Brně.
  • Umělecký pseudonym si vymyslela podle oslovení „Mony“, jak jí říkával dědeček.
  • Ve třiceti letech debutovala románem Osud mě má rád. Od té doby začala psát jednu knihu za druhou, celkem jich vydala kolem třicítky a zařadila se mezi populární autorky ženské prózy a nejprodávanější české spisovatele. Mezi nejznámější díla patří Tchyně a uzený, Deník citového vyděrače nebo Krotitelka snů.
  • Život Simony Monyové skončil tragicky 3. srpna 2011, kdy jí bylo 44 let. Po dlouhodobém domácím násilí ji ubodal manžel Boris Ingr. Šesti ranami nožem způsobil své ženě závažná zranění, kterým ještě téhož dne podlehla. Zůstali po ní tři synové – nejmladší z nich chodil do první třídy, dva z předchozího manželství byli již dospělí.
  • Ingr byl za vraždu odsouzen k 15 letům vězení, loni byl kvůli nemoci předčasně propuštěn.
  • Trudný osud spisovatelky nově připomene šestidílná série Monyová, která „jde“ k divákům na platformě Oneplay od 18. května s novými díly v týdenních intervalech.

Delegace v čele s režisérkou Zuzanou Kirchnerovou ukazuje svůj počin prvně ve městě, odkud Monyová pocházela. „Chtěli jsme Simoně vrátit hlas,“ zdůrazňuje kreativní producentka Klára Follová. „Lidé ji vnímají jen jako oběť vraždy, ale v seriálu ji poznají z jiných stránek,“ přidává výkonná producentka Johana Kolářová.

V prvním díle tak nepadne jediná facka. Diváci se seznamují s mladou ženou, jež se snaží prosadit jako spisovatelka. Je milující máma, manželka a kamarádka. A také má problémy se sebevědomím, řeší rodinné trable či nedostatek vášně v prvním manželství. „Smutné je, že je tak málo silných ženských postav, které táhnou děj,“ zmiňuje herečka Tereza Ramba. Právě proto po scénáři „okamžitě skočila“. Tak moc se lišil od většiny těch, co jí chodí – kde má hrát jen manželku hlavního hrdiny. „Ale my to změníme,“ dodává Ramba s úsměvem.

Zároveň na předpremiéře jasně zaznívá motivace tvůrčího týmu, který za seriálem stojí. „Ať už se to neděje, proto to děláme,“ říká s odkazem na domácí násilí autorka námětu Marta Fenclová.

Hlavní představitelka příběh ženy, který ztvárňovala, zná z médií, avšak její knihy před oslovením nečetla. „Dostala jsem se k nim až v přípravách,“ přiznává. Nezvládla ale všechny tituly. Bylo v nich prý tolik sebeobviňování a ošklivých slov o sobě samé, že je musela odložit. „Řekla bych jí: Teď už o tobě budeme mluvit jen hezky, Simono,“ povídá Ramba, s níž v Brně debatují i herci Jenovéfa Boková, Kryštof Hádek a Simona Kollárová.

Z fleku vymyslela svůj příběh, vzpomíná syn

Potomci spisovatelky se shodují, že i přes prvotní nejistotu, zda znovu vzpomínat na bolavou minulost a čelit mediálnímu tlaku, jsou rádi, že projekt vznikl. „Zatím jsem viděl jen první čtyři díly,“ odpovídá Michal Mony, nejstarší ze synů, na otázku, zda už zhlédl celou sérii a co na ni říká.

„Pustil jsem si to záměrně v soukromí, sám doma,“ podotýká s tím, že se chtěl od snímku na obrazovce odosobnit a brát vše čistě jako umělecký zážitek, který se ho netýká. „To ale nešlo, velmi se podobá realitě. Vyvolává ve mně vzpomínky,“ doplňuje.

Spisovatelka se před smrtí svěřila známým, že ji manžel týrá

Například scéna, v níž Monyová leží se svými malými syny večer v posteli a vypráví jim pohádky, odpovídá skutečnosti. „Z fleku vymyslela vlastní příběh,“ vzpomíná prvorozený syn na dar slova své matky.

Naopak třeba situace, kdy spisovatelka prochází s juniory brněnskými ulicemi a rozdává své knihy, aby je dostala do povědomí a zvýšila prodejnost, se prý takto neodehrála. „Nevzpomínám si, že bych nosil mámě igelitku s knížkami. Filmařky tím spíš chtěly demonstrovat, jak si šla za svým,“ připomíná Dominik Mony spisovatelskou realitu.

Přestože jeho matce nakladatelé zprvu nedůvěřovali, díky své průbojnosti nakonec obstála a vydávala si knihy sama. „Tvrdila, že nejlepší reklama je šuškanda,“ uzavírá diskusi nejstarší syn. Díky novému seriálu se šuškanda dost pravděpodobně rozjede naplno...

Kde hledat pomoc, když domov ovládne násilí

  • Domácí násilí zahrnuje fyzické, psychické, sexuální i ekonomické útoky mezi blízkými osobami, nejčastěji mezi partnery. Netýká se jen určité sociální skupiny, může se objevit v jakémkoli prostředí.
  • Podle reprezentativního výzkumu zažilo v Česku některou z forem násilí až 38 procent žen. Při dlouhodobém týrání je klíčové vyhledat specializovanou pomoc, obrátit se na blízké a vytvořit si bezpečnostní plán.
  • Při bezprostředním ohrožení je nutné volat policii (158) nebo linku 112 a pokud možno zachovat důkazy o napadení.
  • Bílý kruh bezpečí poskytuje krizovou pomoc, která je bezplatná, anonymní a dostupná nonstop na telefonní lince 116 006. Odborné poradenství nabízejí také intervenční centra a specializované organizace, například Rosa, proFem nebo Acorus.

Zdroj: rosacentrum.cz

Právě hrajeme Právě vysíláme

Noční Impuls

20.00-05.00
Přehrát rádio Pozastavit rádio

ELÁN

TANEČNICE Z LÚČNICE

Následuje 05.00-09.00
Avatar
Avatar
Avatar
Avatar

Haló, tady Impulsovi