Stále jsem věřila, že se vrátím. Rolí ve filmu Šampión jsem zvítězila, říká Nagyová

Být krasobruslařkou a vznášet se v piruetách nad ledem jí nebylo dopřáno. Být nadosmrti princeznou zase nechtěla ona. A tak jí osud nakonec svěřil velkou roli ženy, která přivedla na vrchol jednoho z nejlepších krasobruslařů všech dob. Kruh se uzavřel. „Splnil se mi sen. Je to velké zadostiučinění,“ vypráví slovenská herečka Jana Nagyová s rozzářenýma očima.

Po skoro třicetileté herecké pauze jste si v posledních letech zahrála ve filmech Princ Mamánek a Dvě slova jako klíč a v seriálech Hořký svět a Studna. Nyní je za vámi česká premiéra snímku Šampión, kde ztvárňujete hlavní ženskou roli. Vnímáte to jako svůj velký herecký comeback?
V první řadě musím říct, že jsem nesmírně šťastná, že mě Jan Budař obsadil do své pohádky Princ Mamánek. Asi to skutečně byl můj comeback, i když jsem ani nevnímala, jak dlouhý čas od mé poslední role ve filmu Pozemský nepokoj uběhl. Nestačí, že má herec jen talent. Musí být také extrémně disciplinovaný a mít svoji identitu. Já taková jsem a přesnost vyžaduju i od druhých. A myslím, že lidé jako já, kteří mají nejen talent, ale také jistou akurátnost a energii a kteří chtějí pracovat, realizovat se a touží divákům něco předat, by tu možnost měli dostat. Už jen proto, že role matek a babiček přece nemohou ztvárňovat třicetileté herečky.