První selfie tyč, plejáda herců. Film Zabil jsem Einsteina, pánové... slaví 55

Populární česká sci-fi komedie o tom, co by bylo, kdyby nebylo to, co bylo. Film Zabil jsem Einsteina, pánové... slaví pětapadesát let od premiéry. Poodhalíme vám, jaké pikantnosti se odehrávaly při natáčení.

Děj sci-fi komedie Zabil jsem Einsteina, pánové... se odehrává střídavě v Americe někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí a v Praze roku 1911. Je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky Alberta Einsteina ovlivnila vývoj života na naší planetě…

Píše se rok 1999 a skupina nukleárních fanatiků pokračuje ve svých pokusech s jadernou (Grantovou) bombou G. V důsledku jejích odpadních účinků se ženám zbláznily buňky, jsou nervózní a rostou jim vousy. Dámy organizují demonstrace, což je společensky dále neúnosné.

Petr Čepek a Jana Brejchová ve filmu Zabil jsem Einsteina, pánové... (1969)

Americká vláda proto vyšle skupinu profesora Davida Moora (Jiří Sovák), která má zlikvidovat kořen problému v počátcích moderní fyziky. Úkol zní jasně, zabít nenápadně Alberta Einsteina, na jehož základních propočtech Grantův výzkum staví.

To ovšem nebude tak jednoduché. Je zapotřebí prostřednictvím stroje času vycestovat do minulosti. K ruce Moorovi budou krásná Gwen Williamsová (Jana Brejchová), expertka na historické období 1910-1915, a zbrklý profesor Frank Pech (Lubomír Lipský), kteří do děje výrazně zasáhnou. K likvidaci génia však nedojde, nebude nutná. Gwen totiž Albertovi fyziku rozmluví. Přesvědčila ho, že Růžena, co vaří u Krausů, ví o teorii relativity víc než on sám. Je to prý hodná holka, která mu s tím ráda pomůže…

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Atmosféru secesní Prahy se tvůrcům povedlo vykreslit dokonale, stejně jako blízkou budoucnost ohroženou vědou. Těžko uvěřit tomu, že komedie Zabil jsem Einsteina, pánové... vznikla už v roce 1969.

Autorem knižní předlohy byl mistr české sci-fi Josef Nesvadba, český lékař a spisovatel, mimo jiné autor námětů k dalším legendárním filmům, jako jsou Blbec z Xeenumunde, Pane, vy jste vdova, Slečna Golem či Upír z Feratu.

Na scénáři s Nesvadbou spolupracovali Miloš Macourek a režisér Oldřich Lipský. Ten byl z tématu cestování v čase velmi nesvůj a nechal už tak dost bláznivý scénář několikrát přepracovat. Asi proto skoro půlhodinu filmového času zabere nekonečné a opakované vysvětlování, než se začne konečně něco dít.

Čepek svou roli původně hrát nechtěl

Problémy byly i s herci. Když Lipský v roce 1968 obsazoval hlavní a vedlejší role, málokdo věřil této komedii natolik, aby se hned začal učit scénář. Petr Čepek, představitel Einsteina, dokonce zprvu svou úlohu odmítl a musel mu domluvit jeho kamarád, kameraman Ivan Šlapeta, aby ji přijal. Čepek jistě nelitoval.

A pro úplnost musíme dodat, že s některými herci to nebylo jednoduché, ani když už na natáčení kývli. Říká se, že Jiřího Sováka, který jsi zrovna užíval úspěch po Světácích, vozili na plac rovnou z různých pražských vináren, kde popíjel s neméně slavným kumpánem Vladimírem Menšíkem. Tihle dva byli tak třaskavá směs, že Lipský, ač původně chtěl, Menšíka raději neangažoval.

Natáčení provázely i další komplikace, když třeba Jiří Sovák při nebezpečné kaskadérské scéně omdlel. Jeřáb ho zvedal do výšky, herec dostal závrať a zatočila se mu hlava tak, že se zhroutil. Nadávky, které si pak kameraman vyslechl, byly jadrné a od srdce.

První roztahovací selfie tyč se objevila v českém filmu z roku 1969

Stejně tak Iva Janžurová nevzpomíná na film jen v dobrém: „Nejhorší byly ty vousy, které jsme na sobě měly. Vždycky jsem se těšila na chvíli, kdy jsem toho byla zbavena! I to líčení bylo dost složité. Občas nám na obličej malovali celé obrazce. Nic příjemného.“

Vynaložené úsilí však stálo to. Film je legendou právě díky špičkovým výkonům všech zúčastněných. Zajímavé je i to, že námět sám vycházel ze skutečných událostí, tedy z faktu, že Albert Einstein opravdu pobýval v roce 1911 v Praze a že zde mohl při nehodě přijít o život. V dnešní době konspiračních teorií máme opět o čem přemýšlet…

Československý snímek vyvolal pozdvižení před devíti lety, když začala na internetu kolovat scéna s „první selfie tyčí“. Vše začalo diskusí na serveru Reddit, kde se uživatel pozastavil nad momentem, ve kterém se Lubomír Lipský a Iva Janžurová společně fotí pomocí zařízení připomínajícího dnešní teleskopickou selfie tyčku. I takovým způsobem dokázaly být naše filmové klasiky objevné.

Scéna s „první selfie tyčí“: