„Upřímně nevím, jak to řešit.“ Obec nemá ve školce dost míst a bude platit rodičům

Zápisy do mateřských škol skončily a ředitelky a zřizovatelé vyhodnocují, kolik dětí se jim přihlásilo a kolik musejí odmítnout. Od začátku letošního roku jim zákon přikazuje najít místo pro každé dítě od jeho třetích narozenin, anebo platit jeho rodičům kompenzaci. Ne všude ale místa mají.

V malé obci Drahelčice v okrese Praha-západ funguje školka i provizorní škola. Vesnička, která má asi 1 700 obyvatel, v současné době staví novou, velkou školu. V poslední době se značně rozrůstá, přibývají noví obyvatelé a dosavadní kapacity nestačí. Přes všechnu snahu se v příštím školním roce nepodaří umístit do školky všechny děti, které na to mají ze zákona nárok. „Upřímně nevím, jak to budeme řešit,“ přiznává starostka Petra Ďuranová.

Zápis do MŠ 2026: kdo má nárok na přijetí, kdo povinnost chodit a co když není místo

Kdo musí dostat místo ve školce

Zápisy do MŠ skončily a rodiče se brzy dozví, jak jejich dítko dopadlo. „Dneska budeme vyhlašovat výsledky. Pro děti, které dovrší 3. rok do 31. srpna 2026, místo mít budeme. Problémem jsou ale ‚průběžní tříleťáci‘,“ říká starostka o dětech, které budou mít třetí narozeniny během nadcházejícího školního roku. I pro ně totiž podle novely zákona o dětských skupinách musí být ve školce místo, pokud je rodiče přihlásili v době zápisu.

Obec nemůže ovlivnit výstavbu

Podle starostky je v obci takových dětí 20. Obecní školka přitom není nijak malá – má 4 třídy a kapacitu 96 dětí. Přesto nestačí. „Jistě, dokážu si spočítat, kolik dětí z těch, které se tu narodily, bude tříletých. Nedokážu ale odhadnout migraci ve chvíli, kdy developer zkolauduje projekt v době předcházející zápisům,“ popisuje nesnáze starostka.

Obec podle ní nemůže nijak ovlivnit novou výstavbu, navíc se podle ní nakumulovaly případy, kdy se například lidé rozvedli a přivedli si do obce nové partnery s jejich dětmi.

V Drahelčicích staví novou školu

V Drahelčicích se přitom podle ní investuje do školství víc než dost, obec rozhodně nezaspala. V současné době provozuje kromě mateřské školy i „provizorku“ – provizorní školu v pronajatých modulárních kontejnerech, a staví velkou školu za 450 milionů korun.

Přístavba nové třídy MŠ, která by situaci vyřešila, by podle starostky vyšla na dalších 15 milionů. „Mohli bychom čerpat dotaci necelých 7 milionů, ale i kdybych sehnala další peníze, administrativně a organizačně bychom to nezvládli. Jsme malá obec, malý tým, a i když jsme dost výkonní, souběh dvou takových akcí není snadné uřídit. Navíc máme v obci také dost občanů starších ročníků a musíme myslet i na ně,“ vypočítává starostka.

Rodí se málo dětí, nové školky budou „na obtíž“. Někde ale bude přetlak

Problém pražského satelitu

Drahelčice doplácejí na to, že jsou díky své poloze zhruba 20 kilometrů od hlavního města pražským satelitem, kam se stěhují mladé rodiny z metropole. I kdyby se ale pro nadcházející rok podařilo kapacitu školky navýšit, problém by přišel zase z jiné strany. „V budoucnu nastane obcím spíš problém kapacitu školek zaplnit,“ míní šéf Sdružení místních samospráv a starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada.

S podobným problémem jako Drahelčice se Kamýk potýkal před pár lety, kdy však odpovědnost zřizovatele nebyla daná zákonem. Podařilo se to tehdy vyřešit umístěním některých dětí z Kamýku do školek v blízkých obcích.

Demografická křivka klesá. V roce 2025 se v Česku narodilo 77 600 dětí, což je o osm procent méně než předloni a vůbec nejméně v historii statistického zjišťování. Počet narozených dětí se snižuje už čtvrtý rok za sebou. Ve srovnání s rokem 2021, kdy přišlo na svět 111,8 tisíce dětí, to loni bylo o třetinu méně.

Když není místo ve školce, obec bude platit. Kolik rodiče dostanou a za co

Jiná školka nebo „pokuta“ 7 200 Kč

Obce, které místo ve školce pro všechny tříleťáky nenajdou, budou muset přijít s jiným řešením. Třeba zajistit kapacity v sousední, nespádové školce, zřídit dětskou skupinu nebo najít takovou, která by děti přijala. Starostka Ďuranová některé rodiče nasměrovala do dětské skupiny ve Zbuzanech, ale systémové řešení to není.

A tak Drahelčicím zřejmě nezbyde jiná cesta než ta, kterou zákon uvádí na posledním místě: platit rodičům nepřijatých tříleťáků finanční náhradu. „Je to 7 200 korun za každé dítě za každý měsíc. Když jsem si to spočítala, vychází to na nějakých tři čtvrtě milionu ročně,“ říká starostka.

Uvedenou částku chápe jako „pokutu“ za to, co obec nemůže předvídat. „Chtějí po nás věštění z křišťálové koule,“ uzavírá Ďuranová. Stejný názor má i senátor, předseda školské komise Svazu měst a obcí a bývalý starosta Svitav David Šimek, podle něhož stát není schopen zajistit obcím dostatek informací včas, a ještě je za to penalizuje.

Školce za 60 milionů hrozí zavření. Úřad musel uznat své pochybení a zrušil kolaudaci

Rodiče musí být „víc než předvídaví“

Finanční náhradu ale nebudou moci čerpat všichni rodiče, jejichž dítě nedostane od třetích narozenin místo ve spádové školce. Týká se jen těch, kteří už letos přišli k zápisům, přestože jejich potomkovi budou tři roky až třeba příští rok na jaře.

Následně se musejí vyčerpat všechny možnosti, tedy do 30 dnů se odvolat proti rozhodnutí a až poté se obrátit na obec. „Z pohledu rodiče je to trochu zběsilý konstrukt (...). Je třeba, aby rodiče byli více než ‚předvídaví‘ a na nedostatek kapacit se připravovali již rok dopředu,“ okomentovala to legislativní analytička Sdružení místních samospráv ČR Jindra Tužilová.

Další z povinných podmínek je například očkování, které musí být splněné již v době zápisu.