Moc se houpala. Žďárskou lávku mají zkrotit speciální tlumiče, testují ji běžci

Už loni v květnu instaloval druhý nejsilnější autojeřáb v republice díly nové lávky ve Žďáře nad Sázavou. Testy pak ale ukázaly, že se stavba moc chvěje. Přemostění řeky Sázavy je tak i po roce stále zavřené. Nyní ale most získal speciální pohlcovače kmitání. Odborníci testují, zda opatření zabrala.

Kolemjdoucí minulý týden ve čtvrtek upoutali chodci i běžci, neustále korzující po jinak nepřístupné lávce v Nábřežní ulici. Nešlo však o nahodilé pochůzky a pobíhání, ale o odborné testování.

„Norma pro zatěžovací zkoušky mostních objektů, mezi něž patří i lávky, říká, že by se měl prověřit standardní provoz na lávce. Takže tady chodíme tam a zpět, různými rychlostmi, v různém uspořádání,“ popsal přímo na místě Michal Polák z katedry mechaniky na stavební fakultě ČVUT v Praze. Tento nezávislý posuzovatel zastupuje laboratoř akreditovanou právě pro dynamické zatěžovací zkoušky mostních objektů.

9 fotografií

V další části testů se museli chodci pohybovat zase synchronizovanou chůzí, jejíž frekvence je nastavená tak, aby vyvolala co největší odezvu lávky. Všechny reakce zánovní betonové stavby u toho snímaly moderní měřicí přístroje.

První zkouška nevyšla

Po dokončení lávky, tedy loni na podzim, výsledky testování uspokojivé nebyly. „Zjistili jsme, že i jeden běžec dokáže konstrukci rozkmitat tak, že je to na první pohled vidět. Takže cítit to bylo jednoznačně také. Kdyby se tedy skupinka lidí rozhodla lávku rozkmitávat, stačilo by jim postavit se doprostřed, třikrát se zhoupnout a lávka by se hýbala opravdu výrazně,“ přiblížil výchozí stav Polák.

Příčinou je podle něj použitý materiál, vysokopevnostní UHPC beton, s nímž ještě není dostatek zkušeností. „Má výrazně menší útlum než standardní beton,“ upozornil posuzovatel. Tento materiál ale zase umožňuje mnohem subtilnější konstrukce mostů a lávek.

„Právě díky UHPC může mít mostovka ve své vrchní části tloušťku jen osm centimetrů, což bychom si s klasickým betonem dovolit nemohli,“ uvedla loni na jaře, při instalaci přemostění, mluvčí žďárské radnice Blanka Sobolová.

Nadměrné kmity podle Poláka neznamenají riziko ve smyslu například pádu lávky. „Jsou spíše příčinou diskomfortu při chůzi,“ poznamenal posuzovatel, jenž jen za letošek řeší už několik podobných případů chvějících se lávek.

U citlivějších jedinců může houpání vést třeba k nevolnosti, podobné mořské nemoci, určité skupiny lidí zase svádí k vandalismu a cílenému rozhoupávání stavby.

Mezi žebra žďárského mostu byly proto v polovině dubna dodatečně osazeny takzvané pohlcovače kmitání. „Jde o kovová závaží, která jsou oproti konstrukci uložená pružně, plus je tam tlumicí prvek. Funguje to v podstatě podobně jako tlumič u auta,“ zjednodušeně popsal Polák.

Instalace z pontonů na řece

Zařízení ale lidé neuvidí, jsou skrytá zespodu, pod konstrukcí, mezi žebry přemostění. O instalaci se postarala specializovaná firma, a to z pontonů umístěných přímo na vodě. „Pohlcovače jsou tam dva, každý o váze 550 kilogramů. Do výroby byly zadány hned loni na podzim. Není to ale jednoduchá záležitost, která by byla hotová za čtrnáct dní,“ vysvětlila při čtvrteční zkoušce Magdalena Boháčová ze společnosti Pontex. Tato firma most projektovala; samotnou stavbu měla na starosti společnost Simost.

Byť konečný výsledek letošního „reparátu“ ještě znám není, přímo na místě vypadalo skóre příznivě. „Podle toho, co jsme zatím vysledovali, je nyní kmitání výrazně nižší,“ konstatoval během testů Polák. Verdikt by měl zaznít v nadcházejících týdnech.

Na nový most se lidé budou jen dívat. Otevření se odkládá kvůli chvění

„Po mostních zkouškách dostaneme protokol o výsledku, v první polovině května by se pak měla uskutečnit kolaudace lávky a její otevření. Následně bude firma odstraňovat starou lávku i se středovým pilířem ve vodě,“ uvedla Sobolová. Náklady na dodatečná opatření, včetně výroby a instalace pohlcovačů kmitů, činí podle ní kolem 900 tisíc korun. Cena samotného mostu je zhruba třináct milionů.

Hlavní konstrukci lávky v Nábřežní ulici tvoří již zmíněný UHPC beton, každý ze dvou dílců má váhu asi patnáct tun. Stavbu doplňuje ještě nerezové zábradlí s podsvícením. Z nerezu je vyrobeno rovněž úžlabí v ose lávky sloužící pro odvedení vody.

Nová spojnice Nábřežní a Žižkovy ulice vznikla coby náhrada již dosluhující lávky z roku 1963, nacházející se jen pár metrů od nové stavby.