Zámek vystavuje „českou Monu Lisu“. Kdo je Mánesova Josefina, se stále neví
Do Čech pod Kosířem na Prostějovsku dorazil vzácný a tajemný náklad. Tamní zámek si k desátému výročí otevření pro veřejnost nadělil dárek v podobě díla, které je vrcholem českého malířství a na Moravě nebylo k vidění více než půl století. Od 1. května památka hostí ikonický obraz Josefa Mánesa Josefina, který bývá nazýván „českou Monou Lisou“.
Jedno z nejznámějších děl českého malířství 19. století do Čech pod Kosířem zapůjčila Národní galerie v Praze a na zámku setrvá do 20. září.
„Přivézt takto významné dílo na zámek je mimořádná událost. Nejde jen o výstavu obrazu, ale o setkání s příběhem, který se vypráví už více než 150 let,“ neskrývá nadšení kastelán zámku Martin Váňa.
„Takto zásadní zápůjčky potvrzují, že i regionální instituce mohou být důstojnými partnery pro prezentaci vrcholných děl národního kulturního dědictví,“ vyzdvihl Jakub Ráliš, ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci, které zámek v Čechách pod Kosířem spravuje.
Dílo, jež bylo na Moravě naposledy vystaveno před více než padesáti lety, patří k nejdiskutovanějším obrazům českého umění. Nejednoznačná identita zobrazené ženy i lehce erotický náboj z něj činí obraz, který nepřestává fascinovat odborníky i veřejnost.
„K okolnostem vzniku obrazu a identitě zobrazené ženy nemáme žádné dochované prameny. Poprvé byl obraz vystaven v roce 1872, tedy rok po Mánesově smrti, pod názvem Studie,“ přiblížila ředitelka Sbírky moderního umění Národní galerie Praha Veronika Hulíková.
„O devět let později se pak objevil jako Podobizna herečky Josefiny N. N. a na Zemské jubilejní výstavě v roce 1891 jako Poprsí ženy (Josefina),“ dodala.
Odhalili detaily skryté pod malbou
V polovině 30. let 20. století vyšla řada novinových článků, v nichž jejich autoři pátrali po konkrétní ženě, jež stála modelem. Jiří Karásek ze Lvovic ztotožnil Josefinu s Františkou Šťovíčkovou, služebnou, která byla matkou Mánesovy dcery Josefiny.
Novinář a spisovatel Jaromír Václav Šmejkal se zase inspiroval vzpomínkami Olgy Scholtenové, dcery Josefiny Lustigové, rozené Heichenwalderové, kterou Mánes také portrétoval.
Na zámek pod Kosířem se vrátil Mánesův obraz, desítky let byl nezvěstný |
„Na základě našich dnešních znalostí o tom, jak Mánes tvořil, je nepochybné, že pracoval podle živého modelu. A víme také, že obdivoval plátna renesančních mistrů, například Tiziana či Palmy il Vecchia, jimiž se mohl inspirovat,“ podotýká Hulíková.
Odborníci obraz v posledních letech podrobili důkladnému zkoumání. To odhalilo detaily skryté pod malbou, například tužkovou podkresbu, pomocí níž si Mánes rozvrhl kompozici, i pozdější zásahy restaurátorů. Moderní technologie tak umožnily nahlédnout přímo do procesu vzniku díla a potvrdit, že i tento obraz je výsledkem promyšlené malířské práce.
Na zámku v Čechách pod Kosířem nejde o první vystavené vrcholné dílo Mánesovy tvorby. Návštěvníci si mohou pamatovat obrazy Červené paraplíčko, Švadlenka nebo Utonulý. Každý z nich má svůj silný příběh propojený s pohnutým životním osudem malíře, jenž část svého života na zámku pobýval a byl blízkým přítelem šlechtického rodu Silva Tarouca, kterému památka patřila.
27. června 2024 |
Další zprávy
Místo hraček pilka a nůž, nutností jsou gumáky. V Bažince si děti hrají se živly
Autorské čtení, divadlo i veřejná debata. Olomouc poprvé hostí duhový jarmark
Strojvedoucí měl tři promile, poznali to cestující. Otálel s dveřmi i rozjezdy
Právě vysíláme
