Místo hraček pilka a nůž, nutností jsou gumáky. V Bažince si děti hrají se živly

Dřevěné domečky jako zázemí, indiánské týpí, pergola, ve které se svačí a po jejíž zdech lezou ještěrky. K tomu výhledy na les a rybník, kde hospodaří bobr a slétá se vodní ptactvo, a nezbytné každodenní výpravy do okolní přírody za poznáním. Na okraji CHKO Litovelské Pomoraví v blízkosti areálu Sluňákov v Horce nad Moravou nedaleko Olomouce sídlí Lesní školka Bažinka, která letos v květnu oslaví 13 let od svého vzniku. Reportérka iDNES.cz ji navštívila.

Bažinka je ideální variantou pro děti, které si rády hrají venku, a to za každého počasí, i když třeba fouká vítr nebo prší. „Název Bažinka v sobě nese symboliku podmáčeného lužního lesa a malých tůněk, ve kterých s dětmi pozorujeme vodní život včetně larev chrostíků a vážek, pulců či žab. Gumáky jsou u nás nezbytnou výbavou,“ usmívá se ředitelka školky Jiřina Popelková.

Také proto je v areálu Bažinky nezbytné blátoviště s potřebnou výbavou malých rýčů a lopatek a blátivá kuchyňka s nádobím, ve které si děti vaří. „Děti si s blátem rády hrají, tvoří z něj a vyrábějí. A tady mohou, my jim to dopřáváme,“ prozradila Popelková.

8 fotografií

Místo hraček mají děti v lesní školce k dispozici spíše skutečné nástroje a nářadí. Učí se pracovat s pilkou a starší děti i s nožem, chystat dříví na rozdělávání táboráku i jako otop na zimu nebo hospodařit s dešťovou vodou. Připravují jídlo, uklízejí po sobě, pěstují zeleninu. Při pravidelných činnostech využívají vše, co příroda nabízí.

„Není to jen o zručnosti, kdy se díky těmto činnostem děti nevědomky připravují na školu, ale i o tom být soběstačné a postarat se o sebe. Cvičí se v trpělivosti i sociálních i sociálně emočních dovednostech, které v budoucnu hodně využijí,“ přibližuje ředitelka školky, zatímco mě provází po areálu.

Všímám si pumpy, studna tu však není. „Chytáme dešťovou vodu a shromažďujeme ji v podzemí. Je tak krásně čistá a používáme ji na zalévání i hry, když je jí dostatek,“ vysvětluje Popelková.

Od pumpy děti samy vykopaly strouhu, kterou rozvádějí vodu k malinám, stromům a dalším výpěstkům. O kus dál je pak ohrada obehnaná elektrickým ohradníkem a v ní si hoví slepice a husokačeny, i o ty se děti starají. „Elektrický ohradník máme na ochranu zvířectva před predátory. Musím zaklepat, že zatím tady žádné ztráty nevedeme,“ bilancuje Popelková.

Hadů se nebojíme, řešíme spíš přisátá klíšťata

Práce s přírodními živly je vůbec pro lesní školku typická, stejně jako to, že se děti dostanou k zábavě, o které by si v jiných školkách mohly nechat jenom zdát.

„Děti u nás lezou po stromech, dostanou se do terénu, prolézají příkré svahy, pomáhají s rozděláváním ohně. To vše je logicky spojeno s určitým přiměřeným rizikem, takže na děti dohlížíme a učíme je pravidlům, jak se v takových situacích chovat,“ zdůraznila ředitelka.

Volná místa i slučování. Školky řeší úbytek dětí, hlásí se jich až o polovinu méně

To je podle ní také důvod, proč zásadně bere děti od tří let věku, pro mladší děti by totiž terén i činnosti byly náročné.

Ačkoliv všichni průvodci, jak se říká zdejším pedagogům, kteří dětem umožňují poznávat svět a vzdělávají je v souladu s přírodou, mají kurz první pomoci, žádné vážnější úrazy ve školce zatím neřešili.

„Jsme obklopeni přírodou, ale ani hadů se nebojíme. Kromě přisátého klíštěte nebo drobnějších zranění kvůli nešikovnosti jsme skutečně nic zásadnějšího neřešili,“ ujistila Popelková s tím, že rodiče už vědí, že mají děti při příchodu do školky nastříkat repelentem.

„Ten je ochrání jak proti klíšťatům, tak i komárům, které ve školce v určitých obdobích míváme,“ připouští Popelková. Sama bydlí v Horce nad Moravou a místo pro školku si tu vyhlédla už dávno.

Bez pitné vody a elektřiny, ale v přírodě…

„Za přírodou nemusíme nikam jezdit, jsme jí přímo obklopeni a je tu krásně, dokonce i když prší. Samozřejmě daň za tuto blízkost je to, že tu není elektřina nebo pitná voda, kterou musíme dovážet, ale s tím si v pohodě vystačíme. Na oplátku nám příroda nabízí vyžití od nejmenších po nejstarší děti,“ pochvaluje si Popelková a prozrazuje vizi, s jakou školku se svými kolegy před 13 lety zakládala.

Lesní mateřské školy zažívají boom. Děti mají pohyb a nekašlou, chválí rodiče

„Děti od tří do šesti let mají přirozenou potřebu být venku. Je to nejlepší pro jejich vývoj i jejich růst, ať už fyzický, nebo psychický. Nestačí být venku jen o víkendu nebo odpoledne, až se rodiče vrátí domů z práce. Měla by to být hlavní náplň dne a příroda je pro pobyt venku jako stvořená,“ říká Popelková.

Bažinka, která vznikla i díky dotacím, se za dobu svého působení rozrostla a dnes má dvě třídy po patnácti dětech a celkem desítku pedagogů. Kdo by měl zájem se do kolektivu přidat, má šanci.

„Dosud byl spíš problém všechny zájemce do školky umístit, ale letos máme i po zápisu výjimečně volná místa. Takže pro nové rodiny, které by k nám chtěly dát své děti, máme dveře otevřené,“ informuje Popelková s tím, že školkovné se platí 4 900 korun na měsíc.

Brány areálu se zájemcům otevřou 14. května od 10 do 12 hodin, od 10.30 se také koná beseda, kdy se mohou rodiče zeptat na cokoliv, co je zajímá. Každý prvňáček si z Bažinky na cestu do školy odnese také pěkný suvenýr – vlastnoručně utkanou mošničku.