Češi se považují za vlastence, ukázal průzkum. Bránit zemi by šla jen menšina

Za vlastence se považuje většina Čechů. Vlast pro ně znamená místo, kde se narodili a vyrůstali, spojují si ji spíše s kulturní historií, tradicemi a společným jazykem než s konkrétními institucemi. Ačkoliv je vnímání vlasti relativně konzistentní, názory na její obranu se mírně rozcházejí podle pohlaví a věku. Jednotný mezi Čechy není ani názor na povinnou vojenskou službu. Vyplývá to z průzkumu agentury Median.

Více než polovina lidí by aktivní obranu země nechala na profesionálních vojácích a armádě (55 procent), čtvrtina by aktivně zapojila pouze dobrovolníky.

Celkem 36 procent lidí si myslí, že je morální povinností občana, aby se aktivně zapojil do aktivní obrany vlasti (podle 6 procent lidí by se měly aktivně podílet i ženy). Muži tuto morální povinnost vnímají silněji (43 procent) než ženy (29 procent). Nejvyšší prioritu jí přikládají lidé v rozmezí 35 až 44 let a 70 až 99 let.

Povinná vojna nemá perspektivu, armáda musí rozvíjet profesionály, uvedl Zůna

Více než čtvrtina respondentů by obranu vlasti podpořila jinak než se zbraní v ruce (28 procent). Tuto možnost preferovaly častěji ženy (35 procent) než muži (20 procent).

Většina respondentů je pro povinnou vojenskou službu pro muže (40 procent), pro některé je však klíčová osobní ochota (33 procent). Kromě tradičního pojetí lidé také zastávají názor, že by vojenská služba měla být povinná jak pro muže, tak pro ženy (9 procent). Zároveň právě podle žen (47 procent, muži 34 procent) by se povinná vojenská služba měla týkat výhradně mužů.

Podle 9 procent lidí by povinná vojenská služba neměla vůbec existovat.

Vlastenectví jako osobní vztah k vlasti

Naprostá většina respondentů se považuje za vlastence (91 procent). S věkem tato identifikace sílí, ale rozdíly napříč věkovými skupinami jsou minimální.

Představa toho, co vůbec vlast znamená, se u respondentů liší. Nejčastěji ji charakterizují jako „místo, kde se narodili a vyrůstali“ (73 procent). Častěji to tak vnímají ženy (78 procent) než muži (68 procent).

Jako „zemi se společnou kulturní historií, tradicemi a stejným jazykem“ vnímá vlast 40 procent lidí.

Musíme se chystat i na ozbrojený konflikt velkého rozsahu, vyzval Řehka

Třetina Čechů (32 procent) si ji spojuje s krajinou a přírodou. To může souviset právě s dětstvím a dospíváním, nebo protože na ni jsou pyšní (vazba ke konkrétnímu místu a krajině klesá u obyvatel větších měst).

Celkem 19 procent respondentů vnímá vlast jako „společenství lidí, se kterými je pojí stejný jazyk, kultura nebo hodnoty“. Vlast je komunita založená na pospolitosti, ne na osobních vazbách.

Politicky smýšlející respondenti tvoří menšinu, 19 procent vnímá vlast jako „stát, jehož jsou občany“. Ohled na občanství nebere 19 procent lidí, pro které je vlast zkrátka „místo, kde se cítí doma“. Čistě formálně jako „politický stát, občanství a jeho instituce“ vnímá vlast 10 procent respondentů.