Žloutenkou A onemocnělo za dva roky přes pět tisíc lidí. Každý stý zemřel

Česko čelí už třetím rokem největší epidemii žloutenky A za poslední čtyři desetiletí. Když předloni na jaře začaly na infekční oddělení v Ostravě přicházet nakažené děti i dospělí obyvatelé tamních vyloučených lokalit, hygienici doufali, že nemoc špinavých rukou dostanou brzy pod kontrolu. Jenže infekce se rozšířila do všech krajů. Dosud onemocnělo přes pět tisíc lidí, z nichž 48 zemřelo.

Nová data potvrzují předpoklady odborníků, že epidemie žloutenky A, která předloni postihla 636 lidí a loni 3 255, potrvá celkem asi tři roky. Počítali s tím, že bude pokračovat i letos, ale měla by postupně odeznívat.

„Vše nasvědčuje tomu, že epidemie polevuje. Zatímco v lednu se počty nakažených pohybovaly kolem 80 až 90 týdně, od února mírně klesají. Předminulý týden onemocnělo 33 lidí, v minulém týdnu 35,“ líčí epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová.

Od ledna do 3. května podle ní lékaři nahlásili do systému 1 147 pacientů s virovou hepatitidou typu A ve věku od kojenců po nejstarší seniory, z toho zhruba dvě třetiny mužů. Od začátku epidemie tak onemocnělo už nejméně 5 038 lidí a stále přibývají další. Ale ne všude.

Není žloutenka jako žloutenka. Některou chytíte z masa, o jiné roky nevíte

Nejvíce nemocných je letos v Jihomoravském kraji (349), v Praze (280) a v Moravskoslezském kraji (114). Naopak nejméně v Královéhradeckém, Olomouckém, Pardubickém a Libereckém kraji, kde od začátku roku do neděle evidují od tří do čtrnácti případů.

Virus, který se zejména u dětí často neprojeví vůbec nebo jen mírně, může být pro lidi s chronickým či vrozeným onemocněním jater smrtelnou hrozbou. To současná epidemie už mnohokrát potvrdila.

Předloni na podzim zemřeli první dva nakažení s nemocnými játry, přičemž jeden z nich o svém problému až do hospitalizace nevěděl. Loni infekce zkrátila život 40 lidem. A letos už zemřelo dalších šest pacientů ve věku od 41 do 82 let. Tedy za dva roky, od předloňského do letošního jara, celkem 48.

Selhávají játra, často za to může alkohol

Nejmladší z letošních pacientů zemřel v lednu v Ostravě. Šlo o muže bez domova, který si játra zničil alkoholem. Alkoholismus se podepsal i na úmrtí dalších tří mužů z Prahy, Brna a Vsetína. Dvěma nejstarším nakaženým seniorům z Prahy a Brna selhala játra v souvislosti s věkem a dalšími nemocemi.

Kuchařka má žloutenku, jídelnu škola v Brně zavřela. Personál je v karanténě

Na infekčních odděleních v posledních týdnech pacientů se žloutenkou A ubylo. Ale stále přicházejí noví, hlavně v největších městech. Potvrzená nákaza totiž znamená, že pacienti musí do nemocnice kvůli nařízené izolaci a léčbě, aby infekci nešířili dál.

„Dříve u nás ležely i početnější skupiny příbuzných, teď máme na lůžku průběžně čtyři, nejvýše pět pacientů se žloutenkou A. Doufejme, že epidemie konečně ustupuje,“ říká primářka Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Lenka Petroušová.

Upozorňuje ale, že přicházejí lidé z různých prostředí, protože nakazit se může velmi snadno každý, kdo sáhne na kontaminovaný povrch a poté si co nejdříve neumyje či nedezinfikuje ruce.

Kdyby si lépe myli ruce, mohli žít. V Česku zabila žloutenka A za půl roku osm lidí

„Protože jde o nemoc, která se přenáší stolicí a znečištěnýma rukama, patří k základní prevenci dodržování hygieny. Nejspolehlivější ochranou proti žloutence A je však očkování,“ dodává primářka Petroušová.

I když si zájemci musí vakcínu hradit, odborníci upozorňují, že očkování jim kromě ochrany před nemocí přinese i další výhody. „Lidem, kteří byli v kontaktu s nakaženým a sami nemoc neprodělali ani nejsou proti žloutence A očkovaní, nařizují hygienici zvýšený lékařský dohled. K tomu patří mimo jiné zákaz některých činností, například návštěv bazénu, sauny, posilovny či dětských táborů. Ale také třeba zákaz práce s nebalenými potravinami, což může být problém pro řadu profesí,“ říká epidemioložka Kateřina Fabiánová.

Pokud byli tito lidé bez protilátek ve velmi blízkém kontaktu s nemocným, pak jim hygienici bezplatně nabízejí takzvané postexpoziční očkování, které může zabránit rozvoji nemoci. Ale jen do 14 dnů od kontaktu s potvrzenou nákazou. V těchto případech hradí vakcínu stát. Druhou dávku po šesti až osmnácti měsících, která zajistí ochranu na desítky let, už si zájemci musí zaplatit sami.