Konzumace hmyzu může podle odborníků zachránit planetu

V larvách potemníka moučného vidí budoucnost gastronomie čeští farmáři a obchodníci s pochoutkami z hmyzu. Ten v Česku patří už od roku 2020 mezi hospodářská zvířata. Larvy tak mají dané jateční rozměry i váhu.

Češi si čím dál častěji pochutnávají na hmyzu. Vyrábí se z něj křupavé čipsy, ale třeba i proteinová mouka. Chovu larev se věnuje například Ivan Papoušek. V Jaroměřicích nad Rokytnou provozuje dokonce největší hmyzí farmu ve střední Evropě. Impulsu prozradil, jak se z koníčka stal byznys.

„Já jsem hledal dodavatele vodního hmyzu, jelikož jsem rybář a objevil jsem tehdy dovozce, který mimo jiné choval i suchozemský hmyz. Když jsem si tam byl pro potravu pro ryby, tak jsem se k tomu tak nějak namotal a moc se mi to líbilo.“

Papoušek posluchače upozornil na to, že ať už jde o jakýkoliv jedlý hmyz, nikdy se nekonzumují brouci, ale vždy pouze larvy – a to platí nejen pro lidi, ale i pro zvířata.

„I zvířena konzumuje výhradně larvy! Občas slýchám v televizi, nebo v rádiu, že se konzumují brouci a to se mi otevírá kudla v kapse – je to dezinformace. Brouci se nejedí za žádných okolností! Brouk je pouze rodič hmyzu a jí se pouze stádium larva. Jinak je to pouze u sarančat a cvrčků, kteří se rodí živí.“

Hmyzu holduje i Libor Sloupenský. V Česku založil firmu, která prodává slané pochoutky z larev potemníka moučného.

„Vyzkoušel jsem, jak se hmyz dá zpracovat, jak chutná a řekl jsem si, že to se prostě musí chytit, když je to tak dobré. Postupně jsme pracovali s předsudky a učili lidi larvy jíst i přes ten prvotní odpor. Hmyz má vysoké množství živin, bílkovin i vitamínů.“

Sloupenský Rádiu Impuls řekl, že největší benefity hmyzu vidí v ekologii. Jeho konzumací je podle něj možné v podstatě zachránit planetu.

Poslechněte si reportáž ze záznamu:

Autor: Žofie Nováčková, Rádio Impuls