Kouření vychází z módy, Češi přestávají i kvůli covidu

Kuřáků ubývá. Zapálit si cigaretu už není v módě jako před několika lety. Roste proto počet lidí, kteří chtějí s kouřením seknout. Umocnila to i pandemie koronaviru.

Pravidelné kouření může mít vliv na průběh nemoci covid-19. Eva Králíková z Centra pro léčbu závislosti na tabáku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze potvrzuje, že v posledních měsících roste počet kuřáků, kteří chtějí s tímto zlozvykem nadobro skoncovat. „Protože si uvědomují, že kouření je velkým rizikem pro průběh té nemoci, případně i pro špatný konec. Důvody jsou ale nejenom zdravotní, ale například i finanční. To souvisí také s covidem, kdy lidi přicházejí o práci a nemají na cigarety peníze. Pak jsou tady třeba i společenské důvody, anebo že už zkrátka nechtějí být otrokem té závislosti,“ vysvětluje Králíková s tím, že ideální je při odvykání vyhledat odbornou pomoc. Bez ní dokáže podle statistik skončit s kouřením jen pět lidí ze sta.

Na kouření v souvislosti s covidem upozorňuje také iniciativa „Přestaňte kouřit – uvolníte lůžko nakaženým,“ která vznikla už loni na podzim.Podle lékařů by přetíženým nemocnicím pomohlo, kdyby alespoň část lidí přestala s kouřením. „Kdybychom snížili zátěž kuřáků, dokážeme snížit počet například infarktů, mrtvicí, zhoršení astmatu atd. Kdyby přestalo kouřit alespoň deset procent lidí, uvolnilo by to minimálně 300 lůžek v nemocnicích. To podle mě není málo,“ míní infektolog Radek Svoboda. Záštitu nad iniciativou přijal prezident republiky Miloš Zeman.

V Česku kouří zhruba čtvrtina lidí starších patnácti let. Celospolečenské náklady tohoto zlozvyku se šplhají ke 100 miliardám.

Poslechněte si reportáž ze záznamu:

Autor: Vít Zábranský, Rádio Impuls