Společností hýbe debata o snížení věkové hranice volebního práva

Hnutí STAN vyvolalo velkou společenskou diskuzi. Nový předseda Vít Rakušan chce navrhnout snížení věkové hranice volebního práva na 16 let. Už dříve o stejnou změnu bez úspěchu usilovali Zelení. Proti tomuto nápadu se staví námi oslovená odborná veřejnost.

Snížení hranice volebního práva je nesmysl. Rádiu Impuls to řekl dětský psycholog Zdeněk Martínek, který tím reagoval na záměr hnutí STAN umožnit účast ve volbách už šestnáctiletým. Podle psychologa Martínka ale mají děti v tomto věku jiné zájmy, než je politika. „Děti v současné době rychle dozrávají fyzicky, ale nikoliv psychicky. Ta psychika se nedá ošálit a myslím si, že dát dětem v 16 letech volební právo, je velmi předčasné. Pravdou je, že jsou třeba děti, které se o politiku zajímají, ale těch je naprosté minimum.“

Proti snížení věkové hranice volebního práva jsou i někteří kantoři. Například učitel občanské nauky Štěpán Járka se středoškoláky o politických tématech diskutuje ve svých hodinách. Rádiu Impuls na základě svých zkušeností řekl, že studenti v šestnácti letech mnohdy nemají o politice dostatečný přehled. „Dalo by se o tom uvažovat třeba na nějakých dobrých gymnáziích, kde je dostatek prostoru k tomu rozvoji a k diskuzi. Jenomže většina těchto diskuzních předmětů na odborných školách dost pokulhává, častokrát se k těmto tématům ani nedostanou.“

V Evropské unii můžou v 16 letech volit například děti v Rakousku a na Maltě. Podle příznivců návrhů by to zvýšilo zájem mladých o politiku. To ale jak psycholog Martínek, tak učitel Járka odmítají. „Často slýchám i od osmnáctiletých, že je politika nezajímá,“ uvedl pedagog.

Poslechněte si reportáž: