Senátní volby zůstanou dvoukolové. Horní komora zamítla změnu.

Senátní volby, u kterých je tradičně nízká volební účast, zůstanou dvoukolové, Horní komora včera těsnou většinou odmítla senátorský návrh na zavedení jednokolového systému těchto voleb podle australského vzoru. Podle toho by lidé na jednom lístku stanovovali pořadí kandidátů a hlasy pro neúspěšné adepty by se připočítávaly úspěšnějším uchazečům. Piráti následně oznámili, že ve Sněmovně představí vlastní návrh.

K tomu, aby byl volební zákon změněn, je třeba, aby byl schválen oběma komorami Parlamentu.

Kritici, kteří jsou zejména z řad ODS a KDU-ČSL vytýkali návrhu především to, že nutí voliče vybrat si nejméně tři adepty, jinak by byl jeho hlas neplatný. Upozornili na to, že by tak lidé byli nuceni dát hlas i pro ně případně zcela nepřijatelným kandidátům. Podle oponentů je navíc systém příliš složitý a v Evropě se s výjimkou irských prezidentských voleb nepoužívá.

Tvůrci novely volebního zákona v čele s Jiřím Dienstbierem (ČSSD) chtěli změnou systému zatraktivnit výběr senátorů a zároveň čelit poukazům na nízkou volební účast při druhém kole senátních voleb. Poukázali na to, že v prvním kole senátních voleb, které se koná obvykle s komunálními nebo krajskými volbami, účast dosahuje v průměru 36 procent, zatímco ve druhém kole jen 17 procent. Změnu navrhlo 14 senátorů z ČSSD, KDU-ČSL, STAN, ODS, SZ a ANO.

Návrh počítal s tím, že nově už by kandidáti na senátory nebyli každý na samostatném volebním lístku, ale figurovali by na společné hlasovacím lístku. Každý volič by pak měl podle svých sympatií očíslováním určit pořadí alespoň tří z nich. Pokud by některý s kandidátů získal nadpoloviční většinu prvních pořadí, byl by zvolen.

V opačném případě by se mezi nejúspěšnější kandidáty přerozdělovaly hlasy odevzdané nejméně úspěšnému kandidátovi, a to podle pořadí, jak se úspěšnější uchazeči na hlasovacích lístcích umístili. Nejvíce by takto dodatečně získal kandidát, kterého by voliči nejméně úspěšného kandidáta zařadili nejčastěji na druhé místo.

Podle předkladatelů by navrhovaný systém nabízel reprezentativnější výsledky voleb než jednokolový většinový systém, protože lépe odráží názory voličů. Při systému relativní většiny, který je uplatňován například při volbách do britského parlamentu, může být teoreticky při větším počtu kandidátů zvolen u adept s podporou například 13 procent voličů.

Přepočítávání hlasů by pak podle předlohy neprováděly okrskové volební komise, ale Český statistický úřad. Komise by měly povinnost pouze převést hlasovací lístky do elektronické podoby, čímž by se eliminovalo jejich pochybení například při sčítání přednostních hlasů ve sněmovních volbách.