Povodně 2002. Tisíciletá voda může Prahu spláchnout znova

Město 13. srpna naplno postihly povodně. Ulice se proměnily v jezera, tisíce lidí musely opustit svoje domovy.

„Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je, řekl bych, nadmíru výtečná,“ prohlásil večer 13. srpna 2002 pražský primátor Igor Němec. To se ale na Prahu valila tisíciletá voda. Na den přesně před 16 lety zažívala česká metropole nejhorší přírodní katastrofu ve svých moderních dějinách. Praha se stala místem jako z jiného světa. Zulic se stala jezera, obrovské množství vody protékalo do metra. O den později dochází kúplné evakuaci Karlína, Malé Strany, Starého Města či Holešovic. Městem protéká tolik vody, že ji hydrologové nejsou schopni ani změřit. Tisíciletá voda už pustošila déle než týden vše od jižních Čech a postupovala dál na střední a severní Čechy. VPraze takové množství vody nezažili obyvatelé od roku 1845. Spolu se záplavami zroku 1997, které zasáhly především Moravu, se jednalo o největší přírodní katastrofu na našem území.

Povodeň značně zpustošila pražskou zoologickou zahradu, uhynulo 150 zvířat a dodnes mají všichni v paměti zápas s velkou vodou lachtana Gastona, který doplul Vltavou a Labem až do Německa, ale na následky vyčerpání zahynul. Stal se jedním ze symbolů těchto povodní.

Přírodní živel donutil jak vládu, tak vedení českých měst krychlejšímu adůslednějšímu budování dokonalejších protipovodňových zábran.

Ty postavené například v hlavním městě na mnoha místech byly jednak nízké, jednak například do stanic metra se dostala voda spodem. V Praze vyšly zábrany adalší opatření vletech 2002 až 2012 na téměř čtyři a půl miliardy. Délka mobilních stěn je okolo dvaceti kilometrů a pravidelně jednou za rok se jejich instalace procvičuje.

Česko má aktuálně za sebou další tropické dny apodle předpovědí budou trvat i do zbytku prázdnin. Meteorologové vtéto souvislosti varují, že právě kvůli vedrům povodně opět hrozí. Půda v Česku je totiž tak vyschlá, že pokud by přišly plošné extrémní přívalové deště, nestačila by vodu absorbovat. A tak by se mohla situace opakovat.

„Od roku 1936 jsme přišli opřibližně jeden milion hektarů kvalitní zemědělské půdy, která by dnes mohla zadržet až 2,4 miliardy kubíků vody. Půda se chová jako nepropustná plocha avoda se nevsakuje do kolektorů, do studní, rezervoárů, ale odtéká,“ řekl pro iDNES.cz Jan Vopravil zVýzkumného ústavu meliorací aochrany půdy.